Inventura potravinových zásob: V těchto případech už dejte jídlo do koše!

21.05.2019 Jana Čiháková

Omezování plýtvání potravinami je naprostá nutnost. Ovšem ne za každou cenu. V některých situacích jídlu nenáleží nic jiného než "odpočinek" v odpadkovém koši.

Některé potraviny mají překvapivě dlouhou trvanlivost, jiné musíte zpracovat skoro hned. Pokud nechcete přispívat k naplňování popelnic jídlem, které jste jen nestačili sníst, je nutné nakupovat s rozvahou a ideálně i výhledem, kdy co budete připravovat.

Při nakupování i organizování potravin do lednice a spíže se pak řiďte podle data použitelnosti. Údaj spotřebujte do ukončuje dobu, po kterou si potravina podléhající rychlé zkáze zachovává při dodržení skladovacích podmínek své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Po vypršení této lhůty se nesmí prodávat a vy byste jej neměli ani konzumovat. Pozor, nepleťte si datum použitelnosti s datem minimální trvanlivosti. Ten naopak vymezuje minimální dobu, po kterou si potravina při dodržení skladovacích podmínek zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost a konzumace několik dní po uplynutí zdraví neohrožuje.

Jak dlouho co vydrží?

Maso: Balené maso lze po otevření použít i následující den. Ovšem jen za předpokladu, že dosud nevypršela doba jeho použitelnosti. Jestliže je povrch masa oslizlý či páchne, nikdy maso nepoužívejte.
V mrazničce (při teplotě mínus 18 ˚C) maso neskladujte déle než půl roku.

Mléko: Na obalu mléka je uvedeno datum použitelnosti a výrobce většinou uvádí i dobu spotřeby po otevření, což bývá většinou jeden den. Nenačaté trvanlivé mléko lze skladovat při teplotě až do 24 ˚C, po otevření je nutné uchovávat v chladu (4–8 ˚C) a spotřebovat do tří dnů.
Mléko, které je navinulé (nakyslé), nahořklé nebo má změněnou barvu, je sražené, má nafouklý obal, případně vykazuje jiné změny, rozhodně nepijte ani ho nepoužívejte k vaření. Zkažené mléko může způsobit zdravotní problémy.

Sýry: Sýry musí být důkladně zabalené, jinak mohou na povrchu osychat, případně plesnivět. Krájené sýry prodávané u pultu by se měly spotřebovat do 24 hodin, balené do data spotřeby uvedeného na obalu.

Máslo: Máslo musí být vždy uchováváno v chladu, dobře zabalené, aby nežluklo a neplesnivělo. Při krájení používejte vždy čistý nůž.

Vejce: Vajíčka mají minimální trvanlivost 28 dní od data snůšky, skladovat se mohou od 5 do 18 ˚C. Pokud nemají porušenou skořápku, vydrží v ledničce minimálně měsíc.

Ovoce a zelenina: U rostlinných produktů nelze trvanlivost stanovit jednoznačně. Vždycky záleží na konkrétním druhu a způsobu skladování, jestli například skladujeme ovoce či zeleninu ve sklepě, v ledničce nebo při pokojové teplotě. V každém případě byste neměli jíst ovoce a zeleninu, které má viditelné změny (plíseň, hniloba) nebo vykazuje změnu konzistence.
Není pravda, že stačí postižený kousek vykrojit. Zvláště ovoce a zelenina s vysokým obsahem vody, jako je například okurka, broskev nebo rajče, může být závadné celé, nejen na povrchu.
Krájené ovoce a zelenina nebo třeba naklíčená semena mají na obalu uvedeno datum použitelnosti a podmínky skladování.

Ohřívané jídlo: Pokud zbylé upravené jídlo uložíte do chladničky, měli byste ho sníst do dvou dnů. Vždycky ovšem záleží na teplotě v chladničce a na způsobu přípravy jídla. Měli byste ho ohřívat maximálně jednou a ne všechno, ale pouze z něj odebrat a ohřát část, kterou chcete sníst. Uvařené jídlo byste měli uložit do chladničky do dvou hodin po úpravě.
Pro ohřívané jídlo, ale i pro syrové potraviny platí, že dobu skladování v chladničce ovlivňuje její vnitřní teplota. Optimální je 4–6 ˚C. Teplota se ovšem může zvýšit, když dáte do chladničky větší počet nevychlazených potravin nebo ji často nebo na delší dobu otvíráte.
Důležité rovněž je, aby syrové potraviny byly v ledničce odděleny od ostatních. Zamezí se tím vzájemné kontaminaci.

Možná rizika

Vždy pamatujte na to, že i malé ložisko plísně na kompotu, zavařenině, chlebu, jogurtu nebo pečených výrobcích značí, že by se celá potravina neměla jíst. Totéž platí pro ovoce a zeleninu. Ovoce a zelenina jako okurky, broskve či rajčata – s vysokým obsahem vody – bývají kontaminované kompletně, nejen na povrchu.

Plísně či bakterie rozkládají potravinu a vytvářejí nebezpečné látky – mykotoxiny – které mohou vyvolat otravu a v extrémních případech způsobit až životu nebezpečnou reakci. Mykotoxiny mohou poškodit játra, ledviny, imunitní systém a tvorbu krve. V některých případech mohou vyvolat i rakovinotvorné bujení. Z tohoto hlediska jsou nejrizikovější starší potraviny z ryb, uzenin, sýrů, kvašené potraviny, plísňové sýry. Pokud například sníte vlašský ořech s plísní na skořápce či na jádru, můžete si způsobit zažívací potíže, nebo dokonce i otravu.