Imunolog Jan Krejsek: Na koronu přes vyváženou stravu

11.12.2020 Jana Čiháková

Druhá vlna pandemie koronaviru opět vybudila zájem spotřebitelů o potraviny a látky v nich obsažené, které mohou představovat nejlepší možnou obranu vůči nákaze. Jak efektivně posílit imunitu? Zeptali jsme přímo toho nejpovolanějšího, Prof. RNDr. Jana Krejska, CSc, přednosty Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Existuje nějaká skupina látek, které představují vyšší prevenci vůči koronaviru, než jiné látky?

Virové infekce nás provází neustále a neustále také bojujeme s nějakými viry, aniž o tom víme, protože jsou všudypřítomné. Ani SARS-CoV2 (koronavirus – pozn. red) není nic nového. Koronaviry, kam tento virus patří, jsou původcem respiračních onemocnění u převážné většiny lidí v průběhu života, zejména v zimním období. SARS-CoV2, na rozdíl od těch běžných virů způsobujících onemocnění podobné chřipce, může vyvolat ale u některých lidí vážné problémy, dokonce i smrt, ale ani to není pro viry nic nového. Připomínám, že virus pravých neštovic, který byl již naštěstí očkováním z planety Země vymýcen, zabil pravděpodobně více lidí, než kolik zahynulo ve všech válkách. To znamená, že nelze vybrat něco, čím bychom se mohli specificky bránit prostřednictvím potravin vůči virům. Jediné, co pomáhá, a musíme to všude říkat, je zdravý rozum: musíme se chránit sami tím, co se veřejně stále opakuje – sociální odstup, zvýšená hygiena, roušky, pokud možno se ve velkých počtech neshromažďovat. To vše jsou opatření jednoduše dosažitelná, která zabrání většině přenosů. Pokud se týká stravy, tak imunitní obrana je komplexní a zahrnuje celé tělo, od povrchu sliznic přes povrch kůže po střevní systém – to vše jsou místa, kudy může virus do těla vstupovat.

Může být cestou ke zvýšení imunity zvýšená konzumace vitamínů?

Strava má být vyvážená ve všech složkách, což je přiměřená konzumace potravin s převahou rostlinné složky, ale také přiměřené množství živočišných bílkovin včetně mléka a mléčných výrobků, a součástí musí být také ovoce a zelenina jako hlavní zdroje vitamínů. Imunita ale není jen o vitamínech – jsou velmi podstatné, hodně se mluví především o vitamínu C. To má samozřejmě své opodstatnění, protože vitamín C brání oxidačnímu stresu a imunitnímu systému se pomáhá vyrovnat s vysoce aktivními kyslíkovými radikály, které jsou pro organismus škodlivé a poškozují jej. Vitamín C by tak nikomu, kdo je trochu rozumný, neměl v této době chybět, a navíc je v současné době, na podzim, i z tuzemských zdrojů dobře dostupný.

Vitamínem C se v podstatě nelze předávkovat, je to pravda?

I když existují údaje o škodlivých účincích, pokud by to někdo s dávkami vitamínu C přehnal, není to jako u jiných vitamínů, kde hrozí při předávkování zdravotní riziko. Přebytků vitamínu C se lidský organismus dokáže zbavit jeho vyloučením močí. V současné době by měl být přitom příjem vitamínu C plně pokryt potravou. Pokud se pak týká dalších vitamínů, tak třeba v případě vitamínu D jsou důkazy, že je potřebný nejen pro imunitní systém, ale i pro obnovu svalů a kostí a je nezbytný k regulaci imunitního systému. V případě koronaviru SARS-CoV2 je právě imunitní reakce to, co člověka může nakonec poškodit, ale tento virus je pouze spouštěčem přehnaných reakcí, které se potom u lidí, kteří nezvládnou potřebné regulace, obrátí proti nim.

Lze tedy říci, že může být přehnaná imunitní reakce příčinou těžkého průběhu nemoci?

Určitě to tak je. My ale musíme také rozlišovat mezi zánětem obranným (zánět je u většiny lidí pojem vnímaný negativně), který nás chrání proti infekcím, a zánětem poškozujícím, kdy tělo ztratí schopnost jej správně regulovat, což je dáno celou řadou faktorů, jako jsou genetické dispozice, individuální imunitní výbava a také existence spouštěče, což je třeba virová infekce. Lidé s těžkým průběhem jsou přitom právě ti, kteří ztratili schopnost imunitní systém správně homeostaticky regulovat, a v tom hraje (ale nejenom) roli vitamín D.

To znamená, že když má člověk dobrou imunitu, je to v tomto případě spíše na škodu?

Tak to není – nelze říci, že je imunita dobrá nebo špatná, vždy je to něco za něco – někdy může mít člověk z přehnané schopnosti organismu imunitně reagovat užitek, pokud se to ale přesmykne z toho obranného zánětu k poškozujícímu, pak je to špatně a je třeba to lékařsky řešit.

Zůstaňme ještě u těch vitamínů – může mít na správně reagující imunitní systém významný vliv konzumace vitamínových nápojů, což mnozí doporučují právě v prevenci rizik koronaviru?

Určitě to tak není, SARS-CoV2 vstupuje do našeho organismu prostřednictvím enzymu, který máme všichni na buňkách plicní sliznice, takže každý člověk na planetě má dveře pro možný vstup tohoto koronaviru připravené. Rizika ale můžeme snižovat – výkon imunity je totiž zásadně závislý na optimální stravě, ale ta je optimální pro každého jinak. Je jiná pro různé věkové kategorie i pohlaví, a odráží aktuální potřeby organismu. V žádném případě tak neplatí, že když se třeba začneme předávkovávat vitamíny, jak je teď u někoho v současnosti možná zvykem, že si pomůžeme. Nikoliv. Jsou dokonce vitamíny a patří mezi ně i ten vitamín D, které nám mohou při předávkování škodit, v tomto případě například hrozí poškození ledvin. A jsou i další vitamíny, které se z těla tak, jako vitamín C, nevyloučí. To se ale obecně týká všech potravin – není prostě přímá úměra mezi dávkou a výkonem.

Je pro člověka vhodnější přijímat vitamíny rozpustné ve vodě nebo v tucích?

Samozřejmě jsou vhodné všechny způsoby. Existuje jak skupina vitamínů rozpustných ve vodě, což je třeba vitamín C a vitamíny skupiny B, a skupina vitamínů rozpustných v tucích, jako je vitamín A nebo D. Určitě to ale není tak, že příjem vitamínů rozpuštěných třeba v sádle je lepší než například z řepkového oleje. Jde o to mít ty vitamíny ve stravě k dispozici. Vstřebávání mimochodem záleží také na tom, kdy a co konzumujeme - není tak vhodné konzumovat vitamíny v podobě vitamínových doplňků poté, co jsme se do sytosti najedli. V tomto případě jsou vitamínové doplňky v podstatě vyhozené oknem, protože je střevní trakt nevstřebá, když se zabývá zpracováním potravin a vstřebáváním živin z nich. Znovu ale říkám normální běžná strava člověka, který ví, jak se má stravovat, by měla v tomto období potřebu všech nutných látek saturovat. Tím nechci říci, že se má člověk striktně bránit nějakým potravinovým doplňkům, nehledě na to, že placebo je silný „lékař“, ale každopádně biologicky nejlépe dostupné jsou vitamíny a další potřebné látky obsažené v běžné stravě.