CENY BRAMBOR ROSTOU: SPOTŘEBITELÉ BY SE JICH ALE ANI PŘESTO NEMĚLI VZDÁT

07.11.2023 Jana Čiháková

Ceny konzumních brambor v ČR v posledních letech poměrně výrazně rostou, a stejně jako v případě jiných potravin lze předpokládat, že i pokud by se tento trend obrátil, na hodnoty před pandemií covidu a válečným konfliktem na Ukrajině se s pravděpodobností hraničící s jistotou nevrátí. Přesto je z mnoha důvodů žádoucí, aby se brambory, a to zejména brambory tuzemského původu, neztrácely z našich jídelníčků.

Brambory představují pro náš organismus svým složením, ale i nízkou energetickou hodnotou, nemalá pozitiva. Pokud se týká energetické hodnoty, pak konzumace 100 gramů brambor představuje příjem pouze 75 kalorií, což je méně, než představuje konzumace stejného množství těstovin, ale třeba i rýže. I proto je „bramborová strava“ vhodná při dietách, a lze jí tak považovat i za prevenci rizik obezity. Poměrně vysoký obsah vitamínu C (až 25 mg/g) pak představuje prevenci dalších nemocí, stejně tak jako obsah skupiny vitamínů B. Důležitou součástí brambor je také kyselina listová, která je mimo jiné důležitá pro tvorbu červených krvinek, a její dostatečný příjem je zásadní zejména pro těhotné ženy. Brambory kromě toho obsahují řadu minerálních látek, například hořčík, draslík, zinek či železo, a jejich konzumací tak spotřebitelé šetří finanční prostředky za různé potravinové doplňky a produkty, které uvedené látky také obsahují, avšak peněz za ně vydáme mnohem více.

SPOTŘEBA JDE DOLŮ

Faktem je, že mnohem více peněz (avšak méně, než za doplňky stravy) v porovnání s předchozími roky vydáme i za brambory. Jen za poslední dva roky se cena kilogramu konzumních brambor téměř zdvojnásobila – zatímco v srpnu 2021 činila průměrná spotřebitelská cena brambor v ČR 14,71 koruny za kilogram, ve stejném období letošního roku se cena kilogramu brambor vyšplhala na průměrných 27,73 koruny. Před rokem 2021 pak byla cena brambor ještě nižší. Důsledkem cenového vývoje je ale bohužel skutečnost, že spotřeba brambor v naší zemi klesá, a to docela razantně. Ještě před dvěma roky se pohybovala kolem 70 kilogramů na osobu a rok, v letošním roce to ale je jen zhruba 60 kilogramů na osobu a rok, což samozřejmě není dobrá zpráva ani pro tuzemské producenty brambor. Ti neustále snižují osevní plochy (letos meziročně zhruba o 3,5 procenta) a v současné době se tak pěstují konzumní brambory ve slupce pouze asi na 11 500 hektarech (celkové osevní plochy brambor jsou samozřejmě vyšší, ty ale zahrnují také rané brambory, brambory na škrob a brambory na další zpracování, které míří do tržní sítě v podobě produktů z brambor).

PĚSTUJEME SI SAMI

Jednou z cest, jak získat tuzemské konzumní brambory za nižší ceny, jsou opětovně se obnovující samosběry brambor přímo u pěstitelů, případně jejich nákup u pěstitelů takzvaně „ze dvora“, v příslušných hospodářstvích. Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM) pro ně již před časem vytvořila mapu pěstitelů (zájemci jí mohou najít na stránce: https://zucm.cz/mapa-pestitelu), u nichž lze za výhodné ceny nakoupit nejenom brambory. Pokud si ovšem chce někdo nakoupit brambory do zásoby, ve větším množství, měl by je především dobře uskladnit. To nemusí být zas tak velký problém na venkově, i tak je ale vhodné připomenout, že brambory sice dlouho vydrží, měly by ale být skladovány v tmavé místnosti při teplotě 5 až 7 stupňů. Uchovávat brambory na světle přitom představuje riziko zelenání brambor, a tedy tvorbu pro člověka rizikového solaninu, klesne-li pak teplota skladovacích prostor pod bod mrazu, brambory namrznou a sládnou.

ZEMBAG ŠETŘÍ PENÍZE

Ne každý má k dispozici vhodné prostory, jako jsou sklepy na venkově. Řešení pro dlouhodobější skladování brambor pro spotřebitele ve městech ale také existuje – je to „pytel na brambory“ s názvem Zembag, který již před časem vyvinuli pracovníci České zemědělské univerzity v Praze. Brambory v Zembagu vydrží zhruba půl roku, důležité ale je, že tímto způsobem nelze skladovat rané brambory, ale jen ty konzumní. Kdo o tuto službu zájem, může se dozvědět potřebné podrobnosti na www.zembag.cz. 

Pokud se týká brambor, jsou pro spotřebitele patrně nejdůležitější informace týkající se prevence rizik výše zmiňovaného solaninu. Viditelným projevem přítomnosti této jedovaté látky je zelená barvy brambor, přičemž jeho koncentrace roste s dobou skladování brambor. Solanin nelze zlikvidovat varem, byť se tím jeho koncentrace mírně sníží, a zárukou není ani odstranění slupky a klíčků, protože látka postupně proniká do samotných hlíz. Nicméně, pokud se přidá do vody při vaření brambor kyselina octová v koncentraci 0,3 procenta, má se tak údajně snížit obsah solaninu až o 85 procent. Vůbec nejlepší prevencí je ale zelené brambory zlikvidovat.

VSAĎTE NA ČESKOU PRODUKCI

Naopak brambor na našich polích by mělo, i ze strategických důvodů, přibývat. Třeba proto, že poslední dva roky (a jistě nebudou poslední) postihlo řadu zemní produkující brambory na jihu Evropy a severu Afriky výrazné sucho a v některých lokalitách historicky nejvyšší teploty, což se již v současné době promítá mimo jiné i do vysoké ceny brambor na našem trhu, neboť nabídka brambor jak z loňské, tak letošní sklizně bude na celoevropské úrovni nižší. Což znamená, že pěstovat brambory v ČR by se mělo vyplatit, a to nejen z hlediska snížení závislosti ČR na dovozech této komodity.

K zachování produkce brambor v ČR přispívají přitom i komerční iniciativy a dotace Ministerstva zemědělství (MZe). Loni například vznikla iniciativa „České pole“ za účasti Českého bramborářského svazu, MZe, Českého gastronomického institutu a velkoobchodu Makro ČR, jejímž cílem je zvýšit soběstačnost ČR v produkci brambor na výrobu hranolků. Od letošního dubna se mohou také bramboráři za podpory MZe sdružovat do organizací producentů, aby snáze uplatnili svou produkci na trhu. Pěstitelé se také mohou zapojit do Integrované produkce brambor, jejímž výsledkem je vyšší ochrana životního prostředí. V běhu je také národní program „Podpora na účast producentů a zpracovatelů konzumních brambor v režimu jakosti Q CZ“, také financovaný z rozpočtu MZe, který na straně jedné umožní pěstitelům získat příspěvek na produkci brambor, na straně druhé by měl být přínosem i pro spotřebitele. Certifikované produkty v režimu jakosti Q CZ totiž poskytují spotřebitelům záruku vysoké kvality a potravinové bezpečnosti, garantují správné postupy pěstování, manipulace, skladování, balení a zpracování brambor s ohledem na životní prostředí a ochranu zdraví spotřebitelů. Systém certifikace současně umožňuje takzvanou dohledatelnost produktu, kdy lze zpětně dohledat historii produktu od uvedení na trh přes zpracovatele až k pěstiteli.

I když by měly být brambory označené jako Q CZ o něco dražší, měli by jim, pokud se s nimi spotřebitelé setkají, dát přednost. I za ty vyšší ceny je a bude konzumace brambor dobrá volba.