Co byste měli vědět o probioticích

24.04.2014 Ing. Jana Poděbradská

Opravdu potřebujeme doplňovat probiotika, nebo jde jen o trik obchodníků?

Nejen díky reklamám na jogurty už víme, že 70 % imunitního systému máme v břiše a že ne každá bakterie je pro nás nebezpečná.  Řeč je o probioticích, která jsou doporučována zařazovat do jídelníčků nejen po léčbě antibiotiky. 

Již v Bibli se lze dočíst o zázračných účincích mléčných výrobků. Samotné slovo„probiotika“ je pak odvozeno z řečtiny (pro = příznivý a bios = život), z čehož jasně vyplývá, že je to látka příznivá pro lidský život. Naopak antibiotikum lze definovat jako látky usmrcující mikroorganismy nebo bránící jejich růstu.

První záznamy o produktech s obsahem bakterií mléčného kvašení jsou připisovány ruskému vědci Iljiči Mečnikovovi, který byl v roce 1908 oceněn Nobelovou cenou „za výzkum imunity“. Jako první totiž poukázal na fakt, že lidé v Bulharsku, především pak ti, kteří pracují v zemědělství, se dožívají mnohem delšího věku než lidé kdekoliv jinde na světě. Došel k závěrům, že je to díky specifickému způsobu stravování. Každý den tam totiž lidé pojídali fermentované (kysané) mléko, které bylo předchůdcem dnešního jogurtu.

Dobrota z kozího vaku

Samotný jogurt vznikl kdesi na Blízkém východě ve vaku z kozí kůže, ve kterém se mléko přepravovalo. Díky vhodným bakteriím a teplu ve vaku mléko zkvasilo. Po ochutnání lidé usoudili, že výsledný produkt je chutnější než čerstvé mléko. Další osobností, která se zasloužila o prohloubení informací o probioticích, byl Alfred Nissle. Ten roku 1916 zveřejnil studii o probiotickém kmeni escherichia coli. O rok později se pak začaly vyrábět první tablety s jejím obsahem.

Zdraví prospěšná bakterie

Probiotikum lze definovat jako živý mikrobiální doplněk stravy, který pozitivně ovlivňuje zdraví svého hostitele, je-li podáváno v dostatečném množství. Náš trávicí trakt je osídlen obrovským počtem různých druhů mikroorganismů a u zdravého člověka by měly převažovat především tzv. „hodné“, což jsou právě probiotické. Do našeho zažívacího traktu se dostanou spolu s mateřským mlékem již v raném dětství. Nejznámější probiotické bakterie jsou mléčné bakterie rodu lactobacillus, bifidobacterium, streptococcus a enterococcus.

V běžném jídelníčku jsou obsaženy především v zakysaných mléčných výrobcích (jogurt, kefír), v sýrech typu ementál, v zelenině, která byla konzervovaná mléčným kvašením (kysané zelí), a překvapivě také ve fermentovaných salámech (uherák).

Samotná probiotika se dají zakoupit také jako doplněk stravy (tablety, rozpustné směsi) běžně v lékárnách. Hlavním rozdílem mezi probiotiky, které dostáváme do těla běžně s jídlem a těmi sušenými v tabletách, je především to, že choulostivější bakterie v jogurtu nevydrží tak dlouho jako v tabletách.

Reklamní tah či pravda?

Prospěšnost probiotik na lidské zdraví je dnes diskutované téma nejen v reklamách, ale též v odborných kruzích. Jejich příznivé účinky na zdraví jsou vědecky prokázány. Největší síla spočívá ve stabilizaci a obnově střevní mikroflóry nejen po užívání antibiotik, ale také po chemoterapii.

Taktéž jsou skvělou prevencí pro zmírnění alergií či atopického ekzému. Nezastupitelnou roli mají rovněž při tvorbě našeho ochranného štítu (imunity), díky čemuž celkově zlepšují odolnost organismu. Dokážou zmírnit i projevy laktózové intolerence (nesnášenlivosti vůči mléčnému cukru) a snižují riziko výskytu rakoviny střev. Podporují tvorbu a vstřebávání některých vitaminů a minerálů, díky čemuž je vhodné zařadit je do jídelníčku při léčbě osteoporózy, jelikož usnadňují vstřebávání vápníku. Probiotika lze podávat dětem již od jednoho měsíce.

Bez prebiotik by nebylo probiotik  

Nepleťme si probiotika s prebiotiky. Aby totiž mohly naše spřátelené střevní bakterie fungovat správným způsobem, potřebují kvalitní stravu, což jsou právě prebiotika, tedy látky, které podpoří jejich množení a správné fungování.

Prebiotika představují nestravitelnou složku našeho jídelníčku. Je to především vláknina a další látky, které naše tělo nedokáže strávit. Bakterie je však dokážou zužitkovat tím správným způsobem. Přijímat je lze běžně v potravě (obiloviny, ovoce, zelenina) nebo jako potravinové doplňky (psyllium). Také  prebiotika mají příznivý vliv na naše zažívání, jelikož jsou skvělou prevencí zácpy a pomáhají snižovat hladinu cholesterolu.

Můžeme zakoupit i tzv. synbiotika, což je výrobek, který spojuje jak vlastnosti probiotik, tak i prebiotik, což je např. jogurt s probiotiky a vlákninou.

RECEPT

Domácí jogurt

Ingredience:  1 l plnotučného mléka, 8 lžic sušeného mléka, 1 kelímek bílého jogurtu (např. Hollandia) anebo 1 sáček jogurtové kultury (nejlépe laktoflora od Milcomu)

Postup:  Jeden litr mléka svaříme nejlépe v hrnci na mléko (hrnec s dvojitým dnem a stěnami). Nemáme-li jej, vezmeme větší kovovou misku a vložíme ji na širší hrnec s vodou, aby těsně doléhal. Mléko vaříme v páře asi 20 minut, dokud se nezredukuje asi tak o třetinu. Poté mléko sundáme z ohně a vmícháme sušené mléko. Budoucí jogurt necháme zchladnout na teplotu mezi 35 až 48 °C. Při této teplotě se totiž jogurtové kultury začnou množit. Jakmile mléko dostatečně vychladne, vmícháme jogurt nebo sušenou jogurtovou kulturu. Přikryjeme pokličkou nebo alobalem a necháme zakysat na teplém místě nejlépe přes noc. Takto připravený jogurt by nám měl v lednici vydržet čerstvý asi týden.

Jediným problémem domácích jogurtů by pro nás mohla být trochu jiná konzistence v porovnání s těmi „profi“ z obchodu. Ty domácí mohou být více slizovité.