Ledová káva je převlečené slazené mléko

24.05.2016 Redakce

Češi bezpochyby patří mezi milovníky kávy. Podle průzkumů ročně vypijeme na čtyři stovky šálků a tím se řadíme mezi prvních deset zemí na světě s nejvyšší spotřebou. Jestli bychom si ale udrželi tento post, i pokud bychom byli odkázáni jen na ledovou kávu, ůstává otázkou.

Pod pojmem „ledová káva" se totiž ve skutečnosti skrývá ředěné slazené mléko s minimálním procentem kávové složky. Možná vás pár doušků na malou chvíli osvěží, ale pořádnou vzpruhu můžete od takzvaných Ice coffe čekat jen těžko.

Kofeinová injekce podávaná patřičně vychlazená se k létu hodí. Nejčastěji ji v kavárnách najdete s kostkami ledu, kopečkem zmrzliny a šlehačkou nebo ve formě frappé, tedy již naředěnou s mlékem a připravenou rovnou s ledovou granitou. A přestože tyto kávy bývají trochu sladší, o podíl kofeinu nepřijdete. Správně se totiž ledová káva připravuje podobně jako šálek pressa. Jen s tím rozdílem, že se potom nalije do shakeru, kde se pomocí ledových kostek patřičně vychladí. Ledová káva, kterou si můžete koupit na čerpacích stanicích nebo v obchodech, s tou skutečnou ale nic moc společného nemá.

Ice coffee a zajícové v pytli

Už když jsme dělali průzkum trhu, nebylo nám úplně jasné, proč ledové kávy nenacházíme mezi sortimentem kávy, ale v oddělení mléčných produktů. A to nás přimělo k otázce, jestli je ledová káva vůbec charakterizovaná jako káva. Rozuzlení jsme našli na stránkách Státní a potravinářské inspekce (SZPI). Ing. Kateřina Pavelková z oddělení speciální metodiky zde totiž uvádí, že pod označením Ledová káva nebo také Ice coffee se můžeme při nákupu setkat se dvěma odlišnými skupinami nápojů. Jde buď o skupinu ochucených nealkoholických nápojů, nebo o kategorii mléčných nápojů. Pokud se jedná o první variantu, klíčovou složkou je voda. Tato kategorie by měla mít lehce povzbuzující účinky. Na pultech ale najdete spíše druhý typ a to mléčné kávové nápoje. Pro ty je charakteristické, že obsahují nejméně 50 % mléka a minimum kávy. Tím musíme vyvrátit první dojem o klamání spotřebitele. Dle zákona si koupí ledové kávy zajíce v pytli nekupujete, nicméně o profitu na neznalosti spotřebitelů, by se zde dalo polemizovat.

Hledej kávu aneb Hra na kočku a na myš

Když jsme si pečlivě prostudovali etikety všech dvanácti vzorků, které jsme zahrnuli do testu, zjistili jsme, že většina testovaných ledových káv dokonce neobsahuje kávu vůbec. Jen v třetině nápojů (konkrétně v německých Eiskaffe a Kaffe a v Nescafé Café Vanilla od Nestlé) kávu skutečně najdete. To je velké překvapení, pokud si kupujete produkt, který má označení „káva“ přímo v popisu. To, co některým vzorkům dodává alespoň trochu chuť kávy, je nahrazeno kávovým extraktem, složkou s kávovou příchutí nebo kávovým aroma. Problém je, že minimální obsah kávy či kávového extraktu není u nápojů označených jako Ledová káva předepsán. Možná naštěstí pro výrobce. Pakliže by tomu tak bylo, Tatra ice Caffee s podílem kávového extraktu 0,4 procenta nebo takový icecoffee Albert, kde se na spotřebiteli šetřilo úplně stejně, by se museli přejmenovat.

Doženeme to cukrem

Doženeme to cukrem je pravděpodobně tajné heslo všech výrobců ledových káv. A kdo chce být lepší, přidá „špetku“ vanilky, kakaa nebo karamelu. Problém je, že všechny tyto příchuti zanechávají v ústech nepříjemnou pachuť a přes cukr není poznat, jestli se v nápoji objevuje alespoň náznak kávy. Pak se bohužel stává, že produkt, který by měl obsahem kávy (57,9 %, Nescafé Café Vanilla) šplhat na vítězné příčky, končí na úplně opačné straně. Na tom se naše redakční porota shodla jednohlasně. Většina výrobců procentní zastoupení cukru raději ani neuvádí. Z pořadí obsažených surovin je ale zřejmé, že se jedná o vysoká čísla. Bohužel jdou tímto počínáním výrobci káv tak trochu i sami proti sobě. Pravidelným konzumentem se může stát pouze člověk, který našel zalíbení v kazivosti zubů nebo potřebuje neuvěřitelným tempem ztloustnout.

Malé kávové nesmysly

Při nákupu ledových káv jsme se docela pobavili. Třeba tím, že jsme je hledali v chladicím zařízení. Spoustu z nich totiž najdete mezi trvanlivými mléky. A ačkoli se nám to zdálo nelogické, nemůžeme zde uznat pochybení ze strany obchodníka. Pro ledové kávy platí stejná pravidla uchovávání jako pro mléčné produkty, které prošly rychlým ohřevem při vysokých teplotách, tedy při teplotě do 24 stupňů. Připsat plusové body musíme ale kávám, které pořídíte na „benzinkách“. Ty totiž najdete v lednicích - můžete si je tedy vychutnat hned dobře vychlazené. A humor nechyběl ani při samotném otevírání. Přesto, že jsme koupili hned několik káv v krabičce s brčkem, skutečné brčko měla jen jedna káva, takže z kusu plastu s dírkou se stal putovní poklad, o který se porota musela při ochutnávání dělit. Neméně zarážející bylo i to, že kávy s obsahem 0,5 litru se ve většině případů nedají znovu uzavřít. Jste tedy nuceni vypít celý půllitr naráz nebo nevypitou ledovou kávu vylít. Pro příště víme, že budeme preferovat kávy v plastových lahvičkách, které nám přijdou nejpraktičtější. Pro znalce kávy pak musí být více než úsměvné i některé názvy tohoto druhu nealkoholického nápoje. Například caffe latte (ve skutečnosti silné espreso s trojnásobným objemem mléka), macchiato (na způsob picolla s mléčnou pěnou) nebo capuccino (káva s mléčnou pěnou) – zvlášť, když se jedná o kávy s nejnižším podílem mléka vůbec – někde navíc sušeného.

Vítězové a poražení

Test ledových káv pro nás byl celkem oříšek. Posuzovali jsme je totiž stejně jako spotřebitel, který nemá zásadní informaci - tedy, že se nejedná o kávu, ale o mléčný nápoj. Jediným hodnotícím kritériem pro nás byla pro tentokrát pouze chuť. Ta měla být spíše méně sladká, dostatečně kávová bez pachuti. Obal, náročnost otevření nebo to, zda jsme kávu koupili chlazenou či si ji museli vychladit, jsme nebrali jako hledisko zvyšující nebo snižující známku. Ke všem kávám jsme nejprve přivoněli. Už z vůně bylo znát, že káva si s ledovou kávou moc netyká. Následně jsme ochutnali a pořadí si tajně zapisovali. Kávám jsme přidělili známku od jedničky do pětky jako ve škole a výsledná známka pak byla sestavena aritmetickým průměrem, tedy celkové číslo vydělené počtem členů v porotě. Do poroty jsme schválně přizvali nejen redakční milovníky a znalce kávy, ale i ty, kteří kávu nepijí. Na vítězích illy Issimo, Mr. Brown a Eiskaffee jsme se shodli jednoznačně a troufáme si říct, že tyto tři kávy stojí ze sortimentu ledových káv za ochutnání. Nepřeli jsme se ani o tři nejlepší z druhého konce (Nescafé Café Vanilla, Tesco ledová káva, Tatra ice Caffee), kteří byli buď tak sladcí, že se téměř nedali objektivně hodnotit nebo měli zvláštní chuť, která ale s kávou nemá nic společného.

Výsledky našeho testování nepocházejí z laboratoří a nejsou založeny na přesných chemických analýzách, nýbrž na subjektivním senzorickém hodnocení členů redakce. V tabulkách naleznete výsledky testování. Nejedná se o body, nýbrž o pořadí jednotlivých vzorků v parametru chuť.