Chris Hadfield o menu z oběžné dráhy. Na tomto si pochutnávají kosmonauti

30.06.2021 Jana Čiháková

Snad nikdo jiný ještě veřejnosti neukázal vesmír tak, jako Chris Hadfield, ten svůj Youtube kanál plní videi z oběžné dráhy, kde ve volných chvílích hraje na kytaru nebo si připravuje jídlo. Jestli jste si doteď mysleli, že strava mimo gravitační pole je omezena jen na neidentifikovatelnou pastu v tubě, která má jen zasytit a udržet astronauta při životě, jste na omylu. Ve vesmíru se totiž už dají péct i sušenky.

„Je čas snídaně,“ zahajuje jedno z videí Chris Hadfield. „Dám si tortillu s burákovým máslem.“ Normálně si burákové máslo maže na plátek toastu, tady to tak úplně nejde. Na oběžnou dráhu míří jídlo, které nedrobí. Nezapomeňte, že tady drobky jen tak nezametete ze země. Tortilla je zabalená po jednom kusu v samostatném balíčku – stejně jako každá porce čehokoli, co se ve vesmíru jí. Chris ji vybalí a nechá ji chvíli poletovat. Hledá totiž další sáček, sáček s porcí burákového másla. „Tortillu si musíte sevřít napůl v dlani, aby vám máslo hned nevyskočilo,“ vysvětluje. „Ještě něco tomu chybí - med.“ Ten je v klasickém balení, jak jsme na něj zvyklí „ze země“, jen ty bublinky se tvoří opačně a také je přivázaný řetízkem k potravinovému šuplíku, aby si necestoval, jak se mu zlíbí. „Chutná to docela dobře,“ komentuje Chris dále svůj kulinární počin. 

Mutující chutě

Těžko říct, zda by vám jeho tortilla chutnala i na Zemi. Jídlo je speciálně upravené, zpravidla výraznější. Tělesné tekutiny jsou ve vesmíru ovlivněny podmínkami snížené gravitace, jsou distribuovány rovnoměrně po celém těle. Když astronauti totiž poprvé dorazí na palubu, většina z nich se enormně zavodní. Na Zemi musí srdce více pracovat, aby pumpovalo krev do hlavy, proti gravitaci. Avšak na oběžné dráze, při absenci gravitace směrem dolů, tělesné tekutiny mají tendenci stoupat, aby zaplnily hlavu a dutiny. To může v krátkodobém horizontu způsobit postižení chuťových buněk a snížení jejich schopnosti vnímat vůně. Tyto chuťové mutace se však zlepšují v závislosti na délce pobytu ve vesmíru.

Špenát z prášku

Vesmírné potraviny s vámi buď přirozeně startují již ze Země anebo jsou doručovány v průběhu. Jakýkoli jejich transport je ale nákladný, jde tedy spíše o výjimky.  Veškeré jídlo a pití musí být skladovány tak, aby byly nezničitelné. Příprava se liší podle typu jídla. Některá jídla lze jíst v jejich přirozených formách, například sušenky a ovoce. Jiné se musí upravit.

„Co byste řekli, že to je?“ táže se Chris v jednom z dalších videí a v ruce drží sáček se zeleným práškem. Málokoho asi v té chvílí napadá, že jde o špenát. V rehydratovatelné formě jej asi ještě nikdo z „obyčejných smrtelníků“ neviděl.  Se špenátem následně zamíří k zařízení, na který sáček nasadí. „Teď si do něj musím napustit vodu, aby se dal zase jíst. Nesmím to přehnat,“ vysvětluje. Pak už stačí špenát jen promnout v prstech, přidat trochu soli a pepře a je hotovo. Koření je k dispozici i ve vesmíru, samozřejmě ale nejde o sůl a pepř ve formě minizrníček, ta by se po lodi okamžitě rozsypala – jsou tedy ve formě gelu.

Každému na míru

Na vesmírných misích musí mít astronauti vyváženou stravu. Ta je konzultována s dietology. Každému členovi posádky tak vzniká individuální stravovací plán, který zohledňuje jeho fyzické potřeby, snížen je i energetický příjem na 1900 až 3200 kalorií. Astronauti jedí tři jídla denně, stejně jako na Zemi se dodržuje snídaně, oběd a večeře. Odborníci na výživu zajišťují, že jídlo, které astronauti jedí, jim poskytuje vyvážený přísun vitamínů a minerálních látek. Astronaut může jídelníček ovlivňovat do jisté míry i svými chuťovými preferencemi, může si vybrat z mnoha druhů potravin, jako jsou ovoce, ořechy, arašídové máslo, kuřecí maso, hovězí maso, mořské plody, cukrovinky, sušenky atd.

V regulovaném množství si astronauti mohou dopřát i něco na zub. „Já mám rád čokoládový pudink,“ komentuje Chris vesmírné jídlo. Ten se míchat s vodou nemusí. Je už ve formě gelu. „Musím použít dlouhou lžičku a odloupnout jen trochu.“ Evidentně jej rád používá místo oříšků, které si občas předhazujeme ve vzduchu a chytáme do úst. To samé totiž dělá s malými kousky pudinku a je zřejmé, že se i dobře baví.

Nápoj z pytlíku

S nápoji je to podobné jako se špenátem. Většina z nich (čaj, káva, džus) už je ve formě prášku, je tedy potřeba je dolít vodou. Ale jak to pak udělají? Aby jim bubliny nápoje nepoletovaly v prostoru? Slouží k tomu brčka se speciální záklopkou, která nedovolí úniku tekutiny při vyndání z úst.  

Vzhledem k tomu, že se za pomoci vody připravuje ve vesmíru téměř všechno, je třeba zajistit i její dostatek. K tomu slouží obrovský čistící sytém. Recykluje se dokonce i moč a pot.  Recyklační systém dokáže čistit s obrovskou rychlostí. Díky němu dokážou astronauti získat až 93 procent vody nazpět, ročně je to okolo 6000 litrů.

Pilotní sušenky

V současné době probíhají snahy o to, aby byl život mimo planetu Zemi příjemnější a soběstačnější. Minulý rok se podařilo upéct první mimozemské sušenky. Zatímco ty na Zemi se ale pečou asi 15 minut při obvyklé teplotě okolo 150 stupních, ve vesmíru, kam byla doručena obdobná trouba, jako máme doma, se sušenky pekly desetkrát déle. Takové maso, které se táhne při nízkých teplotách přes noc, by mimo gravitaci v troubě možná setrvalo i celou misi.

Text Jana Tobrmanová Čiháková, foto shutterstock