I mozek potřebuje najíst a tímto mu uděláte radost

29.05.2020 Jana Čiháková

Výkon je je novodobá mantra. Touha neustále se zlepšovat, přesněji řečeno překonávat vlastní limity, mít nadstandardní výsledky a dosahovat lepšího výkonu je všudypřítomná. Ať už si o nárocích dnešní doby myslíte cokoli, jistě stojí za to podpořit svou výkonnost vhodnou stravou a odpovídajícím životním stylem. Co bude chutnat vašemu mozku a jak se vám za to odmění?

Lidský mozek je nejdůležitějším orgánem našeho těla, alfou i omegou života. Zabírá přibližně 2 % celkové hmotnosti člověka a průměrně váží něco mezi 1300 až 1400 gramy. Jde o vůbec nejtučnější tělesný orgán a vysoce energeticky náročnou tkáň, která si však neumí utvářet vlastní zásoby. Proto potřebuje neustálý přísun energie, a to ve formě glukózy, která je pro mozek jediným zdrojem energie. Mozková činnost dokáže využívat až 20 % celkové energetické spotřeby organismu.

Zdravá vyvážená strava je naprosto klíčová pro to, aby lidské tělo dobře prospívalo a fungovalo, včetně správného vyhodnocování podnětů nervovým systémem a schopnosti učit se a pamatovat si. Výživa tedy zásadním způsobem ovlivňuje vaše chování, náladu i mozkovou činnost.

Glukóza jako mozkové palivo

Mozek využívá jako zdroj energie téměř výlučně glukózu, jednoduchý cukr, obsažený v řadě přírodních zdrojů (např. maltóza, sacharóza, galaktóza, případně polysacharidy jako škrob či glykogen). Glukóza se nachází v rostlinách jako jeden z produktů fotosyntézy. Kaloricky je na tom stejně jako řepný cukr, ale má asi o 20 % nižší sladivost.

Glukóza (nazývaná též hroznový či krevní cukr) obecně je základním a nejrychlejším zdrojem energie pro buňky všech tělesných tkáních. Pokud je glukózy v potravě nedostatek, štěpí ji organismus ze zásobního glykogenu, který je uložen především ve svalech a játrech.

Je-li řeč o mozku, látková výměna v něm probíhá extrémně rychle (asi 7,5 x rychleji, než je průměr u ostatních tělesných tkání). Mozek je tedy závislý na dodávce tohoto jednoduchého sacharidu, kterým glukóza je, ve velmi krátkých intervalech.

Sladkou stravou za výkonnější mozek?

Aby mozek dobře fungoval, je potřeba ho dostatečně energeticky zásobit. Ideální jsou pro něj potraviny obsahující sacharidy. Zdaleka však neplatí poměr, že čím více cukrů sníte, tím lépe bude mozek pracovat. Mozek je po všech stránkách chytrý orgán, který si z krve odebere pouze takové množství glukózy, které potřebuje.

Zbytek nevyužité energie se promění na glykogen a ukládá se v těle jako zásoba energie. Ani tady ale ukládání nevyužité energie nekončí, protože v této podobě může organismus uchovávat energii jen do určitého množství. Další přebytky glukózy jsou následně přeměňovány na obvykle nežádoucí tělesný tuk.

Pro vaše zdraví a fyzickou i mentální kondici je samozřejmě klíčové také to, jak kvalitní cukry a v jakém množství konzumujete. Z tohoto pohledu ne příliš vhodné jsou jednoduché (rychlé) cukry, dobrou službu naopak udělají cukry komplexní. Najdete je třeba v celozrnném pečivu, těstovinách, bramborách či rýži. Jejich vhodnost spočívá především v tom, že se z nich glukóza štěpí pomalu a tělo je zásobeno dlouhodobě.

 (Ne všechny) tuky mají zelenou

Lidský mozek je tvořen až ze 60 % tuky, které jsou pro něj ve stravě také důležité. Kolem tuků však panuje řada nejasností a mýtů. Obvykle jsou považovány za výživově nevhodné, způsobující řadu tělesných obtíží. Ale není tuk jako tuk.

V posledních letech se na výsluní dostaly tzv. esenciální mastné kyseliny (Essential Fatty Acid = EFA). Jde především o známé omega-3 (kyselina alfa-linolenová) a omega-6 (kyselina linolová) mastné kyseliny, které si lidské tělo nedokáže vyrobit samo. Je proto potřeba dodávat mu je vhodně složenou stravou. Právě tyto kyseliny jsou nezbytné pro správné fungování mozku. Nedostatek jedné z nich, případně jejich nepoměr, bývá spojován s mnoha poruchami nervového systému, hyperaktivitou v dětství počínaje, depresemi či schizofrenií v dospělosti konče.

Dobrým zdrojem žádaných omega-3 mastných kyselin jsou tučné ryby, především losos, makrela nebo sleď. Poněkud sporná může být jejich konzumace v souvislosti se znečištěním vod, které automaticky přechází i do rybího masa. To se následně může stát zdrojem karcinodenního pesticidu DDD. Svou roli tedy hraje také původ konzumovaných ryb.

Existují samozřejmě i další zdroje omega-3, například mořské řasy, lněná, dýňová a konopná semínka, lněný olej, vlašské ořechy, vaječný žloutek, avokádo, pšeničné klíčky, za studena lisovaný olivový, kukuřičný i řepkový olej. Naopak omega-6 mastné kyseliny není třeba speciálně doplňovat, protože je jejich dostatečné množství obsaženo v každodenní vyvážené stravě.