31.01.2023 Petr Havel, shutterstock
Zatímco ceny základních potravin ve světě již od dubna roku 2022 postupně klesají, v Evropě i v naší zemi se naopak růst cen potravin stále nezastavil. A podle všeho se nezastaví ani na počátku roku 2023, i když lze velmi důvodně předpokládat, že tempo zdražování potravin se v ČR oproti roku 2022 výrazně sníží (to se již částečně děje), ceny některých druhů potravin se budou postupně stabilizovat, a ceny některých potravin mohou dokonce začít v příštím roce klesat.
Oproti březnu 2022 přitom podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) klesly v listopadu 2022 ceny potravin ve světě zhruba o 15 procent, přičemž tempo poklesu se ve světě postupně snižovalo – přímo v listopadu totiž v porovnání s předchozím měsícem poklesly světové ceny potravin již pouze o 0,2 procenta. V globálním měřítku signalizuje tento vývoj určité cenové uklidnění, poté, co se zmírnila celosvětová panika, která vznikla na počátku válečného konfliktu na Ukrajině, i kvůli tomu, že se zatím daří zajistit export některých zemědělských komodit z Ukrajiny. A do třetice i kvůli tomu, že i přes mírnou korekci původních odhadů celosvětové sklizně základních zemědělských komodit směrem dolů se nenaplnily katastrofické scénáře o výrazném poklesu produkce těchto komodit v roce 2022. O něco nižší než odhadovaná světová produkce obilovin a olejnin je navíc částečně kompenzována poklesem spotřebitelské poptávky (tedy nákupů potravin), mimo jiné v rámci EU, neboť na výdajích za jídlo nešetří zdaleka jen Češi.
Skutečnost, že ceny potravin ve světě klesají, zatímco (nejen) v naší zemi, ale i v dalších zemích EU stoupají, nastoluje otázku, proč je probíhající cenový vývoj tak odlišný. Důvodů k tomu je jako obvykle několik, tím hlavním je ale energetika. Zatímco na EU dopadly a ještě nějakou dobu budou dopadat důsledky energetické krize a nutnost hledat alternativní zdroje energie kompenzující propad dodávek energie z Ruska, neevropská teritoria tento problém neřeší. Jednak proto, že značná část zemí mimo EU embargo na ruské energie neuvalila, a pak proto, že právě EU deklaruje úmysl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové produkci a spotřebě energií v Evropě, což je ovšem spojeno s vyššími náklady. Ceny ve světě navíc klesají i proto, že index FAO zahrnuje i takzvané rozvojové země, v nichž jsou výdaje za potraviny mnohem vyšší nákladovou položkou, než pro obyvatele EU a vyspělých zemí, a pro tyto obyvatele byly ceny potravin z jara roku 2022 tak vysoké, že se dostupnost potravin pro mnohé, mnohem více než u nás, zásadně snížila. Pokud by se vysoké globální ceny potravin držely delší dobu, rostlo by výrazně riziko sociálních bouří, což by destabilizovalo řadu dalších regionů ve světě, v již tak dost destabilizovaném období.
Cenová dostupnost potravin je ovšem problém i pro sociálně slabší obyvatele naší země, a právě to je a bude hlavní brzdou dalšího zdražování. Není ani v zájmu zemědělců, ani potravinářů a ani obchodníků, aby spotřebitelé výrazně omezovali nákupy potravin, a není to ani v zájmu státu, ba ani samotných spotřebitelů. I proto je poněkud nešťastné a v řadě případů zavádějící hledat viníky zdražování v jednotlivých článcích výrobní a prodejní vertikály potravin, neboť vysoké ceny v praxi znamenají nižší a nestálý odbyt produkce, což je důležitější aspekt, než dočasné zvýšení zisků. Jak již navíc bylo řečeno, hlavní viník – ceny energií, existuje mimo zemědělsko-potravinářskou oblast.
Pro budoucí vývoj cen potravin v ČR i v EU je nepochybně důležité, že se podařilo na celoevropské úrovni dojednat celou řadu kroků, které v mezích možností řeší jak dodávky, tak ceny energií, včetně zastropování cen pro tuzemské zemědělce i výrobce potravin. Je však třeba vědět, že i zastropované ceny jsou vyšší, než byly ceny energií před válečným konfliktem na Ukrajině, a (nejen) kvůli alternativním zdrojům energie, investicím do nich a transportem některých energií ze vzdálenějších oblastí se proto ceny potravin jako celku do hladin před vypuknutím válečného konfliktu až na výjimky nevrátí. Výroba potravin je navíc v současné době zatížená vyššími cenami většiny zemědělských surovin, které byly vyprodukovány s vyššími náklady roku 2022. Vzhledem k tomu, že se ceny zemědělských surovin promítají do cen potravin podle statistik v průměru o 16 až 18 procent (rozdíly u jednotlivých kategorií potravin jsou ale značné, a navíc platí, že nižší podíl cen zemědělských surovin je u potravin s vyšším stupněm zpracování), lze očekávat, že do sklizně roku 2023 se budou nejen v ČR vyrábět potraviny z dražších surovin a ceny potravin tak klesat příliš nebudou. Od druhého čtvrtletí roku 2023 by se ale měl projevit pokles cen energií, jejichž cena raketově rostla právě od druhého čtvrtletí 2022.
Zatímco tedy ve světě již ke stabilizaci cen potravin dochází, v EU i v naší zemi dojde k takovému vývoji s vysokou pravděpodobností se zpožděním. I proto, že zvýšené náklady na produkci komodit živočišného původu, zejména masa a mléka, se do spotřebitelských cen také promítají s určitým zpožděním poté, co proběhne životní cyklus hospodářských zvířat krmených dražšími krmivy a poté, co dojde k vlastnímu zpracování živočišných produktů a jejich prodeji. To je proces (podle typu komodity a zpracování) na několik (často hodně) měsíců. Dočasným impulsem k růstu cen některých komodit je a zhruba do jara bude také energetická náročnost produkce komodit „pod střechou“, především tedy výrobců produkujících tyto komodity ve sklenících, z nichž nemalá část přerušila kvůli cenám energií na zimu provoz. Nižší nabídka skleníkové produkce by sice neměla znamenat nedostatek příslušných komodit, ale bude jistě znamenat tlak na vyšší cenu.
Mimochodem, ani ve světě neklesají ceny všech potravin – například rostlinné oleje nebo cukr byly i podle FAO meziročně i v listopadu 2022 dražší, navzdory tomu, že například Brazílie zvýšila produkci cukru a jeho ceny na komoditních burzách v říjnu 2022 klesly. Lze také přepokládat, že pokles světových cen se zastaví, neboť v rozvojovém světě rostou, a to rychleji než ve vyspělém světě, náklady na lidskou práci. Zůstaneme-li ale u nás, pak nejvíce pravděpodobnou prognózou vývoje cen potravin v roce 2023 je mírný růst cen potravin ještě v průběhu prvního čtvrtletí, následovaný stagnací cen ve čtvrtletí druhé, a stabilizací a možným mírným poklesem cen potravin ve druhé polovině roku 2023. To vše ovšem za předpokladu, že nedojde k nějakému fatálnímu propadu zemědělské produkce kvůli počasí, a že nedojde k eskalaci válečného napětí jinde, než tam, kde v současné době takové eskalace probíhají.
12.09.2024 | Pět lidí skončilo ve Francii na jednotce intenzivní péče poté, co se nakazili botulotoxinem z kontaminovaného pesta. Jak dnes informoval zpravodajský server BBC News, otravu v departementu Indre-et-Loire v západní části střední Francie mohla způsobit místní značka omáčky z divokého česneku kontaminovaná nebezpečným neurotoxinem.
11.09.2024 | Sněmovna zřejmě schválí vládní novelu zákona o spotřebních daních, která především zmírňuje podmínky, za nichž mohou majetkově nebo personálně propojené minipivovary dosáhnout na nižší sazbu spotřební daně z piva. Sněmovna ji dnes propustila do závěrečného čtení. Pozměňovací návrh k ní v dnešním druhém čtení nikdo z poslanců nevznesl.
05.09.2024 | Majitel a zakladatel firmy na výrobu potravin a pochutin z hmyzu Grig Adam Dostál otevřel ve Veverských Knínicích na Brněnsku patrně první bezobslužnou prodejnu v Česku, do které lze vstoupit i bez aplikace v chytrém telefonu a bankovní identity. Stačí tlačítkový telefon a vstupní kód zaslaný prostřednictvím sms. Bezobslužné prodejny bez personálu jsou podle něj fenoménem budoucnosti, který stále stojí na začátku, řekl ČTK.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.