18.11.2021 Jana Čiháková
Bábovka. Název, který zní tak strašně počeštěle, že by možná už ani nikoho nenapadlo, že stálice svátečního stolu není původem naše. Verzí, kde a vlastně i kdy vznikla, je několik. Podle předního českého záhadologa má kořeny dokonce a v daleké Indii.
Na bábovku existuje minimálně na sto receptů a vzhledem k tomu, kde všude ve světě už zdomácněla, se dá předpokládat, že budou ještě přibývat. Původně prý ale vůbec nebyla určena k jídlu. Řekli byste to do ní?
Podle Arnošta Vašíčka, jednoho z před- ních českých expertů na rozklíčování záhad, jde totiž o pokrm, který je úzce spojen se zrozením. To má dokazovat i netypický tvar bábovky, respektive otvor uvnitř. V hinduistických chrámech najdete desky s otvorem, které symbo- lizují ženskou plodnost, taktéž tam jsou sloupy, které zastupují symbol muže.
Pakliže indické ženy touží po dítěti, oba tyto předměty spojí a ve formě inspirované svěcenými předměty upečou obětní pečivo k uctění bohyně Bábaní.
Český výklad nemá s obětinami nic společného. Alespoň Magdalena Dobromila Rettigová pekla bábovku čistě pro potěšení chutí. Jinak by měla minimálně na sto dětí. Její vyhlášený mouřenín, francouzský savarin nebo bábovka alá císař, byli totiž tím nejčastějším dezertem, který královně kuchyně pod rukama vznikal. Odkud ale na pochoutku vzala recept?
To je zahaleno tajemstvím. Některé historické prameny bábovku zařazují do 15. století, jiné prameny zase tvrdí, že první bábovka – Kugelhupf se objevila na začátku 17. století v Lembergu v Německu. Odtud putovala do Polska ke králi Stanislavu Leszczyńskému, který byl milovníkem dobrého jídla a vzhledem k tomu, že jeho dcera Marie byla manželkou francouzského krále Ludvíka XV., bábovka ovládla i francouzský dvůr. Patřila prý i k oblíbeným moučníkům Marie Antoinetty a na bábovce si rád pochutnával také císař František Josef I.
S názvem bábovka je to snad ještě komplikovanější než s původem. Tady se vysvětlení nabízí celá řada. Jedno říká, že ji pekly staré „báby“, a podle toho dostala jméno, jinde se dočtete, že souvisí s pečící formou, která prý měla tvar tváře báby. Svojí troškou do mlýna by na toto téma mohli přispět asi i staří Slované, kteří slovem bába označovali nejen starou ženu, ale mýtickou postavu baba, která měla zajišťovat úrodu. A třeba Etymologický slovník jazyka českého J. Holuba a F. Kopečného se přiklání k vysvět- lení, že bábovka se dávala porod- ním bábám, aby měly sílu. Kdo ví, kde je pravda
Receptů na bábovky existuje bezpočet, každá kuchařka jich má doma hned několik a asi by se těžko vybíralo, která je ta nejoblíbenější. Mezi úžasné recepty paní Magdaleny Dobromily patří např. francouzský savarin, pojmenovaný podle Jeana Anthelme Brillat-Savarina. Byl nejenom známým právníkem, politikem, ekonomem a dokonce i houslistou, ale i vyhlášeným gurmánem. Však také z jeho pera pochází Fyziologie chuti, kniha plná postřehů, receptů a také vtipů na téma jídlo a pití. Jeho „savarin“ byl pečen z jemného kynutého těsta, měl tvar věnce, byl plněný ovocem, polévaný směsí sirupu a alkoholu, sypaný mandlemi a zdobený šlehačkou. A s touto dobrotou se mohla směle měřit i císařská bábovka. Ta se ve Vídni, kde se většina bábovek pekla z kynutého těsta, dělala pro změnu z třeného těsta a padlo na ni hodně másla, cukru a vajec. A tajemství spočívalo v tom, že máslo a vejce musely mít stejnou teplotu.
Bábovka není typická jen pro české země, ale je velmi oblíbená v celé střední Evropě. Rozšířená je v Německu, kde se jí říká Kugelhupf, stejně tak Švýcarsku a pod dalšími názvy v Chorvatsku, na Slovensku, Polsku a Rakousku. Bábovka má ale i své „příbuzné“, a to ve Francii - Kouglof a v Itálii, kde se jí říká Panettone. Dostala se po druhé světové válce také do Spojených Států i do Austrálie a pevně se usadila v tamní kuchyni. Dokonce si získala i Velkou Británii (i když sem si ušla dlouhou letitou cestu). Britové mají nyní v oblibě její alternaci - „bundt cake“. Zásluhu na tom má pravděpodobně i veleúspěšný pořad o pečení The Great British Bake off, který zároveň rozproudil v Británii zájem o pečení, a u nás ho známe pod názvem Peče celá země.
Z dnešního hlediska zásad zdravé výživy by byly recepty jako savarin nebo císařská bábovka pořádným kalorickým „hříchem“. Dnes to ale platit nemusí. Můžete ochutnat bábovky z celozrnné, rýžové nebo špaldové mouky, s kefírem, s hnědým cukrem, stévií, nebo proslazované ovocem, s pomerančovou nebo citrónovou kůrou, dýňovým pyré, mrkví, jablky i rebarborou. Bývají provoněné skořicí, fenyklem, zázvorem, kardamomem, ochucované ciderem, likéry, bezinkovým nebo levandulovým sirupem a nazdobené různými polevami: jogurtovou, karamelovou, ale i bílou, mléčnou nebo hořkou čokoládou... no a nemáte na ní teď přeci jen chuť?
05.09.2024 | Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakázala prodej želatinových bonbonů, které obsahují látku muscimol. Jde o neurotoxin, tedy silný tlumič centrálního nervového systému, a halucinogen vyskytující se v muchomůrce červené. SZPI o tom informovala v tiskové zprávě.
11.09.2024 | Letošní úroda bramborám přeje, a tak nadešel čas vytáhnout oblíbené recepty a třeba v kuchyni i trochu experimentovat. Než se ale pustíte do domácích hranolek nebo bramboráku, osvěžte si, co vlastně o bramborách víte a jak vybrat tu pravou odrůdu nebo varný typ.
06.09.2024 | Letošní 77. ročník Pálavského vinobraní začal odpoledne na náměstí v Mikulově na Břeclavsku. Pořadatelé očekávají o víkendu až 50 000 návštěvníků, mikulovská akce je druhá největší v podzimní sezoně. Ještě vyšší návštěvnost mívá druhý velký vinařský festival, Znojemské historické vinobraní, který se letos po dvou letech souběhu koná až o dalším víkendu.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.