19.03.2024 VERONIKA VALEROVÁ
Říká se, že dlouho omílaná lež se stává pravdou. Bohužel i v potravinářském remízku. Nenechte se zmást a přesvědčte se, že také nežijete v nějakém tom omylu.
Dočetli jste se, že jogurt obsahuje 40 % ovocné složky, ale moc jahod jste ve výrobku nenašli? Není divu. Množství ovocné složky ≠ množství ovoce ve výrobku. Ovocná složka je obvykle přípravek obsahující ovoce, cukr, aroma, barviva, zahušťovadla. Oproti tomu podíl ovoce znamená, kolik se v celém výrobku nachází % ovoce – jahod.
Zatímco čerstvé mléko musí být skladováno v lednici a pouze po dobu několika dní, UHT mléku stačí pokojová teplota a DMT má v řádu měsíců. Spotřebitel tak nabývá dojmu, že je tomu díky konzervantům přidaným do mléka, avšak to není pravda. UHT technologie spočívá v ošetření mléka velmi vysokou teplotou po dobu několika sekund. Tím se zničí veškeré mikroorganismy. Následně je mléko plněno do obalů v aseptickém prostředí. Tím, že mléko je bez mikroorganismů, nemůže dojít k jeho kažení. Zároveň pozor, je třeba rozlišovat mezi krabicovým mlékem čerstvým a krabicovým UHT mlékem. Byť je v obou případech obal krabička – čerstvé mléko musí být skladováno vždy od +2 do +8 °C.
Tento hoax šířící se především na facebooku a řetězovými e-maily vybudil k reakci i kontrolní úřady. Proto SZPI na svých stránkách dementovala, že logo zelené žabky v kruhu s nápisem Rainforest Alliance je logem mezinárodní neziskové organizace, jejíž cílem je zodpovědné podnikání, ochrana životního prostředí a lidských práv pracovníků. S logem se nejčastěji spotřebitel setká na výrobcích obsahující kakao, takže na cukrovinkách a čokoládových bonbonech. Logo má ale i verzi pro kávu, banány a čaj. Nemá však žádnou spojitost s přídavkem hmyzu ve výrobcích ani neznačí použití škodlivých látek ve výrobku. V případě, že se výrobce rozhodne používat například hmyzí mouku, ingredience se VŽDY musí zapsat do složení na výrobku. A škodlivé látky se do potravin přeci vůbec nepřidávají.
Pokud budete na mapě hledat výrobce Boni, Tanja, Crip Crop, Pilos, Pikok, Aro, Rioba, Vocílka… patrně žádnou firmu nenajdete. Jedná se totiž o privátní značky řetězců. V ČR panuje názor, že výrobky pod privátní značkou jsou oproti značkovým méně kvalitní. Vždyť jen cena je mnohem nižší než u konkurenčních výrobků. Avšak kvalita nemusí být nižší, leckdy právě naopak. Řetězec výrobou pod vlastní značkou má možnost udat si složení výrobku, zaručeným množstvím odběru může snížit cenu a zároveň nemusí platit za marketing.
Když najdete hříbek v lese, jeho „kořeny“ tzv. mycelium, zabírají pod houbou NĚKOLIK metrů krychlových prostoru. Plísně jsou též houby a jejich anatomie je podobná. To znamená, že najdete-li na chlebu plíseň, mycelium této plísně je už prorostlé celým chlebem. Proto pouhé odříznutí plísně nestačí. Mykotoxiny jsou totiž umístěny v celé plísni včetně námi neviděného mycelia. Připomeňme, že mykotoxiny aflatoxin, ochratoxin či fumonisin jsou známy svoji vysokou toxicitou s prokázaným karcinogenním účinkem. Proto plíseň neodkrajujte, neseškrabujte ani potravinu nezkrmujte zvířatům a raději ji vyhoďte.
Pokud doma zásadně sladíte třtinovým cukrem, abyste udělali něco pro své zdraví, pouze huntujete svoji peněženku. Cukr obsažený v řepě cukrovce se nazývá sacharóza, cukr obsažený v cukrové třtině se překvapivě také jmenuje sacharóza. Jedná se o totožnou látku pouze získanou z různých plodin. Rozdíl v barvě je způsoben technologií, zatímco v ČR je zvykem cukr rafinovat do své nejčistší bílé formy, v zahraničí nechávají v cukru melasu (cca 4%), která má hnědou barvu. Na adresu hnědého cukru uvedl prof. Bubník z Ústavu sacharidů a cereálií VŠCHT v Praze následující: „Teprve rafinací se z cukru dokonale odstraní veškerá špína, která z polí přijde do cukrovaru spolu s řepou. V nerafinovaném hnědém cukru tak zůstává spolu s vitamíny i část špíny.“ Podotkněme, že množství vitamínů a minerálních látek v hnědém cukru je stopové. Cukru bychom neměli jíst více než 90 g denně, přičemž abychom získali potřebné množství látek z cukru, museli bychom ho denně jíst alespoň kilogram. Zároveň pozor, né každý hnědý cukr obsahuje melasu, někteří výrobci jednoduše barví bílý rafinovaný cukr.
Růžová sůl, černá, červená, šedá, himalájská, havajská, bambusová, kamenná, mořská… i přesto že se liší názvy, chemicky jde vždy především o jednu sloučeninu notoricky známou ze školních lavic – chlorid sodný, NaCl. Různé druhy se můžou lišit v příměsi dalších minerálních látek, které mohou mít vliv na barvu, chuť, avšak z drtivé většiny budou obsahovat chlorid sodný. K obsahu ostatních minerálních látek se hodí přihlédnout, například díky jodizaci soli prováděné od roku 1950 se v populaci neprojevuje nedostatek jódu. Avšak doporučená denní dávka jódu je pouhých 150 μg, oproti jiným minerálním látkám, které je potřeba přijímat v řádu desítek až stovek mg. Vzhledem k doporučené denní dávce soli, která je 5 g pro osobu, nelze sůl vnímat jako zázračný zdroj minerálních látek. Zároveň chcete-li investovat peníze do soli v mlýnku, doporučujeme ušetřit peníz a koupit kilové balení mleté soli. Neexistuje studie prokazující rozdíl v chuti u namleté a čerstvě namleté soli. Mlýnky mají význam u koření, kde dojde k porušení plodu a tím získáte látky, které by dřívějším mletím mohly vytěkat či zoxidovat.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.