Evropská Unie je dnes pod velkým tlakem aktivistů

28.01.2021 Jana Čiháková

I na podnikání v zemědělství a potravinářství dopadne v blízké budoucnosti Green Deal (Zelenádohoda), která má podle dosavadních komentářů na území EU zajistit vyšší udržitelnost obou zmíněných oblastí podnikání a zdravější potraviny. Jaké ale budou důsledky „zelené politiky“ EU? Odpovídá ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna.

Jak hodnotí naši potravináři ambice Evropské Komise, představené v návrzích strategických dokumentů pro nastávající programové období EU?

Já jsem již za Potravinářskou komoru ČR (PK ČR) zpracoval analýzu dopadů Green Deal a musím říci, že můj pohled na ten dokument je trochu jiný než prezentuje například Ministerstvo životního prostředí. Nyní připravuji analýzy dalších dokumentů týkající se biodiverzity, oběhového hospodářství a Farm to Fork, přičemž konečným cílem je publikovat ucelený pohled potravinářů poté, co můj text projde oponenturou v PK ČR, na to, co nám to ta Evropa zase nachystala. Mnoho lidí totiž bohužel obsah těch evropských dokumentů nezná, většina nečetla ani český překlad, a nemusí tak mít o důsledcích změn v evropské politice představu. Je to i tím, že hodnotit dopady těch evropských dokumentů je složité, neboť často není jasné, co tím chtěl básník říci.

Jak se v této souvislosti díváte na to, že EU zvolila rozdílný přístup k označování dvou skupin potravin živočišného původu – tedy že u rostlinných náhražek mléka se nesmí používat název „mléko“, zatímco v případě rostlinných náhražek párků se pojem „párek“, nebo jiný název masného výrobku i v případě použití surovin rostlinného původu používat může?

Podle mne je důvod k rozdílnému hodnocení potravin z masa a mléka zřejmý. Označování mléka a mlékárenských produktů a používání náhražek bylo už v minulosti ve většině zemí EU legislativně ošetřeno, a například rostlinné analogy sýrů se nesmí prodávat ve stejných regálech, jako sýry vyrobené z mléka. Rostlinná složka je všeobecně vnímána jako náhražka, což je správné, protože například ze sóji se žádné skutečné mléko nedělá. Trochu jiná kategorie je ale kokosové mléko, což je název, který EU povolila. To je ale dáno tím, že jde o tradiční název používaný opravdu hodně dlouho, a navíc si nikdo nemyslí, že je kokosové mléko náhradou kravského mléka. Pokud se týká označování masných výrobků, je třeba si uvědomit, že politika EU je dnes pod velkým tlakem aktivistů, a jejich názor EU stále častěji akceptuje a odvolává se na to, že jde o názor evropských občanů. Evropští spotřebitelé k tomu bohužel mlčí, což pozici aktivistů usnadňuje. Dalším důvodem je skutečnost, že pro vegany a vegetariány není zas tak důležité útočit proti mléku a soustředí se tak hlavně na maso, především pak na maso červené, což je dnes symbol veškerého zla. V tom se odpůrci konzumace masa navíc shodnou s ochránci přírody a klimatology, podle nichž produkce masa zhoršuje klima naší země, například produkcí metanu, a proto je podle nich třeba omezit jeho spotřebu. Jako alternativa se pak nabízejí veganské burgery a další produkty, k jejichž výrobě nebylo použito masa s tím, že tyto produkty vypadají i chutnají stejně.

To ale zavání klamáním spotřebitele, což je zvláště pikantní v situaci, kdy ČR i EU řeší dvojí kvalitu potravin, která považuje za klamání výrazně odlišné složení potravin se stejným názvem…

Ano, je to typické klamání spotřebitele, ale EU z toho elegantně vybruslila, neboť v rámci Green Deal prosazuje, že sníží emise plynů, že přehodnotí podporu masa, a dokonce uvažuje o specifickém zdanění masa, takže neochota zakázat názvy masných výrobků v případě, že nejsou z masa, s tím koresponduje. Úředníci EU nemají odvahu proti tomu jít, a tak nechali označování těchto produktů na členských zemích. Teď je tedy na našich úřednících, budou-li mít oni odvahu říci, že se tyto názvy zakazují, což lze řešit vyhláškou, která stanoví, že tyto názvy (párek atd. – pozn.: red.) jsou vyhrazeny pouze pro výrobky na bázi masa. Tečka.

Bude se PK ČR o takovou změnu snažit? Naše legislativa zná řadu příkladů označování nad rámec EU, třeba špekáčkovou vyhlášku…

Pro potravináře je to, a to musím zdůraznit, prozatím okrajová otázka, tohle je spíše principiální problém pro zemědělce. Uvědomme si, že i takové analogové potraviny musí někdo vyrábět, a protože ceny takových produktů jsou vysoké, je to pro některé výrobce dobrý byznys. Je-li ale někdo takové produkty za vysokou cenu kupovat, tak proč to těmto spotřebitelům nenabídnout? Samozřejmě stále platí to, že nesmím uvádět spotřebitele v omyl a podsouvat mu, že kupuje nějakou variantu masného výrobku.

On ale nakonec nemusí být ten cenový rozdíl tak velký, pokud se prosadí stále častěji zaznívající úmysly o dodatečném zdanění masa…

Já osobně považuji snahy ovlivňovat trh přes spotřební daně a DPH za to nejhorší, co se může udělat. Spotřební daně mají určitý smysl tam, kde stát potřebuje vybrat peníze, ale například DPH má být daň, která by neměla zvýhodňovat skupiny zboží proti sobě. Pokud se podíváte třeba na nižší DPH u knih, také není nižší DPH na populárně vědecký žánr nebo cestopisy a vyšší na krváky, aby se jich prodávalo méně. V případě dodatečného zdanění masa by navíc samozřejmě nastal problém, kde je hranice masného produktu. Každopádně je to klasická deformace trhu a manipulace se spotřebitelem. Už takhle lze předpokládat zákaz reklamy na maso, i když jsou mnohem horší reklamy na jiné druhy zboží, které nikomu nevadí. Určitou logiku by mělo nějaké zvýhodnění ekologické produkce, kde jsou vyšší náklady na výrobu. Vynucovat ale takzvané zdravější stravování zdražením a zdaněním, to není ta správná cesta, nehledě na to, že se to zatím nikde nikdy neosvědčilo.

Budou se zpracovatelé masa proti takovým úmyslům bránit?

Zpracovatelé samozřejmě odeslali do EU řadu dopisů a analýz, bohužel mediální reakce zemědělců je v tomto směru zatím spíše zoufalá. Bez mediálního tlaku a argumentace skutečných odborníků, lékařů a imunologů, se ale dnes prosazení podpory živočišné produkce neobejde. Potravinářské komora se o to snaží, ale nemůže v tom zůstat sama.

Foto: Nina Havlová