České školní jídelny slaví 70 let

26.11.2014 Redakce

Školní jídelny jdou správnou cestou, ale nesmí usnout na vavřínech. Na konferenci k 70. výročí školního stravování se na tom shodli experti na školní stravování.

„Před 70 lety skončila druhá světová válka a otevřel se problém podvyživených dětí,“ vysvětluje Jitka Krmíčková z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, „stát proto podpořil zakládání školních jídelen, aby se mladší generace dostala k potřebné výživě.“ Ve srovnání s poválečným obdobím se dne již nehledí pouze na to, jak děti nasytit, ale také se sledují výživové hodnoty potravin. Jídelny často plní i výchovnou funkci, kdy se malí strávníci učí jíst pokrmy, se kterými se doma nesetkají. „Dnes je takovým příkladem třeba rajská omáčka, kterou děti často ochutnají až ve školní kantýně,“ doplňuje Jitka Krmíčková.

Vaří jídelny zdravě?

Školní jídelny tak, jak je známe v České republice, nemají ve světě, kromě sousedního Slovenska, obdobu. Provoz jídelen je u nás regulován legislativou. Každá školní jídelna musí vařit pro své strávníky na základě předepsaného spotřebního koše, jehož obsah se průběžně mění. Spotřební koš určuje, jaké potraviny z několika kategorií musí školní jídelna za jeden měsíc svým strávníkům připravit. „V posledních letech se rozšířil hlavně o ryby, zeleninu a luštěniny, aby splňoval zásady současné zdravé výživy pro děti. Proto můžeme říct, že školní jídelny vaří zdravě,“ dodává Alena Strosserová, odbornice na výživu a školní stravování.

Problémem zůstávají automaty

Experti se shodli na tom, že právě v problematice spotřebního koše mají jídelny ještě rezervy, protože 2 % školních jídelen spotřební koš nesledují. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo zdravotnictví proto na toto téma připravily metodické školení pro zástupce školních jídelen. Dle kontrol Ministerstva zdravotnictví jídelny splňují většinu nařízení a až dvě třetiny z nich nemají žádné zásadní nedostatky. Dle letošního průzkumu školní jídelny vaří v souladu se zásadami zdravé výživy, ale větším problémem jsou školní bufety a automaty, kde se prodávají nejčastěji sladké nápoje a cukrovinky. Z hlediska prevence dětské obezity je kvalitní školní stravování klíčové.

Jaká jsou čtyři zla ve stravě?

Svůj pohled na životosprávu dětí představila i odbornice na výživu Kateřina Cajthamlová: „Stravování dětí a dospělých se velmi liší a dětský organismus potřebuje ke svému správnému vývoji jinou skladbu základních živin. Je důležité dát si pozor na čtyři zla ve stravě: bílý cukr, nasycené tuky, sůl a bílou mouku. Špatná výživa může způsobit řadu zdravotních komplikací a u dětí může docházet i k podvýživě. Děti a dospívající se dnes také téměř nehýbou a nesportují.“

Nejvíce se nakupuje vepřové a mleté maso

Rostoucí důraz školních jídelen na čerstvé a zdravější suroviny potvrzuje i velkoobchodní síť MAKRO, kde nakupuje až polovina českých školních jídelen. „V segmentu školních kantýn nejrychleji rostou prodeje čerstvého masa, ryb a zeleniny,“ uvádí Petr Stádník, šéfkuchař MAKRO Cash & Carry ČR, který má zkušenost z několika michelinských restaurací. Z masa školní jídelny nejvíce nakupují vepřové, pečeně a mleté maso. Následují kuřecí řízky a stehna. Z příloh převládají těstoviny a brambory. „Již několik let jsou na vzestupu ryby, zejména losos. Zeleninu však školní jídelny bohužel stále nakupují především mraženou a sterilovanou, aby si usnadnily přípravu,“ uzavírá Stádník.