NEJULUXUSNĚJŠÍ POTRAVINY SVĚTA: CO SE SERVÍRUJE NA PÁRÁTKU S DIAMANTEM?

26.07.2023 Jana Čiháková

Spousta lidí cestuje po světě, aby ochutnali speciality z různých zemí. Kdo je ochoten si připlatit, a to v mnoha případech v částkách jako za luxusní dovolenou, může okusit i nejdražší světové potraviny. Často se jejich cena šplhá do astronomických výšin kvůli obtížné sklizni nebo velmi omezené nabídce.

Když se řekne luxusní ingredience, většinu z nás asi jako první napadne kaviár. Ovšem i zde existují velké rozdíly. Absolutní nejdražší potravinou světa je bílý kaviár z jeseterů-albínů, žijících v Kaspickém moři. Kilogram stojí až 1,7 milionu korun, jeho chuť je jemná, krémová, a přesto intenzivní. Vysoká cena je odrazem toho, o jak vzácná zvířata jde. Jejich výskyt je v podstatě dílem náhody, vadou genetické výbavy, nelze je chovat ve velkém. Mírně dostupnější variantou je kaviár z jesetera běluga, kterému nechybí gen potřebný k produkci melaninu, jako je tomu u albínů. Ryby se dožívají až 120 let, ovšem začínají se třít až ve věku osmdesáti až sta let. Ani zde nejde v žádném případě o malé částky – kilogram kaviáru nejvyšší kvality se pohybuje nad 600 tisíci korun. Přes tyto astronomické částky existují na nejdražší jídlo světa pořadníky. 

UNIKÁT DÍKY TUKU

Kdo má rád steaky, ví, že si za večeři bude muset připlatit, ale pokud byste byli fajnšmekry, trvajícími na japonském plemeni Wagyu, suma za jídlo se vyšplhá k částkám ještě mnohem vyšším. Wagyu znamená „japonský skot“, v angličtině ho většinou najdeme pod označením „Kobe beef“, neboť jde o kusy, které se narodily, vyrostly a byly poraženy v okolí města Kobe. Dobytek tu byl dlouhá staletí využíván na práci, proto se u něj vyvinula unikátní podoba tukového mramorování. Čím vyšší je obsah těchto vlásečnic, tím více je maso ceněno. Díky tuku je maso křehké, měkké, až s máslovitou konzistencí a nabízí nezaměnitelný chuťový zážitek. Japonci si svůj poklad střežili a vývoz skotu byl přísně zakázán. Chov je dnes řízen standardy, zvířata jsou krmena vysokoenergetickou stravou, používají se rozličné chovatelské a krmné techniky, zahrnující například podávání piva či saké nebo masírování zvířat pro lepší kvalitu svalstva. Cena za kilogram masa se pohybuje kolem deseti tisíc korun.  

Zatímco hamburger je zvlášť v USA považovaný za „lidový“ pokrm, pomocí ingrediencí se rázem změní na jídlo, které bude mimo finanční možnosti většiny populace. Pokud jeho základ tvoří hovězí maso Wagyu spolu s lanýžovým máslem, výběrovým čedarem, cena téměř 300 dolarů asi nepřekvapí. Zvlášť, když je servis doplněn o zlaté párátko s diamantem. Ještě na více než dvojnásobek se pak šplhá burger ze stejného druhu masa, foie gras, zlatých listů, kaviáru, humra, lanýžů a dalších luxusních ingrediencí. 

KONTROVERZNÍ POCHOUTKA

Foie gras je jedna z mála pochoutek v našem seznamu, kterou je možné ochutnat i v tuzemských restauracích. Jde o játra hus nebo kachen, které jsou vykrmovány způsobem, který je často kritizován a v mnoha zemích zakázán. Ptákům se do volete nebo přímo do žaludku zavede sonda, pomocí níž jsou krmeni. Tato násilná forma je zvolena proto, že množství jídla je mnohem větší, než jsou ptáci za normálních okolností schopni zvládnout. Zvířata jsou také velmi výrazně omezena v pohybu – v lepším případě mají k dispozici minimum místa, v tom horším bývají až po krk zakopána pod zem. Játra se u nich musejí výrazně více zapojovat, což vede ke zvětšení jejich objemu, respektive jaterní tkáň se začíná přeměňovat na tuk. Obsah tuku je pak až desetkrát vyšší než u zdravých jater, u hus mohou vážit až jeden kilogram. Chuť je díky tuku velmi jemná, textura připomíná máslo. 

PODZEMNÍ HOUBY

Luxusní komoditou je také lanýž, tedy houba mající vzhled malé brambory s velmi intenzivní vůní a chutí. Zatímco černé druhy se vyskytují ve více zemích, bílé odrůdě se daří zejména v severní Itálii. Nejcennějším druhem je pak lanýž z okolí města Alba v kraji Piemont. Jeden kilogram této pochoutky stojí 150 až 200 tisíc, nicméně v aukci se lanýž vážící 1,5 kilogramu vyšplhal až na cenu 8,5 milionu korun. Pro srovnání, běžnější černé lanýže lze zakoupit do deseti tisíc za kilogram. Rostou pod zemí, takže se k jejich sběru využívají speciálně vycvičení psi nebo prasata. Bílé lanýže navíc rostou mezi kořeny jen určitých druhů stromů. Není možné je vypěstovat uměle v domácích nebo průmyslových podmínkách. Na jejich ceně se tak podepisuje náročný způsob sběru i skutečnost, že poptávka mnohonásobně převyšuje nabídku. Gurmáni si je nejčastěji strouhají přímo na hotový pokrm, případně se přidávají do sýrů, uzenin nebo olejů. 

Mimochodem, nejdražším olejem je ten arganový. Za jeho lahev zaplatíte 2700 korun. Získává se z plodů argánie trnité, která už 80 milionů let roste na okraji pouště v Maroku. Na jeden litr oleje je potřeba zpracovat plody z pěti stromů. Ručně se louskají, jádra se poté praží, melou a poté se z nich lisuje ceněný olej. Plody po sklizni musejí tři týdny schnout, než z nich mohou místní ženy začít připravovat tradiční olej. 

STATISÍCE ZA MELOUN

Mezi nejdražší potraviny světa patří také melouny. Ty patří k tradičnímu letnímu osvěžení, ale i zde platí – není meloun jako meloun. Yubari jsou pěstovány ve sklenících, v podmínkách, které jsou podle potřeb regulovány, aby melouny mohly dozrát do ideální kondice. Teplota a vlhkost vzduchu se upravují podle fáze růstu plodů. Název je odvozen od stejnojmenného města v Japonsku na ostrově Hokkaido. Díky důkladnému opečovávání se mohou pyšnit označením nejsladších a nejšťavnatějších melounů na světě. Cena jednoho melounu se pohybuje kolem 2000 korun, ale ty nejlepší kousky bývají draženy v aukcích za částky kolem půl milionu korun.  

Na stejném ostrově se pěstuje i další ceněná odrůda, a to melouny Densuke. Jsou podobné vodním melounům, ale v momentě dozrání získávají černou barvu a výrazný lesk. V minulosti často sloužily samurajům jako dary pro jejich vůdce, v dnešní době jsou považovány za luxusní dar při výjimečných příležitostech jako symbol uznání. Kvůli nákladnému způsobu pěstování je jejich produkce velmi omezená a prodávají se pouze na aukcích. Pokud byste o ně měli zájem, připravte si kolem 150 tisíc korun za kus. 

HOUBY JAKO LUXUS

Japonsko je domovem také další luxusní suroviny. Čeští houbaři mohou litovat, že při svých výletech do lesa nenarazí na houbu Matsutake. Je o to cennější pochoutkou, že její počet v posledních letech velmi výrazně poklesl a není možné ji pěstovat uměle. Přitom jsou tyto čirůvky důležitou součástí korejské, čínské i japonské kuchyně. Jsou typické výraznou sladko-kořeněnou chutí. Pokud byste měli zájem si čirůvku vyzkoušet předtím, než z volné přírody vymizí, připravte si tučný obnos – kilogram stojí okolo 50 tisíc korun.  

TŘI NITKY STAČÍ

Včelaři si svého medu váží jako tekutého zlata, ale pokud jde o med manukový, ten vzácný kov připomíná i cenou. Včely opylují květ manuky, nenáročného keře z Nového Zélandu. Medu jdou připisovány velmi výrazné léčebné účinky, působí silně antibakteriálně. Pomáhá nejen při bolestech v krku, ale také při refluxu, hojení ran či akné. Pro maximální účinky je vhodné užívat ho každý den, což vyjde poměrně draho – sklenička o obsahu 250 gramů stojí i 2500 korun.