Semafor může fungovat jen na silnici, ne na potravinách

20.01.2021 Jana Čiháková

Barevná signalizace nepopiratelně usnadnila provoz. Ale jen na pozemních komunikacích. V potravinovém světě se jí příliš nedaří. Jednoduchý systém, který má spotřebitelům napovídat, které potraviny upřednostnit pomocí dobře známého systému barev, tak nějak skřípe…

Na začátku stál nápad, jak spotřebiteli usnadnit cestu k výběru „těch správných“ potravin bez zdlouhavého studování pro mnohé i komplikovaného a nesrozumitelného nutričního složení. Šlo o reakci na zvyšující se výskyt chorob, které má na svědomí špatná životospráva. Velký výběr potravin znamená totiž často chybný výběr potravin pro zdravou výživu, reklama a chuťové preference navíc vedou ke koupi potravin s vysokým obsahem tuku, cukrů a soli. Vznikl tak potravinový semafor. Oproti tomu, který známe ze silnic, má tento kromě červené ještě dva odstíny zelené, žlutou a oranžovou a písmena A až E. Vzniká tak značení, které v rámci jedné skupiny potravin porovnává „zdravé a méně zdravé“ varianty. Vzkaz je jasný – potravinám v zelené zóně skutečně dejte zelenou, na červené ale pozor, konzumujte je jen velmi zřídka, nebo se jim raději úplně vyhněte. Vše zní skvěle a srozumitelně, ale jen do té doby, než se pod červeným signálem začnou objevovat i potraviny, které si to nezaslouží.

Funkční metoda? Jak pro koho…

Fungování semaforu, přesněji řečeno Nutri-score, je založeno na výpočtu systému profilování živin. Potravina získává body za obsah složek, jejichž nadbytek je považován za nezdravý (kalorie, cukry, sodík a nasycené mastné kyseliny) a též i body za „příznivé“ složky (ovoce, zelenina, luštěniny, ořechy, řepka, bílkoviny, vláknina aj., jejichž přiměřené množství je považováno za zdravé). Za každou ze 4 „nepříznivých“ složek se uděluje 0 až 10 bodů na základě množství ve 100 g potraviny. Za 3 „příznivé“ komponenty se uděluje 0 až 5 bodů (za 0 až 10 bodů pro nápoje), vztaženo na množství ve 100 g potraviny.

Jak to vypadá v praxi? Pojďme se podívat například na jogurty. Kategorii A vyhoví jen řecký jogurt, většina bílých jogurtů obsadí B. Ochucené jogurty už pro vysoký obsah cukrů spadnou do kategorie C, pribináčky a další tvarohové dezerty už ale skoro blikají v červené zóně. Některé z nich se ještě vejdou do D, některé jsou ale nekompromisně v „éčku“. A co třeba másla? Tak ta mají červenou, margaríny si tak v Nutri-score vedou lépe. Že by ale jejich konzumace byla prospěšnější nebo snad zdravější? Nabízí se tedy otázka, nakolik je tato metoda prospěšná, jednoduchá a plně funkční?

Šup na konec semaforu

Semafor není příliš přívětivý ani k celé škále mléčných výrobků, například sýrů. Ty přirozeně spadnou do kategorie D a E. „Nalezli jsme štítky 129 druhů sýrů a propočítali Nutri-score,“ uvedl J. Ruprich za Centrum zdraví, výživy a potravin Státního zdravotního ústavu. Pouze 7 % sýrů by bylo označeno zeleně (třída A-B), 16 % žlutě (třída C) a většina 77 % pak hlavně oranžově, jen 6 % červeně (třída D-E). Výsledek by ale podle něj neměl odrazovat, sýrů se má jíst mírné množství. Kolik by tedy mělo být sýrů doporučováno v dietě? Pro dospělého člověka v průměru stačí cca 20 g na den.

Českomoravský svaz mlékárenský ale zas tak optimistický není. Zástupci vyjádřili své obavy, ze špatné metody posouzení živin a jejího nesprávného výkladu, tím se totiž lehce zastíní nutriční benefity mléčných výrobků. Skóre nevyhodnocuje například přínosy vápníku a na porovnávání obsahu vitamínů také nehledí. 

Na toto se taky trochu zapomnělo…

„Nutri-score není ideální a v některých svých částech je dokonce zavádějící, neboť například nezohledňuje ani velikost porce,“ upozorňuje dále Eliška Křížová, vedoucí oddělení legislativy Potravinářské komory a dále upozorňuje, že některé tradiční výrobky s například přirozeně vyšším obsahem tuku hodnotí tento systém negativně a zavedení takového systému může tyto skupiny výrobků znevýhodňovat.

Souhrnně pak dodala: „Systém by neměl být zavádějící, neměl by být založen na barevném škálování či hodnocení, ale spíše by měl zahrnovat informace o jednotlivých živinách. V úvahu by měli být brány také zvláštnosti každé kultury. Přijatelné je za Potravinářskou komoru ČR pouze dobrovolné nutriční značení na přední straně obalu, přičemž stávající systém na základě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům bohatě stačí.“

Kdo je hlasitější?

V současné době platí nutriční štítek například ve Francii, Belgii, Lucembursku, dobrovolně pak v Německu. Téměř 40 různých organizací požaduje, aby se stal dokonce povinným v celé Unii. Koronavirové podhoubí také pracuje ve prospěch příznivců. Podle nich je v době krize pandemie COVID-19 je zdraví občanů důležitější než kdy jindy. Přestože je nezbytné bojovat proti bezprostředním hrozbám, které tento virus představuje, musí se tvůrci politik Evropské Unie zabývat také dlouhodobými zdravotními riziky spojenými s nevyváženou stravou a podvýživou. Celoevropské spuštění podporují také potravinářští giganti, jako je Danone a Nestlé. Naopak ostře se proti semaforu vymezila Itálie, jejíž tradiční dobroty, jako je parmská šunka nebo parmazán, byly okamžitě katapultovány na konec semaforu. U nás je to ještě zajímavější, odborné organizace se dělí na dva tábory. Zatímco Státní zdravotní ústav by na obalech potravin semafor uvítal, Potravinářská komora je proti a návrh nebude podle všeho podporovat ani úřadující ministr zemědělství Miroslav Toman.