140 let Gambrinusu

18.09.2009 Vladimír Jurina

Letos v květnu uplynulo 140 let od založení Prvního plzeňského akciového pivovaru, pozdějšího pivovaru Gambrinus, v roce 18 9. Za tuto dobu uvařil bezmála 10 milionů hektolitrů piva. od samotného počátku až dodnes využívá pivovar při vaření piva pouze klasický postup, tedy výhradně za použití vody, ječného sladu a chmele, a nejnovějších poznatků lidského vědění. i díky tomu dnes nese každé čtvrté prodané pivo u nás jméno Gambrinus

ÚVODEM

Historie dnešního Gambrinusu se tedy začala psát již před 140 lety. Za 140 let si konzumenti mohli pochutnat na více než 20 miliardách půllitrů. Takové množství piva by jeden z nejlepších českých výčepních čepoval v kuse 4 528 let (1 pivo za 7 vteřin). „Díky klasické technologii při výrobě, tedy vaření výhradně z ječného sladu, chmele a vody, a zaručení vysoké kvality piva díky použití moderních zařízení, si pivo získalo velkou oblibu a dnes každé čtvrté prodané pivo v Česku nese jméno Gambrinus,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Gambrinusu, jehož podpis nese každá láhev a plechovka s tímto nejoblíbenějším českým pivem. Historie pivovaru se začala psát 17. května 1869

GAMBRINUS OSLAVIL 140 LET

• 17. května oslavil Gambrinus 140 let. V roce 1869 v tento den císařské úřady povolily založit První plzeňský akciový pivovar, pozdější pivovar Gambrinus.
• Za 140letou historii bylo uvařeno celkem 102 milionů hektolitrů piva „Gambrinus“, i když toto jméno nese až od roku 1919, kdy bylo opuštěno dřívější označení Kaiserquell („Císařský zdroj“).
• Gambrinus si díky kvalitě, za kterou vděčí faktu, že pivovar byl od samého počátku na špičce ve využívání pokrokových výrobních zařízení při zachování tradičního varního postupu, získal velkou popularitu. Každé čtvrté prodané pivo v Česku dnes nese jméno Gambrinus.
• Podle výsledků průzkumu mezinárodní agentury AiSA je dnes Gambrinus nejlépe hodnoceným českým pivem – přednost mu dává 19 % dotázaných. Největší oblibu má Gambrinus v západních Čechách (49 %), ale i ve středních Čechách a v Praze (25 %). V průzkumu agentury Datamar, kde 3 500 dotázaných odpovídalo na otázku „Kterou značku piva považujete za nejlepší?“, zvítězil praotec plzeňských piv Pilsner Urquell (19 %), na druhém místě se umístily shodně Gambrinus a Radegast (každý po 16 %).

Od loňského podzimu je na trhu nové pivo Gambrinus 11° excelent, který je díky úspěchům příjemným dárkem ke 140. výročí. Gambrinus 11° excelent se stal během prvních měsíců od svého uvedení na trh jedničkou v segmentu jedenáctistupňových piv a nedávno si odnesl vítězství ze soutěže Volba spotřebitelů v kategorii pivo.

HISTORIE PIVOVARU GAMBRINUS

U zrodu dnešní pivní jedničky stálo dvacet významných Plzeňanů včetně známého průmyslníka rytíře emila Škody. Výstavba Prvního plzeňského akciového pivovaru začala v létě 1869 a první pivo se na stůl hostinců dostalo 10. prosince 1870. U příležitosti 20. výročí založení byla postavena jako součást ohrazení celého pivovaru nová brána, která je symbolickou součástí pivovaru Gambrinus dodnes. V roce 1907 pochválil na Severočeské výstavě v Liberci pivo císař František Josef i., na jeho počest odsouhlasila správní rada pro pivo název Pilsner Kaiserquell.

VÁLKY, PROHIBICE A SVĚTOVÁ KRIZE ZASAZOVALY PIVOVARU TĚŽKÉ RÁNY

Těsně před první světovou válkou byl První plzeňský akciový pivovar třetím největším pivovarem v Čechách. Během války zažíval pivovar těžké období. Klesal výstav, kvůli nedostatku kvalitních surovin se muselo vařit z náhražek a stupňovitost klesla až na 3°. V roce 1919 skončilo používání názvu Kaiserquell a nově byla registrována známka Plzeňský Gambrinus. Nelehká poválečná doba nezastavila snahu akcionářů vařit to nejlepší pivo, takže v roce 1921 investovali do výstavby nové varny, kterou dodaly Škodovy závody.

JEN VODA, SLAD A CHMEL

Plzeňská Varna Gambrinus i dnes připomíná klenbou a krásnými litinovými sloupy tradici staleté výroby. Varní proces je však kontrolován počítačem. Vše má ale své meze: Gambrinus se stále vyrábí tradičním postupem s odděleným hlavním kvašením a zráním. Barviva, stabilizátory pěny a všelijaká „éčka“ v něm nenajdete. „Nám odjakživa stačí voda, slad, chmel a kvasinky,“ říká vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček – vnuk právě toho Františka Hlaváčka, který kdysi zachránil Gambrinus před zánikem.

V druhé polovině 20. let se mezi plzeňskými pivovary rozhořel konkurenční boj. Nejprve Měšťanský i První akciový pivovar pohltily své menší soupeře. Jako problematické se jevilo sloučení Měšťanského pivovaru (pozdější Prazdroj) s Prvním plzeňským akciovým, který používal řadu technologických novinek a byl tak schopen vyrábět pivo ve vysoké kvalitě za nižší cenu. Jeho zavření proto nepřicházelo v úvahu. Nakonec došlo k dohodě, že Měšťanský pivovar koupí akcie Prvního plzeňského akciového pivovaru, který se nadále soustředí na výrobu 10° piva a Měšťanský pivovar na 12°. Po sloučení se Světovarem na počátku 30. let vznikly Plzeňské akciové pivovary.

FRANTIŠEK HLAVÁČEK ZACHRÁNIL GAMBRINUS PŘED ZAVŘENÍM

Druhá světová válka s sebou přinesla opět omezení výroby, vařila se nejprve piva 8°, pak stupňovitost dále klesala. Kvůli nedostatku surovin se v roce 1945 výroba v mnoha protektorátních pivovarech zcela zastavila. Odstaven měl být i Gambrinus, ale protože by nebylo zajištěno pivo pro důležité Škodovy závody, nestalo se tak. Necelý měsíc před podepsáním míru byl pivovar Gambrinus při náletu zasažen 80 bombami, což ohrozilo jeho poválečnou existenci.

Dnes již legendární je událost z roku 1945, kdy František Hlaváček pronesl plamennou řeč, stoje na bedně piva Gambrinus, a vyburcoval zaměstnance k obnově plzeňského klenotu Gambrinus. Díky jeho pevnému stanovisku, že Gambrinus má své místo v hospodářství poválečného Československa, byl pivovar zachován.

BENEŠOVY DEKRETY

Jedním z Benešových dekretů (č. 101/45 Sb.) bylo 28. října 1945 vyhlášeno znárodnění Plzeňských akciových pivovarů a o dva roky později došlo k přejmenování na Plzeňské pivovary, n. p.

FeNOMÉN GAMBRiNUS – BOOM V 90. LETECH

DALŠÍ HISTORICKÁ FAKTA

Za socialismu se v příslušném regionu smělo pít výhradně jedno regionální pivo (výjimku měl jen Prazdroj a Budvar), proto byl Gambrinus určen jen Západočechům.Ale věhlas značky překračoval hranice regionu. V listopadu 1989 padl socialismus i rozdělení státu na „pivní državy“. „Když jsme pak mohli Gambrinus nabízet v celé ČR, ukázala se jeho hlavní přednost: vyrovnaná chuť plzeňského piva, jehož kvalita nekolísá. Náš pivovar byl už tehdy vybaven moderními výrobními zařízeními, která umožňovala vařit pivo ve velkém objemu při zachování prvotřídní kvality,“ vzpomíná Jan Hlaváček, tehdejší ředitel osamostatněného závodu Gambrinus a současný vrchní sládek značky. Zájem spotřebitelů od 90. let rostl a dnes už do republiky proudí přes čtyři miliony hektolitrů Gambrinusu ročně.Nejnovější poznatky lidského vědění stavěly Gambrinus vždy na špičku Pivovar vařící pivo Gambrinus vždy používal klasickou technologii vaření, tedy výhradně z vody, ječného sladu a chmele, bez přísad dalších látek. Navíc využíval v každé době nejnovějších poznatků lidského vědění, aby zaručil vaření a dodávky piva v té nejvyšší možné kvalitě.Díky úspěchu a rostoucí spotřebě docházelo již na konci 70. let 19. století k velkým investicím do provozu, aby byl pivovar schopen pokrýt rostoucí poptávku a zároveň se přistupovalo k zavádění vynálezů a poznatků vědy (např. elektrické osvětlení v roce 1884, aby se ušetřily náklady). Technická vylepšení pokračovala i v následujících letech.

Ve 20. století ve druhé polovině 50. let byly v Gambrinusu jako v jednom z prvních pivovarů instalovány ležácké ocelové tanky, celkem 20 s kapacitou 3 600 hl. Jejich používání garantuje kvašení a zrání bez kontaminace nežádoucími látkami ze vzduchu, ve stabilním prostředí a při nastavitelné ideální teplotě. Na rozdíl od otevřených kádí v historických spilkách umožňuje moderní zařízení 100% kontrolu nad všemi parametry.

V roce 1960 opustila pivovar první cisterna s pivem, jehož stočení proběhlo až mimo pivovar. Tímto krokem se snížily náklady za přepravu již stočeného piva v lahvích a sudech, navíc to umožnilo využít kapacity stáčecích linek v jiných pivovarech, které nebyly tak úspěšné a vytížené. Úspora energií a jejich co nejlepší využití není v Gambrinusu žádnou novinkou. Ve stejné době byla postavena také nová kotelna, která fungovala jak pro pivovar, tak pro sousední podniky. Lidské znalosti se podepsaly na vaření piva Gambrinus mnohokrát. K vaření se tak používá třeba nerezová varní aparatura.

Nerez je odolný vůči agresivnímu prostředí a našel tak uplatnění v potravinářství. Při výrobě piva asistují rovněž počítače. Jejich hlavní výhodou je naprostá kontrola varního procesu a tedy dosažení a zachování optimální teploty, přesného dávkování, časování procesů apod.

Tomu, aby pivo déle vydrželo v té nejlepší kondici, dopomohla filtrace a pasterizace. Dříve se pivo nefiltrovalo, takže obsahovalo velké množství pevných částic. Postupně se zaváděly různé technologie – třísky, želatina rybího původu, celulóza s azbestem, dnes se používá křemelinová a nejnověji membránová fi ltrace. Díky ní se pivo nedostává do kontaktu se vzduchem, neoxiduje a udržuje si tak maximální kvalitu. Pasterizace zase prodloužila trvanlivost piva a možnosti jeho distribuce, což je důležité hlavně na export.

Od roku 1993 se v pivovaru používají cylindrokónické tanky (CKT), které nahradily původní dubové sudy. Jejich provoz zaručuje především mikrobiologickou čistotu celého procesu kvašení a zrání, a tudíž i stabilní kvalitu.

V roce 1994 se pivovar Gambrinus stal součástí akciové společnosti Plzeňský Prazdroj, což mu přineslo i plné vybavení světově špičkovým zařízením. „Často dnes slýcháme, že by se pivo mělo vařit klasickým způsobem. Nikdo už nespecifi kuje, zda má na mysli pomocí pivovarských zařízení ze století 15., 19. nebo 20. Pivovarské zařízení se podobně jako ve všech odvětvích vyvíjí,“ říká Jan Hlaváček.

GAMBRiNUS V ROCe 2009

Dnes Gambrinus vaří čtyři druhy piva.

• Gambrinus světlý – světlé výčepní pivo „desítka“
• Gambrinus 11° Excelent – světlá jedenáctka, s podílem karamelového sladu a unikátním trojím dávkováním chmele v průběhu vaření
• Gambrinus Premium – světlý ležák „dvanáctka“
• Gambrinus se sníženým obsahem cukrů – světlé pivo, při zachování chuťových vlastností Gambrinusu je snížen obsah zatěžujících sacharidů, bílkovin a využitelné energie, je vhodné pro diabetiky

NĚKTERÉ ZAJÍMAVOSTI

• Již 2 roky po zahájení provozu zkoušel pivovar prorazit s novinkou – 18° tmavé pivo Kozel prodávané v lahvích, ale kvůli vysoké ceně se nesetkala novinka s úspěchem.
• 15° pivo z Prvního plzeňského akcioivého pivovaru se od roku 1881 vyváželo do Ameriky, indie a jiných zámořských zemí.
• V roce 1921 se začal vařit 14° tmavý Granát, který měl pomoci při obchodním boji s mnichovskými pivy prodávanými v lázeňských městech na západě Čech.
• Od roku 1950 Gambrinus vařil 17° tmavé pivo Senátor, o rok později navíc získalo ještě další stupeň. Bylo určeno na export do Sovětského svazu. Po právních problémech s názvem bylo přejmenováno na Diplomat.
• 12° pivo se v Gambrinusu přestalo vyrábět při sloučení s Měšťanským pivovarem ve 20. letech. Jeho vaření bylo obnoveno v roce 1961.