Jak to chutná Vám, paní Bláhová?

14.10.2009 Zdenka Ulmannová

Když se řekne „Hra o jablko“ nebo „Monology vagíny“, každý hned ví, že je řeč o herečce, režisérce, spisovatelce a vysokoškolské učitelce Dáše Bláhové.

CO VLASTNĚ V SOUČASNÉ DOBĚ DĚLÁ?

„Už osmým rokem poté, co se jsem se vrátila z Austrálie, řídím Intimní divadlo Bláhové Dáši. Hrajeme v Černé labuti v Praze a jezdíme po celé republice.“ Repertoár je veleslavný. „Monology vagíny“ – už osm let, protože o představení je nekonečný zájem a sehnat na ně lístky je takřka nemožné. Další hra „Tělo“ je volným pokračováním „Vagíny“, třetím kusem jsou „Mrchy“. A teď nová hra „Evropa“. „Jde ve všech případech o intimní témata;„Monology vagíny jsou jasné“,„Tělo“ je o tom, proč a pro koho ženy dělají se svým tělem věci, které mu často škodí. „Mrchy“ je hra o ženách po padesátce a „Evropa“ o starší ženě a mladším milenci, kde ještě navíc ona je Evropanka a on cizinec. Dále učím už dvanáct let na FAMU, v angličtině i v češtině, a zároveň jsem v televizním seriálu „Velmi křehké vztahy“, kde hraji Elišku, což je rázná divadelní režisérka a vůbec rázná paní.“

CO SI DÁŠA MYSLÍ JAKO ŽENA O VAŘENÍ, O KUCHAŘENÍ, O STAVU POTRAVIN A JEJICH KVALITĚ? JE MOŽNÉ MÍT JISTOTU, ŽE JSOU V POŘÁDKU?

„Leda víra tvá tě uzdraví, řekla bych. Ale jinak musím vycházet ze svých zkušeností, kdy jsem žila dvacet let v Austrálii – tam je přehršel opravdu čistých potravin, velmi pestrá strava, od ryb po zeleninu, která je tak různorodá, že se to tady nevidí. Přiznám se, že v tomto směru já tady trochu trpím, protože mám ráda všechno zelené. A nevím, nakolik jsou ty zdejší listy zdravé a kolik je v nich třeba dusičnanů. Přesto je jím, protože mi chutnají. V Austrálii už před dvaceti lety existovaly Health Food, tak zvané zdravotní obchody. Jsou tam běžně farmy, kam chodí pracovat celé komunity lidí a za odměnu si vezmou ty zdravé plodiny, takže je přímo vidí pěstovat na polích. Ale tady nevím, protože se i ty zdravé potraviny prodávají v normálních obchodních sítích, v řetězcích. A v obchodech jde o co? O peníze. A jakmile jde o peníze, tak víra má je podlomená. Přesto jíst musíme, a i když se na výrobku píše, že je certifi kovaný, tak stejně nemůže stát u každého kontrola. Já si ještě pamatuji, jak tady v Čechách byla celá žlutá pole řepky, protože se to vyplatilo pěstovat, a navíc to byl tak strašný alergen – žlutá a oteklá byla celá republika! Ovšem proč ti farmáři pěspaní tují jenom to, co se jim nejvíc vyplatí a upřednostňují byznys nad jinými hodnotami, mi není jasné. V Austrálii je všechno v tomhle smyslu zásad zdravých potravin mnohem víc v lidech zakotveno. V restauracích je všechno rozmanité, jak jsou zde národnosti promísené, a musí být bezpodmínečně všechno čerstvé a kvalitní. To je naprostým základem, jinak to prostě nejde. Já jsem byla v Austrálii vegetariánka, ale když jsem se vrátila sem, tak jsem s tím musela přestat. Ale nejsem masožravec, a tak třeba dělám zrovna dnes vegetariánský den.“

A CO VAŠE ÚPLNĚ NEJOBLÍBENĚJŠÍ JÍDLO?

„Úplně nejoblíbenější těžko říct, ale miluju dobré krevety, třeba po thajsku. Thajci všechno dělají čerstvé v těch jejich jídelnách, to je základ jejich kultury. Já mám ráda třeba i pálivé, Asii, a sama ji často vařím. Naproti tomu můj muž vaří česky, to umí a má na to chuť. Já jsem víc ovlivněná tím mořem a mísením kultur.

Anebo mám ráda krevety, když se třeba udělají jen tak na grilu a polijí se šampaňským nebo pivem. Ale tady se je bojím jíst. Protože jsem viděla pořad, kde je Vietnamci přivážejí z takových chovných kaluží, do kterých se přidávají hormony. A jsou červené – to znamená hned uvařené, a tím pádem nejsou čerstvé a pak nevím, co se do nich dává.

V Austrálii jsou k dostání různé druhy krevet, zelené, žluté, ale nejsou uvařené, tedy ne červené. Nebo krevety po řecku s feta sýrem a rajčatovou salsou. To je pochoutka! Anebo ústřice, to je obrovský rozdíl tady a jinde. Tady jsou ty opravdu čerstvé ústřice nesrovnatelně drahé. Ale když jsou čerstvé, tak chutnají jako oříšky a jsou vynikající. Zásadně nejím mražené ryby. Někdy si koupím třeba čerstvého lososa, ale jedině když ho krájí přede mnou. Češi někdy dělají fi lé v různých úpravách, aby tak zakrývali tu nečerstvou chuť. Jinak moje kuchyně se neobejde bez zelených cibulek – ty používám na všechno.“

DÁŠA BLÁHOVÁ

V roce1980 Dáša Bláhová emigrovala do Austrálie. V té době už byla dva měsíce na světě dcera Maia, dnes úspěšná režisérka žijící v Austrálii. V Austrálii byla Dáša velmi slavná. Vystupovala v televizi, kde se proslavila jako Maria v populárním seriálu „Sousedé“ (obdoba amerických Přátel), získala prestižní cenu pro nejlepší herečku kontinentu za výkon v dramatu „Vykořenění lidé“(Display Persons). Tento fi lm byl nejméně tak populární jako v Česku slavná „Hra o jablko“. Právě nezapomenutelná „Hra o jablko“ režisérky Věry Chytilové jí pootevřela dvířka k úspěchu i v Austrálii. Našla si tam agenta, kterému se tento fi lm moc líbil. V té době se, mimochodem, staral také o Mela Gibsona. Dáša kromě hraní i úspěšně režírovala v tamní Opera House a v Puppet Theathre, hrála v Sydney v Národním divadle. Její další uměleckou tváří je spisovatelská a dramatická práce. Napsala například hru o anglické básnířce Christině Rosseti „Zakázané ovoce“ nebo hru o Marině Cvetajevové „Cesta končí“. Obě měly premiéru v Sydney a pak i v divadle Labyrint v Praze. Psala i pohádky „Tiché moře vypráví“ na motivy příběhů ze všech ostrovů v jižním Pacifi ku, Fidži, Cookovy ostrovy, Vanuatu, Nový Zéland, a ještě další pohádkové příběhy „Pohádky z klokaní kapsy“.Dáša Bláhová zrovna letos v lednu vdávala dceru. Svatba se konala v tropickém parku uprostřed Sydney. Svatby však jako matka bere s rezervou, a kdyby to nebylo na svatbě nevkusné, řekla by: „Holčičko, uvědom si, že každá svatba je začátek rozvodu. Dvakrát se mi stalo, že mě chlapi nechali samotnou s dítětem a já jsem se musela postarat. Ze všech malérů mi nakonec vždycky pomohla práce.“ Nyní Dáša žije se sedmnáctiletým synem a se svým mladším partnerem v Praze nedaleko Národního divadla.

OBLÍBENÉ VEGETARIÁNSKÉ JÍDLO DÁŠI BLÁHOVÉ

Batáty – červené brambory a normální brambory ve slupce umýt, nakrájet na kolečka, spousta cibule, taky na kolečka, paprika zelená a žlutá, česnek celý. Pokladu do pekáče, poliji olivovým olejem, osolím, mohu okořenit, ale není to podmínkou. Peču v troubě hodinu a půl a ke konci nakrájím na kousky mozzarelu. Batáty kupuji v Tescu.