Energy drink místo svačiny? Nebezpečná móda mladistvých

30.09.2021 Jana Čiháková

Energetické nápoje jsou pro nemalou část lidí na denním programu a zdaleka nejde jen o sportovce, kteří potřebují podpořit před výkonem. Sahají po nich i spotřebitelé výkonnostně podprůměrní, a to kdykoli pociťují, byť jen mírnou únavu. O to smutnější navíc je, že trend bohužel bere útokem i citlivější část populace - dospívající. Ti po plechovce sáhnou namísto toho, aby vsadili na přirozený zdroj energie – kvalitní stravu.

Konzumace energetických nápojů by měla být nárazová i u dospělých, děti a mladiství by se jich měli vyvarovat úplně. Realita je ovšem jiná. Obě skupiny patří mezi pravidelné konzumenty. Vědecká práce z Univerzity Palackého v Olomouci popisuje, že energy drinky pravidelně pije zhruba 30 tisíc českých školáků mezi 13 a 15 lety. Regulace po vzoru jiných zemí u nás zatím neexistuje. 

Kofeinová nálož v jedné plechovce

Kofein je příčinou dehydratace, navíc je dokázáno, že po určité době, když odezní jeho povzbuzující účinky, dojde k zásadnímu útlumu organismu, psychickému i fyzickému. Dospívající, ale i dospělí jedinci mohou mít problém se soustředěním i se spánkem. Běžná plechovka o 250 mililitrech energetického nápoje obsahuje 80 miligramů kofeinu.  V loňském roce se k tomuto tématu vyjádřila také Česká pediatrická společnost a upozornila na existující zprávy o škodlivosti energetických nápojů s ohledem na fyziologické funkce a psychiku. Varuje rovněž před možnou intoxikací dětského organismu kofeinem, kterou mohou následně provázet zvracení, zvýšený krevní tlak, tachykardie a srdeční arytmie, hyperaktivita, bolesti hlavy a další. Současně se objevuje důrazné upozornění, že ruku v ruce bývá téměř v polovině případů spojeno pití energetického nápoje s pitím alkoholu, užíváním léků a někdy dokonce i drog. Právě v kombinaci s alkoholem dochází k tomu, že se subjektivně snižuje pocit opilosti, takže konzument pokračuje dále v pití alkoholu, což může leckdy vést i k otravě. Odborníci mluví i o vznikající závislosti na alkoholu.

Rychlý, ale nezdravý zdroj energie

Zastavme se na chvíli u další složky – u cukru. To také není to, co by organismus adolescenta ve zvýšené míře potřeboval. Americké CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) doporučuje omezit příjem cukru na maximálně 10 % celého energetického příjmu denně.  Podobné doporučení vydala i WHO (Světová zdravotnická organizace). Podle ní je doporučená denní dávka cukru pro dospívající a dospělé maximálně 50 gramů, to je cca 17 kostek cukru. Některé odborné názory jsou však ještě přísnější a popisují, že děti starší jedenácti let a dospělí by měli mít horní hranici stanovenou na 30 gramech monosacharidů denně. V některých energetických nápojích je ale i 60 gramů cukru!

Vysoká konzumace monosacharidů s sebou přináší rizika onemocněním diabetu 2. stupně, které, bohužel, dnes není ojedinělé ani u dospívajících. Nadměrné množství cukru navíc vytlačuje z těla důležité látky, například vitamíny skupiny B nebo minerální látky, jako je vápník a hořčík. Vysoké koncentrace cukru mají též vliv na psychiku, podněcují například hyperaktivitu a ve vysoké míře se podílejí na kazivosti chrupu.

Další „dobroty“ pro energii

Ve složení energetických nápojů figuruje i taurin. Přesto, že se v organismu přirozeně vyskytuje v kosterním systému, srdci a centrální nervové soustavě, jeho další příjem z energetických nápojů není vítaný. Taurin totiž podstatně stimuluje mozkovou aktivitu a jeho účinky výrazným způsobem zesiluje již výše zmíněný kofein. Taurin ovlivňuje také zvyšování krevního tlaku, může vyvolat i alergickou reakci, je známa anafylaxe vyvolaná taurinem po vypití energetického nápoje. „Podle Vědeckého výboru pro potraviny EU (SCF) může mít taurin, který je přidáván do energetických nápojů, výrazné negativní vlivy na chování, pokud je konzumován ve velkých množstvích. Toto nové stanovisko vydal SCF na základě výsledku třináctitýdenní studie na myších, u nichž se projevila zvýšená aktivita a vzájemné kousání a nekoordinované motorické funkce. Podle SCF je třeba provést neurologické studie v tomto ohledu. Pokud lidé zkonzumují velkou dávku (3 plechovky za den), příjem taurinu činí 3 000 miligramů, zatímco z obvyklé přirozené stravy se přijme jen asi 400 miligramy za den,“ informoval portál Bezpečnost potravin, který je pod záštitou Ministerstva zemědělství.

Nebezpečné interakce

Mezi kofeinem a taurinem navíc může docházet k interakci, čímž vzniká stimulační efekt na centrální nervový systém. Jsou zmiňovány chvění, záchvaty, ospalost, svalová slabost, závratě, bušení srdce, zvracení, bolesti hlavy, křeč průdušek a zadýchávání. Další z často používaných přísad je guarana. Ta má obdobné vlastnosti – stimuluje mozkové funkce a podporuje mozkovou činnost, dokáže udržet pozornost a soustředění, může mírnit i bolesti, dokonce jsou jí připisovány i afrodiziakální účinky. V každém případě v kombinaci s kofeinem a taurinem významně zvyšuje tepovou frekvenci. K pravidelné a nadměrné konzumaci není vhodný ani obsažený glukuronolakton. Zlepšuje sice koncentraci, paměť a snižuje únavu, ale pouze v regulovaném množství. Jeho možnými nežádoucími účinky ve vyšších koncentracích se zabývala European Food Safety Authority (EFSA) a určila hranici, která nemá škodlivý vliv na organismus – denní dávka by měla být 1 gram glukuronolaktonu na 1 kilogram tělesné hmotnosti jedince. V energy drinkách jej ale zpravidla bývá více. 

Regulace jako nutnost!

Proti rizikové konzumaci cukrů (tuků a soli) u dětí a mladistvých sice bojuje tzv. Pamlsková vyhláška, která zakazuje prodej cukrovinek, pochutin a slazených nápojů na území školy, tedy ve školním bufetu či ve školní kantýně, nicméně je platná pouze pro 1. stupeň základních škol. Středních škol se vyhláška netýká. Problémová jsou i víceletá gymnázia, kde společně studují středoškoláci a mladší ročníky. Zde se pak musí zavádět různá opatření, jak zabránit mladším studentům v nákupu nepovolených produktů. Děti si však často se situací poradí a znají různé finty, jak se k zakázanému nápoji dostat – stačí požádat staršího spolužáka.

Na potřebu vymýcení energetických nápojů ze škol poukazuje i Společnost podané ruce, která je poskytovatelem služeb mimo jiné v oblastech prevence a léčby návykového chování dětí. „U bezprostředně dostupných návykových látek existuje větší riziko, že ji dítě nebo mladistvý vyzkouší a také že ji bude konzumovat častěji a pravidelněji, než kdyby k ní neměl přístup,“ vysvětluje lektorka prevence Mgr. Tamara Kunčarová a dodává: „Prodej energetických nápojů přímo ve škole, kde jsou mladistvým dostupné bez jakýchkoli překážek, proto jednoznačně zvyšuje objem jejich konzumace i riziko vzniku závislosti na návykových látkách, které tyto nápoje obsahují. Prodej energetických nápojů by měl být dle našeho názoru zakázán nejen na základních, ale také na středních školách.“ 

Zákaz jako pro alkohol!

Vzhledem k nepříznivým účinkům konzumace energetických nápojů na lidský organismus, přistoupily některé země k podstatně tvrdším regulacím. Prodej energetických nápojů je, stejně jako alkohol, v některých zemích dětem a mladistvým zcela zakázán.  Jako první zakázala prodej v roce 2014 Litva, o 2 roky později ji následovalo Lotyšsko a v roce 2019 došlo k zákazu ve Velké Británii. Další zemí, která se snaží prosadit zákaz prodeje energy drinků mladistvým do 16let, je Německo. Zákon sice nenabyl platnosti, nicméně většina supermarketů a obchodních řetězců k zákazu prodeje energetických nápojů mladším 16 let dobrovolně přistoupila.

U nás zatím zákonné limity, které by zamezovaly prodeji energetických nápojů mladistvým neexistují. Zákon o ochraně zdraví před účinky návykových látek konzumaci energy drinků nereguluje. Obchodní řetězce však přiznávají, že volný prodej energetických nápojů je téma, které je potřeba do budoucna řešit. Podle tiskové mluvčí Billa Dany Bratánkové řetězec přistoupil k vylistování energetických nápojů s dětskou tématikou. Šlo o nápoje Krteček, Sponge Bob a Hello Kitty Star. Ty sice taurin a kofein neobsahovaly, nicméně podněcovaly v malých spotřebitelích dojem, že je popíjení takových nápojů v pořádku.

Závěry v nedohlednu

O energetických nápojích se jako o hrozbě 21. století na vládním poli diskutuje, zákonná opatření jsou však prozatím v nedohlednu. Kompetence varování před rizikovým užíváním energetických nápojů se tak stáčejí směrem k rodičům. Bohužel je patrné, že v řadě rodin není zdravá strava téma. To ostatně dokazuje i fakt, že polovina mladistvých vůbec nesnídá, nepřijímá tedy přirozenou energii z jídla. Většina mladistvých si také nepřipravuje do školy svačiny, od rodičů dostávají pravidelně peníze na jejich nákup. Jakákoli kontrola nad tím, co si dospívající děti kupují tak zcela chybí.

Řešením je naučit děti správným návykům už od jejich útlého věku a nastavení správného „zrcadla“. Děti se totiž učí napodobováním! „Aby si zásady zdravého jídelníčku opravdu osvojily, k tomu by jim měli pomoci rodiče zejména tím, že sami půjdou svým jídelníčkem, a i dalšími zdravými návyky dětem příkladem. Děti se totiž nejsnadněji učí okoukáváním chování ze svého nejbližšího okolí, stravování nevyjímaje, a rodiče jsou pro ně obrovskou autoritou a inspirací. A právě i nevhodné složení stravy rodičů vede k tomu, že i strava dětí nemá to správné složení," upozorňuje nutriční specialista Mgr. Pavel Suchánek na webu projektu Škola plná zdraví.

Text Eva Titzová a Jana Tobrmanová Čiháková, foto shutterstock