Jaké finty používají prodejci potravin?

27.02.2012 Jana Uhlířová, Ing. Jana Poděbradská

O tom, co jíme, přemýšlíme naštěstí čím dál víc. Otázkou je, jak v obchodě poznat kvalitní potraviny?

Zatímco v dobách dávno minulých dohlížely na výživovou hodnotu, receptury a kvalitu potravin především státní instituce, je v dnešní době tato odpovědnost stále více přenášená formou svobodné volby na spotřebitele. Trh s potravinami se rychle rozšiřuje, vznikají celé řady potravin od velmi kvalitních až po levné alternativy, do kterých jsou však již málokdy použité kvalitní a původní potraviny. Spotřebitel má tak sice možnost většího výběru, což však zároveň klade větší požadavky na jeho schopnost rozpoznat kvalitní od méně kvalitního.

Na co si dát při koupi potravin pozor, jak správně rozumět informacím na etiketách výrobků a jaké triky jsou používány při propagaci potravin? Tyto informace vám pomohou nejen ke zdravější výživě, ale i šetření díky tomu, že budete umět rozeznat, kde je podstatná část ceny potraviny tvořena náklady na marketing a distribuci a kde byly prostředky vynaloženy na zajištění kvalitních surovin a správného způsobu zpracování.

Co by vás při koupi potravin mělo zajímat v každém případě?

1)      Název

2)      Výživová hodnota

3)      Původ

4)      Množství a kvalita použitých surovin

5)      Způsob zpracování a uchovávání

Mezi vyjmenovanými informacemi chybí 1) bezpečnost potravin a 2) senzorické vlastnosti. Tato skutečnost má dva důvody:

1)      Bezpečnost potravin

Problematice bezpečnosti potravin se věnujeme v jiných rubrikách. Navíc nad trhem s potravinami v ČR neustále bdí tři dozorové orgány, které se starají o to, aby potraviny byly zdravotně nezávadné a neklamaly spotřebitele. Považujeme tedy potraviny v ČR i EU za bezpečné a občasné drobné přestupky, které bývají mediálně komunikované, nepovažujeme za ucelený obrázek skutečného stavu trhu s potravinami. Za podstatnější považujeme právě schopnosti spotřebitele správně si vybrat na základě objektivních informací a nepodlehnout marketingovým trikům.

2)      Senzorické vlastnosti

Barva, chuť, vůně i textura potravin jsou parametry, které spotřebitel vnímá snadno a nemusí o nich číst na etiketách. Pokud strávníkovi něco nechutná, jistě si to samé znovu nekoupí. Například nízkou výživovou hodnotu potraviny však jen obtížně rozezná a bohužel špatná skladba stravy a konzumace nekvalitních potravin se obvykle neprojevuje ihned, ale až po delší době v podobě různých onemocnění.

Aktuální kauzy

Abychom však nebyli jen obecní, uvedeme ve stručnosti dva příklady, které byly v poslední době mediálně komunikované a kde se ve skutečnosti ukázalo, že důvodem rozčarování byla nesprávná interpretace informací na obale:

Masné polotovary

V poslední době byla opakovaně mediálně komunikována problematika tzv. křehčeného masa. Na pultech prodejců se objevilo a řadu spotřebitelů nalákalo nízkou cenou. Spotřebitelé ve snaze ušetřit si nakupovali výrobky, které vizuálně připomínaly plnohodnotné maso, přitom však byly polotovary již nastříknuté lákem. V některých případech to může být i 25 až 30% vody. Výrobci do masa přidávají vodu, protože zvyšuje hmotnost, a přitom téměř nic nestojí. Zákazník si tedy koupí například 1 kg křehčeného masa, ale skutečného masa balení obsahuje jen 800 g. Maso, ve kterém je obsaženo tolik vody, samozřejmě ztrácí i na chuti. Ta se potom musí uměle dodat, a proto je přidávána sůl a glutamát sodný (E621).

Ve většině případů však výrobci ani obchodníci nepochybili, protože výrobky byly označené jako polotovary a bylo na nich uvedeno, že mimo masa obsahují i vodu. Tyto výrobky byly navíc prodávány v části prodeje určené pro polotovary, nikoliv pro maso. Spotřebitelé se však, již okouzleni nízkou cenou, tyto informace nedočetli, nebo jim nepřipadaly důležité.

Alternativy mléčných výrobků

Moderní technologie umožňují vyrábět tzv. analogy sýra, které vypadají a chutnají velmi podobně, avšak část a někdy i všechno mléko je nahrazeno rostlinnými tuky. Výrobci těchto náhražek se domáhali dokonce až u Evropského soudu, aby jim bylo povoleno používat slovo sýr. Tento však takovou praktiku nepřipustil a v ČR dokonce dozorové orgány vykázaly náhražky sýra mimo regály, ve kterých je běžný sýr prodáván. Pokud se dnes objevují zprávy, že někdo prodává sýr, ve kterém je rostlinný tuk, obvykle se jen nechá napálit vzhledem a chutí výrobku. Ve skutečnosti se totiž na obale o sýru nic nedočte.