Jak nakrmit náš mozek?

04.04.2014 Lidovky.cz

Vědci poradí, jak se stravovat, aby nám mozek dobře sloužil další dlouhá léta.

Kdo myslí dál než na dnešek, samozřejmě by také chtěl, aby mu mozek dobře pracoval po celý život. Jak na to? Obrovskou roli tu hraje výživa. William Leonard, profesor antropologie ze Severozápadní univerzity v americkém státě Illinois, dlouhodobě srovnává dávný vývoj výživy a stravovacích požadavků současných lidí. Dokazuje, že náš mozek vyžaduje k dobré práci neobvyklou spoustu živin.

„Mozek dnešního člověka potřebuje až třikrát víc energie a výživných látek než mozek ostatních primátů a až osmkrát víc energie než mozek jiných savců,“ uvedl profesor Leonard před časem na odborné konferenci v Chicagu. Chceme-li tedy, aby nám mozek pracoval, musíme ho správně nakrmit.

Hladovění škodí intelektuálnímu výkonu

„Když člověk drží nevhodnou dietu, při níž hladoví, nemůže podávat dobrý intelektuální výkon,“ říká profesorka Hana Papežová z 1. lékařské fakulty UK v Praze. Zdůrazňuje, že podstatná je pestrá a vyvážená strava v rozumném množství.

Podle Tamary Starnovské, vrchní nutriční terapeutky pražské Thomayerovy nemocnice a členky Fóra zdravé výživy, které sdružuje přední české odborníky na výživu, mozek potřebuje stabilní zásobování glukózou, protože to je pro něj jediný zdroj energie k činnosti. Jednoduchý cukr glukózu organismus získává ze sacharidů, tedy ze složitějších cukrů a škrobů.

Ideální je přijímat sacharidy v celozrnném pečivu, těstovinách, bramborách, rýži, obecně v přílohách, protože z nich se glukóza štěpí pomalu, takže tělo zásobuje dlouhodobě. K masitému jídlu určitě patří příloha obsahující sacharidy, například brambory nebo rýže. „Mezi hlavní jídla je dobré zařadit dopoledne a odpoledne malé svačiny tak, aby mezi jídly byl interval zhruba tři, nejvýše čtyři hodiny,“ radí Tamara Starnovská.

Je potřeba jíst pravidelně, jídla nevynechávat. „Díky tomu hladina glukózy v těle zůstane stabilní a nenastane kritická situace, kdy mozek potřebuje pořádně zabrat, ale aktuální dávka glukózy v krvi na to nestačí a musíme počkat na její doplnění z rezerv. V důsledku toho intelektuální výkon poklesne,“ připomíná odbornice.

Špatné zprávy pro milovníky alkoholu i vegetariány

Starnovská nicméně připomíná ještě jednu podstatnou, i když možná ne vždy oblíbenou pravdu: „Jenom jídlo na podání dobrého duševního výkonu nestačí. Pokud je člověk nevyspalý, protože se na důležité jednání připravoval den předem a ponocoval, mozek může být unavený, i kdybychom pro něj připravili tu nejlepší cílenou výživu.“

Podobně se po flámu mohou vymstít následky pití alkoholu. „O tom, že po alkoholu tvrdnou játra a hrozí smrtelně nebezpečná cirhóza, se dobře ví. Ale málokdo si uvědomuje, že poškození mozku v důsledku dlouhodobého požívání alkoholu se obvykle objevuje ještě dříve než onemocnění jater,“ připomíná Starnovská.

Jak tedy mozek živit, aby nám podával dobré výkony po celý život? „Začíná to už v dětství - aby se nervová tkáň dobře vyvíjela, potřebuje dítě kvalitní stravu, hlavně v ní musí být dostatek nenasycených mastných kyselin n-3 a n-6,“ říká expertka.
Běžně se jim říká omega-3 a omega-6, i když vědci se dnes přiklánějí k jinému názvosloví.

Podstatné je, že se dají najít v rostlinných olejích, rybím mase a rybím tuku. A do stravy by si je měli zařazovat také lidé starší, protože i jejich mozkům prospívají. Lidský organismus je získá rovněž z ořechů - ať už vlašských, lískových či para ořechů a kešu, mandlí, arašídů (ideálně neslaných), nebo ze slunečnicových či sezamových semínek. V množství zhruba třiceti gramů denně dodají tělu navíc dostatek vitaminu E, o němž se už ví, že prospívá činnosti mozku a v pozdějším věku jej pomáhá bránit před chátráním.
Kromě toho nenasycené mastné kyseliny přispívají ke zdravému fungování mozku, ochraňují srdce a cévy a snižují krevní tlak i riziko srdečního infarktu, což se také docela hodí.

Nepříjemnou zprávu pro vegetariány přinesl před několika lety experiment Lindsay Allenové z kalifornského ústavu pro výzkum výživy. Její pokus, uskutečněný v chudých venkovských oblastech Keni, trval dva roky. Několika stovkám tamních školních dětí, které běžně mají k obědu kukuřici a fazole, přidali výzkumníci denně buď 70 gramů masa, anebo odpovídající množství energie v mléku či rostlinném oleji.
Všem dětem s vylepšenou stravou se zvětšily svaly na rukou, jejichž velikost badatelé sledovali. Avšak dětem, které dostávaly maso, se zlepšila také schopnost řešit úkoly z testů inteligence.

„Právě maso obsahuje živiny potřebné pro rozvoj duševních funkcí, “ vyvodila z toho Lindsay Allenová a zdůraznila souvislost mezi nedostatečnou výživou chudých lidí a intelektuálními výkony. Vědci obvykle připomínají, že z masa získá člověk více aminokyselin (z nichž se skládají bílkoviny), a to jiných, než jaké jsou v rostlinách, a také vitaminů B, A a E. Dále z něj dostanou do svého těla vápník, fosfor, železo, měď, zinek, jod, selen. Tedy látky potřebné pro stavbu tkání, ale také pro vývoj mozku. Vegetariánům Lindsay Allenová alespoň doporučuje, aby nedostatek masa vyvažovali obzvlášť pestrou stravou.

Ke kávě si ještě vyvětrejte

V jednom z filmů z proslulé české série o básnících radí starší student prvákům, aby inhalovali z bomby kyslík. V opravdovém životě nám stačí povzbudit mozek kyslíkem ze vzduchu, nejlépe pohybem venku. Naopak v nevětraném nebo přeplněném a vydýchaném prostoru a samozřejmě i v zakouřené místnosti může člověka rozbolet hlava, klesá schopnost koncentrace a jeho intelektuální výkon se snižuje.

Většina odborných pramenů ještě připomíná nejoblíbenější legální stimulační drogu: kofein - ať už si ho dopřejeme v kávě, nebo v čaji. Kofein zrychluje činnost nervových buněk, což vede k uvolnění hormonu adrenalinu, který zrychluje srdeční tep, zvyšuje krevní tlak a rozevírá dýchací cesty. Do krevního oběhu se při tom vyplavuje cukr, který dodává další energii. Jenom si při pití kávy nezapomeňte vyvětrat, ať si její stimulační účinky nezkazíte.