Nápoj tisíce a jedné chuti

20.11.2014 Mgr. Kateřina Kmecová

Čaje mají mnoho tváří, ale pokud dodržíte pár základních rad a pravidel, vždy vás čeká zážitek, který si můžete vychutnat ve chvílích všedního dne i momentech svátečních.

Čaj je po vodě druhý světově nejvíce konzumovaný nápoj a nejpopulárnější nápoj průmyslově vyráběný. Jeho spotřeba je stejná jako všech ostatních nápojů, včetně kávy, čokolády, nealkoholických nápojů a alkoholu dohromady.  Nejvzácnější čaje jsou velmi drahé a jejich cena si nezadá se cenami nejluxusnějších vín.

 Největšími producenty čaje jsou Čína, Indie, Keňa a Srí Lanka. Zajímavé je, že ačkoli se v těch zemích čaj pije ve velkém, na prvních místech v konzumaci na hlavu se umisťují země jiné. Největšími milovníky čaje jsou Turci, následují Maročané, Irové, Mauritánci a Britové. Češi se pohybují asi v polovině žebříčku sledovaných zemí. Mezi největší dovozce čaje patří Rusko, Velká Británie, Pákistán a USA.

Čaje a nečaje

Čajové lístky se získávají z rostliny čajovníku. Stálezelený keř může dorůstat do výšky 5 až 15 metrů, ale na plantážích je jeho výška uměle udržována jen kolem jednoho metru, což umožňuje pohodlnější sklizeň. Listy čajovníku jsou velké od 3 do 25 centimetrů. Na plantážích se sbírají podle takzvaných sběrových formulí, určujících, která část listu se má uštípnout – nejcennější bývají mladé malé lístky čajovníku.Označení čaj se ovšem běžně používá i pro nápoje, které nejsou připravovány z listů čajovníku – například ovocné, bylinné a další (ne)čaje.

 Domovem je Čína

Původní domovinou čaje je jihovýchodní Asie, pravděpodobně hranice mezi Čínou a Barmou, dnes se pěstuje v řadě dalších zemí s příhodnými tropickými či subtropickými podmínkami, včetně Austrálie, Keni nebo třeba Íránu. První písemné důkazy o pití čaje pocházejí z Číny z 10. století př. n. l., ovšem podle legend sahá jeho historie ještě mnohem dál – do roku 2737 př. n. l. do doby mytického císaře, „božského zemědělce“ Shennonga.

Evropanům, konkrétně portugalským kněžím a obchodníkům, byl čaj poprvé představen až v 16. století.  Do Velké Británie, kterou máme dnes s čajovou kulturou neodmyslitelně spjatu, byl zvyk pití čaje dovezen až o několik desítek let později. V té době byl navíc velmi drahou komoditou a jeho masové popíjení tak nastalo až v druhé polovině 18. století, nejprve díky rozsáhlému pašování a následně v důsledku zrušení daně na čaj. Jako každodenní nápoj ho pak Britové a Irové začali vnímat až na konci 18. století, zejména díky velkému nárůstu dovozu čaje z Indie. Zde se začal cíleně ve velkém pěstovat právě díky Britům, kteří tím toužili narušit čínskou dominanci. Možná poněkud překvapivě se čaj v Indii stal masovou záležitostí až v polovině 20. století.

Je libo čaj s máslem?

Důvody konzumace čaje mohou být velmi různorodé – po ránu na povzbuzení, večer na uklidnění a dobrý spánek, ve všední dny i při zvláštních příležitostech jako součást oslav i rituálů. I způsoby přípravy se v jednotlivých kulturách mohou výrazně lišit – v Asii připravovaný čaj by pro většinu evropských chuťových buněk byl příliš silný, naprostou většinu čaje připravovaného v USA tvoří jeho ledová varianta, naopak v chladných oblastech Mongolska, Tibetu a Nepálu si do čaje přidávají máslo, aby byl zajištěn nezbytný přísun energie. Ale fantazii se meze prakticky nekladou – med, citron, mléko, džemy, nektary, sirupy a samozřejmě nepřeberné škála alkoholu – tím vším si můžete váš nápoj vylepšit.

Druhy čaje

Po sběru přichází na řadu zpracování čaje, jehož základním bodem je oxidace, během níž dochází k poklesu obsahu vody v lístcích a postupnému hnědnutí. Je obtížné klasifikovat, kolik existuje základních druhů čajů, neboť se jednotlivé zdroje drobně liší. Nicméně podle způsobu zpracování rozlišujeme základní druhy:

·        Bílé čaje: neprobíhá žádná oxidace, lístky se pouze nechávají zavadnout a po odpaření vody se suší. Lístky jsou tedy nahnědlé jen místně, části listů zůstávají zelené. Zpracovávají se takto mladé lístky, případně se pěstují zastíněné, aby se nedosáhlo nižšího obsahu chlorofylu. Nálev má světle žlutozelenou barvu. Čaje jsou relativně drahé, podle studií mohou mít až pětkrát vyšší protirakovinný účinek než čaje zelené.

·        Zelené čaje: procházejí jen minimální oxidací, enzymy způsobující oxidaci jsou teplem zničeny. Lístky si tedy zachovávají svěží zelenou barvu. Nálev je zeleno zlatavé barvy. Čaji bývají připisovány blahodárné zdravotní účinky.

·        Polozelené čaje (oolongy): Lístky procházejí oxidací, která je však přerušena. Barva lístků je hnědá s lehce zeleným odstínem. Má specifickou jemnou chuť, bývá označován za „šampaňské mezi čaji“.

·        Černé čaje: Lístky procházejí plnou oxidací, jejich barva lístků i následně nálevu je hnědá až černá. Jsou chuťově silnější a podle průzkumů neobsahují tolik zdraví prospěšných látek jako čaje méně oxidované.

Mimo tuto základní klasifikaci pak stojí další známé druhy jako Pu-erh, žlutý čaj, Hojicha či Lapsang souchong.

Pozor na teplotu

Jednotlivé čaje se neliší jen barvou a způsobem zpracování, ale i doporučenou přípravou. Správý způsob přípravy, tedy především množství čaje, teplotu vody a čas louhování byste měli mít vždy uvedeny na obale. Orientačně se teplota a doba louhování u jednotlivých druhů doporučuje následovně: 

Blahodárné účinky

Čaj obsahuje přes 700 zjištěných chemických látek. Asi třetinu všech látek obsažených v čajových lístcích tvoří polyfenoly, které mají mnoho příznivých účinků na lidské zdraví. Dále obsahují alkaloidy – konkrétně kofein, teobromin a teofylin. Mezi další látky patří pryskyřičné látky, silice, minerální látky (draslík, hořčík, železo, fosfor aj.) a vitaminy. Zdravotní efekty pití čaje byly prozkoumávány již od počátků jeho konzumace. Pozitivem v minulosti i dnes je jistě jeho výroba z vařící vody a tedy vyšší bezpečnost v porovnání s nepřevařenou vodou. Mezi nejčastější zdravotní přínosy bývá často zařazováno snižování cholesterolu a redukce tělesného tuku při konzumaci zeleného čaje. Bohužel jen málo seriózních studií dokazuje pozitivní dopady na snižování rizika rakoviny prsu a prostaty či Alzheimerovy choroby. Čaje na druhou stranu mohou obsahovat relativně vysoké koncentrace fluoridu, hliníku a těžkých kovů, ovšem i tyto případné následky ještě čekají na bližší prozkoumání.