Dostává se k českým spotřebitelům maso plné antibiotik?

22.11.2019 Jana Čiháková

Nevhodné nebo nadměrné užívání antibiotik může vést k větší odolnosti baktérií, což je nebezpečné pro zvířata i lidi. Státní veterinární správa (SVS) dlouhodobě osvětu nabádající k odpovědnosti při používání veterinárních antibiotik maximálně podporuje a v rámci svého dozoru kontroluje jejich užívání v chovech i výskyt nadlimitních hodnot antibiotik v potravinách živočišného původu.

O tom, že si i zainteresované subjekty v oblasti veterinární medicíny a chovu hospodářských zvířat začaly uvědomovat důležitost zodpovědnějšího přístupu k antibiotikům, svědčí klesající spotřeba antibiotik v chovech, která se dle dostupných údajů v letech 2006 - 2017 snížila o více než polovinu. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je spotřeba veterinárních antibiotik v ČR průměrná.  V posledních letech probíhá diskuse o možných rizicích spojených s používáním antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Ta vyplývají jak z možného přenosu rezistentních bakterií, tak z „přenosu rezistencí“ mezi jednotlivými mikroogranismy. Potenciální riziko představují také případné zbytky antibiotik v živočišných produktech.

Státní veterinární dozor si tato rizika uvědomuje. V rámci monitoringu cizorodých látek proto mimo jiné sleduje výskyt nadlimitních hodnot antibiotik u všech kategorií potravin živočišného původu. Kontrolováno je rovněž užívání antimikrobiálních látek (antibiotik) v chovech. Celý systém má směřovat k tomu, aby byla veterinární léčiva používána odpovědně a pouze v odůvodněných případech.

V loňském roce bylo v rámci monitoringu cizorodých látek vyšetřeno celkem 2177 vzorků. U velkých hospodářských zvířat byly odebírány z každého vyšetřovaného kusu vždy vzorky svalů, jater a ledvin na stanovení zbytků antibiotik. U drůbeže a králíků byly vyšetřovány vzorky svaloviny a jater. Vyšetřovány byly také vzorky ryb, mléka, vajec a medu. Maximální limit reziduí antibiotik byl překročen v šesti případech. Ve třech případech se jednalo o prasnice, ve zbývajících případech šlo o skot. Tato zjištění většinou svědčí o nedodržení ochranné lhůty po poslední aplikaci léku nebo o použití léku nesprávným způsobem.

Antibiotika nepřekračují limity

Další, řádově stovky vzorků, jsou vyšetřovány na jatkách při každém podezření na nedodržení ochranné lhůty nebo předchozí léčbu zvířat. Vzorky potravin živočišného původu jsou odebírány a vyšetřovány také při kontrolách zásilek v místě určení ze zahraničí. Také zde výsledky vyšetření vykazují jen ojedinělé nadlimitní nálezy antibiotik. Ve všech případech zjištění nevyhovujícího nálezu jsou nařízena opatření k zabránění uvádění kontaminované potraviny ke spotřebiteli, nebo jsou zpřísněna kritéria dozoru na hospodářství s cílem zabránit většinou nesprávnému použití léčiva nebo nedodržení ochranné lhůty. V dosavadním průběhu letošního roku bylo překročení limitu zjištěno ve třech případech (slepičí vejce, prasnice, prase na výkrm). 

Antibiotika se v chovech hospodářských zvířat používají v medicínsky odůvodněných indikacích s cílem zachování dobrého zdravotního stavu a užitkovosti a jejich odpovědné používání přináší řadu pozitiv. Minimalizují například četnost, závažnost a zdravotní dopady výskytu infekčních onemocnění zvířat a s tím spojené i nepříznivé ekonomické dopady. Protože používání antibiotik přináší také řadu rizik, je v celé Evropské unii od roku 2006 zakázáno používat antibiotik coby stimulátorů růstu a produkce u potravinových zvířat, k čemuž do té doby mohlo legálně docházet. V České republice se díky opatřením na úrovni Ministerstva zemědělství, chovatelů a veterinárních lékařů zlepšuje zdravotní stav zvířat a některá ekonomicky i medicínsky závažná onemocnění zvířat se daří z chovů postupně „vymýtit“.