Mlynářské skanzeny

15.06.2009 Dr. Pavel Filip

Při cestování po republice stále více nalézáme různé skanzeny připomínající naší historii. Mlynáře těší, že oblíbenými skanzeny jsou také starobylé mlýny, na kterých je vidět technické a řemeslné umění našich předků. Řada z nich vznikla s podporou veřejných zdrojů a je také spravována státem. Jsou ale rovněž takové, které fungují díky nadšení a z peněz soukromých osob. Regionální muzea spravují mlynářské skanzeny zobrazující většinou mlynářskou technologii 18.století. Vidíme zde mlýnské kameny a mlýnská vodní kola. Naopak ty soukromé zachycují přerod mlýnů v průmyslové revoluci. Mlynářské řemeslo je jedním z nejstarších. Majitelé mlýnů, důvěrně nazýváni Páni otci, se těšili mezi lidem odedávna obdivu i úctě pro svoji moudrost a smysl pro spravedlnost. Mlýny byly prvními průmyslovými stavbami a k pohonu využívaly vodní i větrnou energii. V Čechách je důležitým mezníkem založení „Přísežného soudu mlynářů zemských“ Karlem IV. Tato instituce nejdříve upravovala vodní právo, ale postupně se stala inženýrskou a cechovní organizací stavitelů mlýnů, vodních děl a mlynářů. V historii mlýnů je zajímavé, že od samého vzniku tohoto řemesla je vidět snaha o zdravotní bezpečnost mouky, což bylo poprvé podpořeno dekretem císaře …

ÚVODEM

Přestože současné mlýny jsou daleko dokonalejší a většinou již vybavené automatickou regulací technologických procesů a moderní laboratorní technikou pro kontrolu provozu, stále se opírají o empirické znalosti našich předků. I v nejmodernějších strojích najdeme mechanické konstrukce odvozené z historie. Prohlížení a studium historické techniky proto láká každého konstruktéra a mlynáře.

MLÝN HOSLOVICE

Mlýn Hoslovice patří nepochybně mezi nejstarší dochované památky mlýnského oboru v Čechách. Písemná zmínka o obci Hoslovice s mlýnem je z roku 1352. Stromy pro trámy nejstarší části mlýna a sýpku byly pokáceny v letech 1568 a 1569. Je tedy nepochybné, že mlýn stával na tomto místě již před více než čtyřmi sty lety. Zajímavé písemně doložené zprávy o tomto mlýně jsou v Berní rule z roku 1654, uvádějící, že zde byl „mlýn o jednom kole a 16 strychů pole“. Usedlým byl Tomáš Mlynář. V Tereziánském katastru se v roce 1748 píše, že mlýn měl tři budovy, jedno kolo a stoupu. Byl v provozu až do poloviny osmdesátých let minulého století. Posledními vlastníky byla rodina Harantova, která mlýn koupila v roce 1829. V roce 2004 mlýn odkoupil Jihočeský kraj a předal jej do správy Muzeu středního Pootaví. Projekt rekonstrukce mlýna Hoslovice byl realizován v letech 2005 – 2007 z rozpočtu Jihočeského kraje a za finanční pomoci z programu Evropské unie INTERREG IIIA Česká republika – Rakousko a Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury České republiky. Náklady se blížily 18 milionům korun, z toho dotace činila 10 milionů korun.

SKANZEN V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM

Ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm je k vidění několik mlýnských zařízení. Starobylý mlýn je kopií stavby z poloviny 18. století. Restaurováno a funkční je tady české složení s několika různě hustými rukávy (síty). Mlýn má svého mlynáře, který o něj pečuje, v jizbě s pecí na chleba potkáte hospodyni, od které se dozvíte mnoho o obyvatelích mlýna, kteří se zde vystřídali za více než 2 století. Ve Valašské dědině můžete vidět také několik malých přenosných mlýnů na drcení různých druhů obilovin.

USEDLOST VE ŠKUDLOVĚ

V usedlosti miškáře ze Škudlova je ve stodole instalován mlýn na domácí mletí pohanky, která byla až do druhé světové války nedílnou součástí stravy. Na kopci, na samém konci dědiny, pak najdeme větrný mlýn, přenesený sem z obce Kladník v podhůří Hostýnských vrchů. Je dokladem toho, že zejména v okrajových územích Valašska vedle vody mlel i vítr.

MLÝN POTEPLÍ

Mlýn Poteplí je v písemných pramenech zachycen v roce 1423 jako mlýn patřící hradu Křivoklát spolu s městečkem Unhošt. Dnes zde můžeme obdivovat částečně zachovanou mlýnskou dřevěnou hranici se zdobením na podpěrných sloupech. Obvodové zdi mlýna jsou z patnáctého století. Strojní zařízení pochází z druhé poloviny 19. století a udržuje ho skupina nadšenců. Jsou tu stroje slavných českých firem Prokop Pardubice, Kohout Praha Smíchov a Trap Plzeň.

SKANZEN NA VESELÉM KOPCI

Skanzen na Veselém Kopci tvoří zemědělské usedlosti, drobné vesnické stavby a technické památky, z nichž nejvýznamnější je obilní mlýn na vodní pohon přenesený v roce 1977 z Oldřetic na základy původního mlýna postaveného před rokem 1580. V interiéru mlýna je funkční české složení, stoupa na kroupy a varna na povidla. Pravidelně se zde pořádá praktická ukázka klasického způsobu sklizně obilí, jeho mletí na mouku, pečení chleba, zpracování lnu, ovoce a mléka.

MLÝN V BABIČČINĚ ÚDOLÍ

Mlýn v Babiččině údolí, postavený ve druhé polovině 18. století, je částečně vybaven technickým zařízením a lidovým mobiliářem. Je zde klasické české složení, tradičně je uspořádána mlynářská šalanda, kde se scházela chasa. Expozice připomíná dobu a postavy z knihy Babička Boženy Němcové. Obnovená budova vodního mandlu je vybavena funkčním mandlovacím zařízením a expozicí plátenictví. Staré Bělidlo, kam Božena Němcová zasadila děj Babičky, bylo postaveno v roce 1797 původně jako mlýnský výměnek ratibořským mlynářem Antonínem Ruderem (Panem otcem z Babičky). Původní Bělidlo bylo roku 1830 zbořeno a na jeho místě dnes stojí zámecký skleník. Celý areál Babiččina údolí, spravovaný Památkovým ústavem Pardubice, byl vyhlášen národní kulturní památkou.

CHADIMŮV MLÝN

Jedním ze soukromých mlýnských skanzenů je Chadimův mlýn, ležící na samotě pod Javořicí, nejvyšší horou Českomoravské vysočiny. První zmínka o „pustém mlýništi pod Dubenkama“ je z roku 1451 ve Vlastivědě moravské. V roce 1644 koupil mlýn předek dnešních majitelů Martin Chadim. Mlynářské muzeum zde buduje jedenáctá generace Chadimů a Ing. Martin Chadim si určitě zaslouží obdiv a uznání. Rozsáhlá stavení selského dvora s mlýnem jsou obnovena v podobě z 30. let minulého století. Technologie od firmy Prokop doplňuje ukázkou českého mlýnského složení s mlýnskými kameny a prosévacím zařízením. V přednáškovém sále vybudovaném v podkroví původního skladu je také umístěna expozice o historii větrných mlýnů. Součástí mlýna je ekofarma se stádem skotu Aberdeen Angus. V ubytovací části je k dispozici několik stylově upravených pokojů. Výdělky z ekofarmy a ubytování jdou do další obnovy budov a mlýnské technologie. Muzeum je přístupné v období od 15. dubna do 15. října.

Nejen Martin Chadim, ale i další příznivci a majitelé soukromých mlýnských skanzenů dobře vědí, že každé řemeslo je postaveno na solidních základech minulosti, z níž vyrostly takové hodnoty, jako jsou kvalita, čestnost a poctivost, časem nikdy nepomíjející.