20.03.2015 Mgr. Marie Martiňáková
Med je na jedné straně lidovým všelékem, na straně druhé jednou z nejčastěji falšovaných komodit na českém trhu. Jaké jsou blahodárné účinky tekutého zlata, jaké mýty s ním máme nejčastěji spojené a pro koho není jeho konzumace vhodná? A co nejčastěji trápí české včelaře, kteří vyznávají poctivou a kvalitní práci?
Otázka, jakou roli má hrát med ve stravě, v prevenci nemocí a léčebné výživě, je i dnes aktuální. Ve 21. století, kdy je cukr produktem potravinářského průmyslu a medicína na vysoké úrovni, se význam medu dost změnil. Med je dražší než cukr a jeho využití je omezeno na občasné dochucení čaje, případně k namazání na pečivo. Přestože se u nás vytočí asi osm tisíc tun medu ročně, jen přibližně polovina je zkonzumována na domácím trhu.
Ve srovnání se zahraničím je naše spotřeba 500 g na osobu a rok zanedbatelná. Zatímco dříve byly využívány potraviny k boji proti nemocem a k prevenci, dnes se vědomosti o jejich léčivém účinku pomalu vytrácejí. Trendem dnešní doby je zkracování času na přípravu pokrmů, což podporuje potravinářský průmysl ve výrobě polotovarů. Vedle toho se však naštěstí objevuje i trend jiný, vyznávající návrat k čistě přírodním produktům, mezi něž patří i med.
Med je sladká látka, kterou včely produkují z nektaru květů nebo z výměšků živočišných producentů medovice. Tento produkt včely sbírají, přeměňují, obohacují výměšky hltanových žláz a ukládají do buněk plástů v úle. Je to tedy látka přírodního původu, do které po odebrání z úlu nesmí být nic přimícháno, ani z ní nesmí být nic odstraněno. Jedná se o potravinu, která je nejméně zasažena cizorodými látkami znečišťujícími životní prostředí. Samy včely slouží jako biologický filtr, med může být kontaminován či falšován jedině člověkem.
Lidově se říká, že je med plný vitaminů. Ve skutečnosti jich však obsahuje relativně málo. Obsahuje ovšem velké spektrum prvků, z nichž některé jsou biogenní, tedy nezbytné pro život a účinkující již v malých dávkách. Asi 95 % látek v medu tvoří sacharidy, převážně jednoduché. Nejvíce jsou zastoupeny fruktóza a glukóza, které se snadno vstřebávají přímo do krve a mohou tedy rychle doplnit energii. Z minerálních látek je med nejbohatší na draslík. Obsahuje i několik desítek antioxidantů, z tohoto hlediska jsou cenné zejména smíšené květové medy pocházející z mnoha druhů rostlin, a tudíž s nejpestřejším složením.
O uplatnění medu v preventivní a regenerační výživě není pochyb. Med patří mezi potraviny a není proto přípustné psát na etiketách údaje o jeho léčivých účincích. Jeho využití vychází z lidového léčitelství a mělo by spočívat zejména v podpoře jiné, vědecky ověřené léčby. Obecně je med ceněn pro své antibakteriální působení. Proto je nejčastěji využíván při léčbě nachlazení a zánětu horních cest dýchacích. Tento antibakteriální efekt lze uplatnit i při vředových chorobách, kde navíc vysoká viskozita medu chrání stěnu žaludku a střev před účinkem trávicích šťáv.
V trávicí soustavě člověka se projevuje dietetický účinek medu úpravou střevní peristaltiky. Působí jako mírné a přirozené projímadlo v případě zácpy, naopak při průjmech pomáhá hradit ztráty draslíku a ostatních látek.
V medu přítomný cholin reguluje metabolismus tuků v játrech, čímž pomáhá zamezit jejich ztučnění. Je také nezbytný pro tvorbu acetylcholinu, který snižuje krevní tlak a rozšiřuje cévy. Velmi rychle se však v těle odbourává, takže jde spíše o podpůrný a krátkodobý efekt. Med lze také využít jako prostředek při onemocnění ledvin. Téměř neobsahuje bílkoviny, které by ledviny zatěžovaly a přitom má dostatek energie a biologicky aktivních látek. Glukóza v medu reguluje osmotický tlak v krvi a tkáních, který bývá při nemocech ledvin narušený.
Pro pozitivní působení na kardiovaskulární systém je nejvíce ceněn med medovicový a pohankový, jenž je bohatým zdrojem rutinu. Rutin pomáhá zvyšovat pružnost cév a rozšiřuje je. Za zmínku stojí i ovlivnění nervového systému. Medu jsou připisovány protistresové účinky, podpora psychické kondice, působí jako mírné antidepresivum.
Vzhledem k tomu, že alergie na med je poměrně vzácná, lze v souvislosti s vedlejšími účinky hovořit o hlavně opatrnosti při nadváze a obezitě. Energetická hodnota medu je 1300 kJ ve 100 g. K úplnému vyloučení medu ze stravování při snaze o redukci však není důvod, vždy je třeba vyjít z konkrétní skladby jídelníčku a kombinací s ostatními potravinami. Med obsahuje chrom, který zvyšuje účinek inzulínu v těle. Druhy medu s vyšším obsahem fruktózy mají oproti řepnému cukru ještě navíc i nižší glykemický index. Přesto však nelze jeho používání při onemocnění cukrovkou obecně doporučit.
Hojně diskutovaným tématem je vliv konzumace medu na kvalitu zubní skloviny. V dřívějších letech byl rozšířen názor o tzv. medových zoubcích, novější vědecké práce však toto tvrzení odmítají s tím, že původcem problémů je spíše řepný cukr. Med naopak obsahuje vápník a fosfor, potřebné pro metabolismus sacharózy, takže organismus nemusí tyto prvky odebírat ze zubní skloviny. Nízké Ph medu je navíc nepříznivé pro růst a množení bakterií. Přesto platí obecné doporučení, že po konzumaci medu je žádoucí vyčištění zubů.
Jinak je med v dětské výživě velmi žádoucí, ideálně jako náhrada sladkostí z řepného cukru. Nedoporučuje se však jeho podání do jednoho roku dítěte, a to kvůli možným sporám bakterie clostridium botulinum produkující botulotoxin. Růst této bakterie ve střevě dospělého člověka nebo staršího dítěte zastaví střevní flóra, ale v zažívacím traktu kojence s nevyzrálou mikroflórou a imunitou se mohou spory bakterie množit a vytvářet jedy. Není tedy správné potírat dudlík či bradavku při kojení medem, ani jím doslazovat kojenecké kaše.
Nezapomínejme však, že má-li med působit léčivě, musí jeho obsažené složky zůstat v původní podobě. Řada citlivých a tělu prospěšných látek se ničí vysokou teplotou nebo velmi dlouhým skladováním. Proto med, od kterého čekáme léčivé účinky, kupujme nejlépe od známých a ověřených včelařů a skladujme při pokojové teplotě, v uzavřených nádobách. Ty chrání med před vzdušnou vlhkostí a přímými slunečními paprsky.
25.05.2018 | V zemi, kde je kornout s hranolky králem a majonéza královnou, se může zdát zásah do tradičních belgických smažíren této pochoutky riskantní.
24.05.2018 | Díky populárním farmářským trhům se v posledních letech stal hitem chléb kvasový. Přitom už v 15. století za vlády Jiřího z Poděbrad se peklo dvanáct druhů chleba. V České republice přitom máme dnes více než 700 pekáren, které vyrobí denně zhruba milion pecnů. Jak ale poznat ten skutečně kvalitní?
29.05.2018 | Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro nařídil převzetí všech obecních trhů v zemi, které budou nyní přímo řízeny novým vládním úřadem.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.