17.04.2012 Ing. Jana Poděbradská
Na co si dát pozor při nákupu mléčných výrobků a uzenin a jaké finty obchodníci používají, aby nás nalákali ke koupi i nekvalitního zboží?
Mezi nejčastější pochybení patří uměle prodlužovaná doba trvanlivosti, kdy obchodníci přelepují cedulky s dobou použitelnosti. Toto se ale bohužel nestává jen u mléčných výrobků a uzenin. Musíme však rozlišovat mezi dvěma pojmy. Pokud je na výrobku uvedeno „Spotřebujte do", výrobek se po vyznačeném datu nesmí objevit na pultech obchodů. Pokud je na výrobku uvedeno „Minimální trvanlivost do", mohou se tyto potraviny prodávat i po uplynutí tohoto data. Musejí být však prodávány odděleně a musí na nich být zřetelně uvedeno, že jde o výrobky s prošlou minimální trvanlivostí. Podobné je to i s falšováním původu potravin, kdy jsou zahraniční výrobky prezentovány jako české.
Řada z nás se domnívá, že v jogurtech nesmí být obsažen škrob, platí to ale jen pro jogurty bílé a neochucené. Tyto jogurty nesmějí obsahovat žádné přídatné látky. Mají být vyráběny pouze z mléka, podmáslí a smetany. Pokud je ale na obalu uvedeno např. jogurtový krém nebo jde-li o ochucenou variantu, mohou být přidána různá barviva, sladidla či zahušťovadla a kromě dalších přídatných látek také již zmíněný škrob.
Když si kupujeme meruňkový jogurt, většinou očekáváme, že v něm budou meruňky. Zkuste si ale na obalu přečíst, z čeho se výrobek skládá. Zjistíte například, že meruňky jsou nahrazeny meruňkovou přísadou, v které je obsažen cukr, kukuřičný škrob, pektin, paprikový extrakt, betakarotén, kyselina citrónová, citráty sodné a vápenaté, želatina. Navíc hodnotnější ovoce je nahrazováno levnějším, a to především jablky. Takže se nám může běžně stát, že jogurt meruňkový může obsahovat nejen aditiva, ale část meruněk je nahrazena levnější jablkovou dření. Mezi složkami jahodového jogurtu můžeme také nalézt šťávu z červené řepy či mrkve.
Spousta z nás si s nadějí ztracení přebytečných kil kupuje nízkotučné jogurty. Obsah tuku je sice snížen, ale naopak jsou přidána umělá sladidla nebo je mléčný tuk nahrazován želatinou či škrobem. Mléčný tuk však také váže vitaminy a minerální látky obsažené v mléce, když tam není, snižuje se glykemický index jogurtu. Člověk má tedy dříve hlad, než kdyby snědl normální variantu jogurtu. Pokud navíc jogurt obsahuje i želatinu nebo škrob, pak tyto složky mohou mít na přibírání na váze větší vliv než chybějící mléčný tuk.
Čeští obchodníci začali používat při prodeji i další zajímavý fígl. Zmenšuji velikosti másla z obvyklých 250 g na pouhých 200 g. Na první pohled si toho člověk ani nevšimne a až doma spotřebitel pozná, co a za kolik si vlastně koupil.
Na dnešním trhu se nám také může běžně stát, že si koupíme sýrovou náhražku v podobě tzv. alternativních sýrů. U těchto náhražek je běžně mléčný tuk nahrazován tukem rostlinným. V takovém případě pak ale nesmí být takový výrobek jako sýr vůbec nazýván. V obchodech se ale můžeme setkat s tím, že jsou v chladících pultech mezi skutečnými sýry a jejich obaly obvykle působí na první pohled tak, jako by se o sýry jednalo.
Jelikož ekonomické tlaky nutí výrobce zkracovat dobu zrání, tak není nic neobvyklého, že se na pulty českých obchodů dostávají nevyzrálé sýry.
Dalším fíglem je tzv. „máslíčko," které nemá s klasickým máslem nic společného, jedná se totiž o výrobek z rostlinného tuku. Ještě daleko horší je situace u tavených sýrů, které se obvykle vyrábějí z přírodních sýrů rozpuštěných pod velkým tlakem při teplotách 120 °C s přídavkem tavících solí. Stále se sice dají koupit tavené sýry, jejichž hlavní složku je sýr, ovšem i u většiny těchto výrobků je na prvním místě ve složení syrovátka, odstředěné mléko nebo obyčejná voda.
Když se podíváte na složení dnešních zmrzlin, většinou tam nenajdete mléčný tuk, jak by se dalo předpokládat. Místo něj tam ale skoro zaručeně najdete tuk rostlinný. Dnešní mléčné zmrzliny se totiž vyrábějí z odstředěného mléka doplněného právě rostlinným tukem. Nejedná se tedy o zmrzliny, ale o mražené krémy. Zapomeňte také na to, že obsahují skutečné ovoce, oříšky nebo dokonce čokoládu. Všechno jsou to jen náhražky v podobě příchutí, barviv a zvýrazňovačů chuti.
Stejné je to u složení některých druhů uzenin, najdete tam vše možné kromě masa. Aby uzenina držela při sobě, je místo masa přidána mouka či škrob a ani chuť uzenin už není dána masem nebo kvalitním uzením, ale glutamátem a solemi. Uzenáři samozřejmě umějí vyrobit kvalitní uzeniny bez náhražek, ale za kilo bychom pak zaplatili 70 korun místo dnešních třiceti.
V dnešních supermarketech se bohužel stává také to, že maso, které je už prošlé, se naloží do marinády. Ta zakryje zkaženou barvu a maso je pak dále prodáváno jako marinovaná lahůdka.
Často se také bohužel stává, že jsou starší zvířata mnohdy omlazena s cílem zvýšit kvalitu masa zfalšováním věku zvířete. To jsou bohužel finty, kterým přecházet nemůžeme, většinou totiž nepoznáme, zda někdo přelepil etiketu nebo z jakého chovu zvíře bylo. Některým však předejít můžeme a to především tím, že si budeme pozorněji číst etikety. Všímejme si tedy důkladněji složení nebo gramáží výrobků. Také si zkuste najít ve vašem okolí nějaké menší řeznictví, kterému budete moci věřit, alespoň tedy více než obrovským supermarketům.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.