05.08.2010 Tomáš Miškovský
I když by se podle ročního množství zkonzumovaných smažených hranolků dalo usuzovat, že je tato oblíbená pochoutka „doma“ v Americe, anebo podle francouzského názvu – pommes frites – pochází ze země galského kohouta, musíme se při hledání jejich „kolébky“ posunout na mapě ještě o kousek dál na sever. Populární smažené hranolky totiž vymysleli v Belgii. A jsou na to patřičné hrdí.
„Dvakrát osmažené solené hranolky jsou v belgické kultuře všudypřítomné a naprosto nezastupitelné,“ říká zaníceně profesor dějin umění a autor čtyř knih (včetně básnické sbírky) o hranolkách Paul Ilegems na otázku, jaký význam podle něj pomfrity pro národ mají.
V zemi s desetimilionovou populací prodává pomfrity více než pět tisíc prodejců, což znamená, že v zemi je jedenáctkrát víc stánků na osobu, než vychází v USA prodejen McDonald´s na jednoho občana.
BELGIČANÉ SNÍ O TŘETINU VÍCE HRANOLKŮ NEŽ AMERIČANÉ
Belgičané spotřebují průměrně 75 kilogramů hranolků ročně na hlavu, tedy o třetinu víc než Američané. Láska k bramborám zde nezná mezí – hranolky jsou pro belgické kulturní dědictví stejně zásadní jako obrázkové příběhy novináře Tintina nebo slavné silné Klášterní pivo vyráběné mnichy.
PRVNÍ HRANOLKY Z 16. STOLETÍ
Pomfrity jsou součástí belgického folkloru. Existuje několik výkladů o tom, kdy se osmažené nudličky brambor poprvé ocitli na belgickém talíři. Údajně je tu chroupala svatá Tereza ze španělské Ávily už v 16. století. V 80. letech 17. století byli smažením proužků brambor známí členové komunity Španělského Nizozemí, části dnešní Belgie tehdy ovládané Španělskem, kteří žili poblíž dnešního Lutychu. Brambory smažili tehdy, když měli málo ryb.
„První stánky s hranolky se v Belgii objevili v roce 1838 v Lutychu,“ říká Ilegems, podle kterého vzniklo chybné anglické pojmenování pomfritů jako „francouzských hranolek“ (French fries) v 80. letech 19. století v USA. Jiná verze říká, že za první světové války britské a americké posádky rozmístěné v Belgii mluvili o tom, že jedí French fries, protože francouzština byla v té době jazykem belgické armády.
Ať už je pravda jakákoli, Belgičané citlivě vnímají, když se o jejich hranolkách mluví jako o francouzských. „Nic takového jako francouzské hranolky neexistuje. Jsou to buď »belgické hranolky« nebo prostě »hranolky«, ale nikdy francouzské hranolky!“ říkají.
SPRÁVNÁ PŘÍPRAVA SE UČÍ VE ŠKOLE
Belgičané berou své hranolky tak vážně, že před čtyřmi lety otevřeli v Lovani, asi 30 kilometrů od Bruselu, kurzy pro budoucí prodavače hranolků. Zájem o ně přesahuje kapacitu střediska. V průběhu jednoho roku se ve škole v Lovani učí aspiranti na prodejce pomfritů tajemství obchodu s hranolky, od obsahu cukru různých druhů brambor po techniku dvojího smažení. Podle mluvčí školy Lieze Struyfové je podmínkou ukončení závěrečná písemná práce.
Dokonalost belgických hranolků údajně spočívá na mnoha faktorech, dva jsou ale zásadní:
Než se dostanou k zákazníkovi, zabalí je prodavači opatrně do papírového kornoutu, osolí a na vrch nalijí jednu z nejméně deseti majonézových omáček, než do nich zabodnou malou plastovou koktejlovou vidličku.
Hranolky své příznivce nacházejí po celém světě, stánky s belgickými hranolky se vyskytují od Salt Lake City v USA po malajsijský Kuala Lumpur nebo Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech. Kdy je ochutnáme i u nás?
04.09.2024 | Zavedení recyklačního poplatku za tištěné letáky přinese zdražení zboží a služeb. Obchodníci budou nuceni promítnout zvýšené vstupní náklady do spotřebitelských cen. Návrh ministra životního prostředí Petra Hladíka je v rozporu s realitou tržního prostředí a ignoruje závažné ekonomické a sociální dopady na spotřebitele i obchodníky.
06.09.2024 | Letošní 77. ročník Pálavského vinobraní začal odpoledne na náměstí v Mikulově na Břeclavsku. Pořadatelé očekávají o víkendu až 50 000 návštěvníků, mikulovská akce je druhá největší v podzimní sezoně. Ještě vyšší návštěvnost mívá druhý velký vinařský festival, Znojemské historické vinobraní, který se letos po dvou letech souběhu koná až o dalším víkendu.
05.09.2024 | Majitel a zakladatel firmy na výrobu potravin a pochutin z hmyzu Grig Adam Dostál otevřel ve Veverských Knínicích na Brněnsku patrně první bezobslužnou prodejnu v Česku, do které lze vstoupit i bez aplikace v chytrém telefonu a bankovní identity. Stačí tlačítkový telefon a vstupní kód zaslaný prostřednictvím sms. Bezobslužné prodejny bez personálu jsou podle něj fenoménem budoucnosti, který stále stojí na začátku, řekl ČTK.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.