Co když je váš čaj na zahřátí nezdravý?

15.05.2019 Jana Čiháková

Čaj zahřeje tělo a mysl, povzbudí ve chvílích únavy a obsahuje i významné vitamíny a antioxidanty. Na druhou stranu se až příliš často objevují méně potěšující zprávy o čajích, které Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) stahuje z trhu pro obsah nadlimitních pesticidů nebo nebezpečných alkaloidů. Jak zajistit, že šálek oblíbeného horkého nápoje vašemu zdraví spíše neuškodí?

Pití čaje, ať už zeleného, černého nebo bylinných nálevů, je pro organismus psychicky prospěšné, přínosné v ohledu prevence řady civilizačních chorob, ale také nápomocné i při triviálním nachlazení či rýmě.

Hlavními složkami listů čajovníku jsou voda, třísloviny, (polyfenoly zejména katechiny), kofein, silice, bílkoviny, sacharidy, vláknina, pigmenty, enzymy, minerální látky, vitamíny (C, B1, B2), karoteny aj. Jejich množství kolísá v závislosti na druhu čaje. A jaké mají účinky? Například katechiny ochraňují cévní soustavu, podporují správné zažívání a preventivně působí proti rakovinným nádorům. Teainy, teobrominy a teofyliny zahánějí stres a stimulují mozkovou činnost, třísloviny zas podporují zdraví trávicího traktu.

Jsou čaje plné pesticidů?

Většina čajů se k nám samozřejmě dováží, zejména z asijských zemí. Než se vůbec dostanou na náš trh, procházejí přísnou kontrolou, která hlídá zejména přítomnost pesticidů, nadlimitní hodnoty alkaloidů nebo plísně, vzniklé nevhodným sušením či špatným uskladněním. Vzhledem k tomu, že tyto látky by mohly způsobit nejen zažívací obtíže, ale i těžce poškodit játra, Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) ve spolupráci s Celním úřadem Praha – Ruzyně se na kontroly čaje zaměřuje stále hojněji.

Bez chemických látek se světové zemědělství bohužel nedokáže obejít, pokud má splňovat míru produkce, kterou dnešní početná populace vyžaduje. Stopy těchto látek se pak samozřejmě dostávají i do pěstovaných plodin. V souvislosti s čaji se nejvíce mluví o pesticidech, které mají negativní dopad na játra, nervovou soustavu, schopnost reprodukce, hovoří se i o možných karcinogenních účincích. Pesticidy navíc přetrvávají dlouho v půdě, i v současné zemědělské produkci se tak stále objevují stopy nebezpečného DDT, k zákazu jehož užívání došlo u nás už v roce 1974, někde ve světě i dříve a leckde ve světě, zejména v zemích třetího světa, se stále používá.

Jejich přítomnost bude bohužel v celé řadě produktů, které se snaží dostat na náš trh. Řadu z nich se podaří Státní zemědělské a potravinářské inspekci zadržet již při kontrole a vůbec na trh nepustit. Přesto některé produkty  nesplňující legislativní limity na trh proniknou, a SZPI je každoročně nucena stáhnout nějaký konkrétní produkt až z nabídky obchodů, odkud se již mohl dostat ke koncovým spotřebitelům. Zákazníky pak informuje prostřednictvím svých webových stránek (sledujte szpi.gov.cznebo foodnet.cz) i médií. Vyplatí se je proto sledovat a udržovat si přehled, zda potraviny, které máte doma, nepatří mezi závadné. Kromě reziduí pesticidů se prověřuje i přítomnost dalších látek, mezi nejčastějšími jsou například tropanové alkaloidy atropin a skopolamin, dusičnany a mykotoxiny.

Přirozené alkaloidy v nepřirozeném množství

Rizikovou látkou v čajích, a to zejména bylinných, jsou alkaloidy. V rostlinách se nacházejí přirozeně, slouží jako ochrana před býložravými živočichy. Jenže na lidské zdraví mohou mít negativní vliv, pokud jsou konzumovány ve vysokých dávkách, mohou vést k akutnímu poškození jater. „Ve studiích na zvířatech se dokonce ukázalo, že některé pyrolizidinové alkaloidy jsou genotoxické karcinogeny,“ varuje Mgr. Jana Kubcová Beránková z Informačního centra bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství.

Proto je nutné jejich množství hlídat. Mezi bylinné čaje, ve kterých byly v minulosti nadlimitní hodnoty naměřené, patří z našich léčivek mimo jiné máta, fenykl, kopřiva, meduňka, kostival, podběl, heřmánek, brutnák nebo starček. „I když v jednotlivých vzorcích čajů byly naměřeny neočekávaně vysoké obsahy alkaloidů, je pravděpodobné, že krátkodobý příjem (až 14 dní) nepředstavuje zdravotní riziko pro dospělé ani pro děti. Pro spotřebitele s průměrnou spotřebou čajů, kteří nedávají přednost určitému druhu, není pravděpodobný výskyt zdravotního postižení jako důsledku dlouhotrvajícího příjmu,“ vysvětluje Mgr. Jana Kubcová Beránková.

Ovšem při dlouhodobé konzumaci výrobků s vysokým obsahem pyrolizidinových alkaloidů riziko poškození zdraví již existuje, a to především v případě dětí, těhotných žen a kojících matek. „Potenciální riziko může být sníženo díky obecnému doporučení na rozmanitost a pestrost při výběru potravin. Konkrétně rodičům se doporučuje, aby nenabízeli svým dětem výlučně bylinné čaje a čaje. Těhotné a kojící ženy by měly obměňovat konzumaci bylinných čajů a čajů s jinými druhy nápojů,“ dodává odbornice.

Pozor si dejte i na kombinaci těchto čajů s dalšími potravinami, ve kterých se mohou pyrolizidinové alkaloidy rovněž nacházet v nadlimitním množství. Sem patří zejména med a mléko, vysledované ale byly například i v doplňcích stravy na bázi rostlin. Experti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) identifikovali na sedmnáct pyrolizidinových alkaloidů přítomných v potravinách a krmivech, které je třeba sledovat a vyhodnocovat jejich toxicitu a možný dopad na lidské zdraví.

Užíváte léky? Na čaje pozor

Čaje, zejména ty bylinné, pijeme i pro jejich odhalené pozitivní účinky na naše zdraví. Blahodárně působí na dýchací cesty, trávení, očistu krve i v prevenci řady chorob. Pokud ovšem nejste zrovna fit a užíváte nějaké léky, dejte si pozor, čím je zapíjíte. U řady potravin hrozí nežádoucí interakce s léky, u bylinných čajů, právě pro jejich bohatý vliv na náš organismus, je toto riziko ještě vyšší. Bylinné čaje mohou ovlivňovat například schopnost vstřebávání účinných látek z podaného medikamentu, snižovat nebo naopak zvyšovat jeho účinnost, ale také způsobovat hromadění léčiva v těle.

Mezi rizikové byliny se řadí:

* zelený čaj, zázvor: může způsobovat hromadění medikamentu v těle tím, že zablokují v organismu odbourávání daného léku

* třezalka tečkovaná, roibos, šalvěj, goji, lékořice: urychlují vstřebávání a odbourávání léku, ze kterého se tak nemůže uvolnit potřebné množství účinných látek

* třezalka: nevhodné kombinovat s léky na nespavost, antidepresivy, hormonální podporou v menopauze, antikoncepcí

* jinan dvoulaločný, heřmánek, kopretina řimbaba: u léků na ředění krve zvyšuje jejich protisrážlivých efekt

* echinacea: zatěžuje játra, neměla by tedy být kombinována s léky s podobným negativním efektem, například steroidy

* kozlík lékařský: může zapříčinit přílišné uklidnění, neměl by se kombinovat s uklidňujícími léky a léky na spaní

* řebříček, mateřídouška: ovlivňují účinek antibiotik

* podběl: neužívat dlouhodobě (déle než dva týdny), zatěžuje játra