15.12.2017 Redakce
Svátky jsou za dveřmi - nejvyšší čas začít péct cukroví. Zamířili jsme proto do regálů s pšeničnými hladkými moukami a podrobili je předvánoční „zatěžkávací zkoušce“. Dobrou zprávou je, že všech 6 vytipovaných vzorků obstálo v pokusných pečeních na jedničku.
Mouka je bezpochyby jednou ze základních surovin a může se zdát, že hodnotit její vlstnosti a jakost je hračka. Ovšem zdání klame. Mouka je totižrozdrcené pletivo endospermu, tedymoučného jádra živého obilného zrna. Má tudíž svou složitou buněčnou strukturu a stále v ní probíhá mnoho složitých biochemických a fyzikálně chemických procesů. Ty se potom projevují při tvorbě těsta.
Pšeničná mouka hladká světlá je základní pekařskou moukou, která se používá pro výrobu rozmanitých druhů světlého pečiva, které dělíme na běžné (rohlíky, housky, veky, světlé pšeničné chleby atd.) a na jemné o vyšším obsahu cukru a tuku v receptuře (koláče, loupáky, vánočky, mazance, záviny, koblihy atd.). V pekárnách se proto od dodavatelů mouk (mlýnů) vyžaduje podstatně podrobnější charakteristika mouk na základě mnohých parametrů, které chování mouky při zpracování dokáží z velkéčásti předpovědět. Z analytických ukazatelů se jedná především o ty, které stanovují obsah bílkovin, obsah škrobu a aktivitu některých důležitých enzymů (amyláz). Pro charakteristiku modelových těst se pak používají takzvané reologické metody, které popisují takové vlastnosti, jako je již zmíněná tažnost a pružnost, odolnost těsta vůči mechanickému namáhání (hnětení), nebo jeho chování při záhřevu.
Ke stejným účelům se tato mouka používá i v domácnosti. To podstatné, co od ní tudíž očekáváme, je, že z ní jde vyrobit těsto, které bude dostatečně vláčné, ale i pružné, že bude dobře kynout a při pečení vytvoří správný tvar pečiva, jemnou a vláčnou střídku a dobře vybarvenou křehkou kůrku.
Mouky určené pro domácí zpracování (v malospotřebitelském balení) na sobě takové informace o jakostních parametrech nenesou, protože by pro uživatelku (uživatele) byly většinou stejně zcela nesrozumitelné. Předpokládáme, že mouka má výše uvedené vlastnosti a je vyrobena tak, aby byla vhodná k pohodlnému pečení.
V našich zkouškách jsme ověřili legislativně platné ukazatele (obsah popela a granulaci). K tomu jsme museli stanovit vlhkost mouky, protože obsah popela se vztahuje k sušině a pak jsme standardním způsobem provedli pokusná pečení v experimentální pekárně a výsledky vyhodnotili.
Aby mouka mohla nést označení hladká, musí splňovat stanovenou hrubost částic. Kontrolor se tedy při zjišťování tohoto parametru neobejde bez síta. V pořádku pak mouka je, když její oka o velikosti 257 µm propadnou v nejméně 96 % a oka o velikosti162 µm ze 75 %.
Normovaný je také obsah minerálních látek. Ten se zjišťuje z popela po spálení mouky. Jeho maximální hodnota je stanovená na 0,6 %. Pakliže produkt vyhovuje, může nést označení „světlá“.
Z analýzy vyplývá, že všechny mouky vyhovují legislativním požadavkům pro mouku pšeničnou hladkou světlou. Také výsledky pokusných pečení jednoznačně prokázaly, že všechny mouky jednoznačně splňují požadavky na pekařské mouky. Rozdíly v chování těsta v průběhu tvorby, zrání a kynutí i organoleptické hodnocení pokusných výrobků po upečení, stejně jako exaktní hodnocení rozměrů pečiva nevykazuje mezi jednotlivými vzorky významné rozdíly.
Všechny hodnocené mouky vyšly na jedničku, nelze určit jejich pořadí!
11.06.2024 | V rámci testu bylo hodnoceno celkem 12 paštik. Přičemž hodnocenými parametry byly senzorická analýza výrobku, nutriční a jakostní parametry jednotlivých výrobků hodnocené pomocí laboratorních rozborů a deklarace složení výrobků uváděná výrobci. Byl také proveden mikrobiální rozbor výrobků. Jak si vedly výrobce zakoupené v běžné tržní síti?
11.04.2024 | Krevety rozhodně nepatří mezi výrobky, které by se nemusely pečlivě vybírat, zvlášť pokud nemají být spotřebitelé doma nepříjemně rozčarováni. Na druhou stranu, i v běžné tržní síti lze objevit výrobky vysoké kvality, i přestože nepatříme k přímořským státům. Po kterých sáhnout a které raději naopak nechat v obchodě?
07.06.2023 | Při testování ovocných jogurtů se obvykle zaměřujeme na podíl ovocné složky, každý z nás si chce přece užít poctivou ovocnou nálož. Je tu však ještě další kritérium, které by mělo spotřebitele vést k výběru, a to množství laktobacilů a streptokoků v jogurtech. Právě jejich poměr totiž ovlivňuje výslednou chuť.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.