Cizina na lžíci

21.06.2013 Kateřina Bendlová

Kde mají v Čechách nakupovat cizinci, pokud se jim zasteskne po domácí kuchyni? A kde si po návratu z dovolené pořídíte autentické dobroty vy?

Pokud jste projeli celý svět nebo cestujete jen prstem po mapě, jistě si občas rádi zpestříte svůj český knedlíkovo-omáčkový jídelníček. Od čekání ve frontě na kečup jsme se dostali do doby, kdy není problém si celý nedělní oběd poskládat z exotických potravin. Je libo jako předkrm řecké olivy a francouzské sýry, jako hlavní chod japonskou polévku miso a čerstvé italské těstoviny, to vše završené sladkou chalvou s kvalitní brazilskou kávou?

 Inspirace dovolenou

Zdá se, že produkty ze zemí, které Češi znají důvěrně z cest, vyhledávají i po příjezdu do vlasti: „Většinou k nám chodí určitě Češi, Řekové jsou mezi našimi zákazníci maximálně čtyři. Při nákupu jdou Češi najisto, kupují olivy, pomazánky, oleje, jogurty či sýr feta, protože tyto produkty ochutnali během cest a nyní se jim po tavernách a slunných plážích stýská,“ říká zaměstnankyně obchodu Olympia specializujícího se na řecké delikatesy a víno.

Naopak klientela obchodů zaměřených na kuchyně, se kterými Češi nejsou tolik obeznámeni, je tvořena především cizinci. Zástupci britských prodejen Robertson ke své nabídce řekli: „Ve složení zákazníků převažují cizinci. Češi nejsou na britskou kuchyni zvyklí, i když se v ní v poslední době hodně změnilo, což dokládá i velká popularita Jamie Olivera. Také cenově pro ně není náš sortiment úplně nastavený. K nejvíce prodávaným výrobkům patří cereálie, čaje, sušenky, chipsy, nealkoholické nápoje, pivo, ale i masné výrobky a sýry.“  

K tomu, aby si ji zákazníci našli, nemusí být prodejna zaměřena na světoznámou a populární kuchyni. Velkou výhodou  je, pokud má obchod s autentickým zbožím jasný hit, pro který se zákazníci stále vracejí. Například v případě maďarské prodejny Hungaro Delikates je tímto tahákem pravá maďarská mletá paprika – ať už ve sladké či pálivé variantě, jako prášek nebo pasta, od té české ji spolehlivě rozeznáte intenzivní barvou i chutí.

Co na to legislativa?

I na cizince se z hlediska potravinářského práva vztahují stejné povinnosti jako na tuzemské provozovatele maloobchodu. Prvním krokem zahájení provozu potravinářského podniku musí být vždy registrace provozovny a předmětu její činnosti u příslušného dozorového orgánu. „Příslušnost Státní veterinární správy ke kontrole je stanovena v prodejních úsecích, kde dochází k úpravě masa, mléka, ryb, drůbeže a vajec. Příslušnost SVS ke kontrole se ovšem netýká maloobchodních úprav na zpracovaných výrobcích. Tam je příslušná k provádění dozoru Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Stejně tak i v úsecích s prodejem potravin rostlinného původu a směsných potravin,“ vysvětluje mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Jak často mohou prodejci autentického zahraničního zboží kontrolu očekávat, závisí na míře rizika každé prodejny, která se hodnotí podle typu nabízených potravin, velikosti provozovny, historie kontrol SZPI v provozovně a ostatních kritérií systému hodnocení rizika. „SZPI uskuteční ročně 36 000 kontrol, z toho 26 000 v maloobchodě. Problémy u prodejen se zahraničním zbožím nevybočují ze spektra nedostatků v maloobchodě obecně. Mezi nejčastější problémy patří nedodržení podmínek úchovy či skladování potravin,“ doplňuje Pavel Kopřiva. Rozdíl také je, zda prodávané zboží pochází ze zemí Evropské unie, nebo mimo ni: „Na zboží ze třetích zemí uplatňujeme v ČR také požadavky národní legislativy, neboť v ČR toto zboží vstupuje na území Evropského hospodářského prostoru poprvé a orgány v ČR jsou tedy za toto zboží svým způsobem odpovědné dalším členským státům EU při pohybu zboží po Evropském hospodářském prostoru.“

V některých obchodech není problém narazit na krásně vypadající zboží, u kterého si ale nejste zcela jisti, co přesně od něj čekat, neboť zcela chybí český název a složení. Je tato skutečnost v pořádku, a pokud chceme vědět, co přesně kupujeme, máme chodit do obchodů se slovníkem? „Žádné výjimky v označování neexistují. Jde-li o balení určené pro tuzemského spotřebitele, musí být povinné údaje uvedeny v českém jazyce, kromě obchodního názvu potraviny a údajů, které nelze jednoznačně v českém jazyce vyjádřit. Neuvedení údajů v českém jazyce je v poslední době nejčastější nedostatek v označování zahraničního zboží zjišťovaný inspektory SZPI. Opakovaný výskyt je daný samozřejmě tím, že státní dozor je sice prováděn pravidelně, ale kontroly jsou vždycky jen namátkové, a proto nemohou postihnout nejen všechny šarže prodávaného zboží, ale také nepostihnou zdaleka všechna porušení požadavků a zásad správné distribuční praxe při prodeji potravin,“ vysvětluje Pavel Kopřiva.

Cizina v supermarketu

Cizokrajné potraviny nabízejí samozřejmě v menší či větší míře i obchodní řetězce. Nezřídka se však jedná o českou variantu daného produktu, která je přizpůsobena našim chutím a zvyklostem, a autenticita občas pokulhává. Jinou cestou se rozhodl jít řetězec Lidl se svými tematickými týdny zaměřenými na produkty z jedné vybrané země, které se postupně staly jeho poznávacím znamením. „Lidl Česká republika začal s tematickými týdny, ve kterých zákazníkům představuje mezinárodní kuchyně, v roce 2006. Mezi první témata patřila kuchyně Mexika a Asie. Dnes je nabídka tematických týdnů velmi široká, nabízíme například týden italský, francouzský, španělský, řecký, americký, skandinávský a mnohé další. Při výběru tématu se bere v úvahu především atraktivita, pestrost a věhlas konkrétní gastronomie. Většina produktů je originálních a jsou vyrobené přímo v dané zemi. Dodavatele vybíráme dle standardních kritérií – musí splňovat nároky na kvalitu a musí být schopen zboží dodávat v požadovaném množství,“ říká mluvčí společnosti Lidl Jitka Vrbová.