31.01.2023 PETR HAVEL
Skutečnost, že je dostatečný příjem vitamínu D nezbytný pro všechny věkové skupiny obyvatelstva, neboť představuje prevenci celé řady nemocí, je v obecné rovině známá. Nové poznatky pak příznivý vliv vitamínu D ještě dále rozšiřují.
Riziko nízkého příjmu tohoto důležitého vitamínu se zvyšuje především v zimních měsících, kdy k jeho tvorbě nepomáhá tak, jako v průběhu léta, sluneční záření. Což znamená, že je vhodné připomenout si příslušná rizika právě teď.
Podle výsledků letošní britské studie, jejíž hlavní body publikoval letos v říjnu Státní zdravotní ústav (SZÚ), může dostatek příjmu vitamínu D zbrzdit, nebo dokonce zcela zastavit nástup demence. Zmiňovaná studie analyzovala míru příjmu vitamínu D na vzorku 294 000 lidí, což lze považovat za velmi reprezentativní počet. Většinu z nich přitom tvořily ženy starší 60 let, žijící ve Spojeném království. Pomocí krevních testů u účastníků a neuro-zobrazovacích nástrojů vědci zkoumali souvislosti mezi hladinou vitamínu D a rizikem demence a mrtvicí. Normální hladina vitamínu D v krvi byla definována jako nejméně 50 nmol/l; nedostatek byl definován jako méně než 25 nmol/l. Nízké hladiny vitamínu D byly spojeny se zvýšeným rizikem demence i mozkové mrtvice v průběhu následujících 11 let. Výsledkem studie pak bylo konstatování, že lidé s nízkou hladinou vitamínu D mají 54% pravděpodobnost vzniku demence v porovnání s lidmi, jejichž hladina by byla v normě. Dodat lze jen, že zmiňovaných více než 50 procent určitě nelze přisuzovat statistické chybě.
Již v loňském roce byla také publikována další studie, tentokrát australská (výzkumný ústav QIMR Berghofer v Brisbane), podle níž jsou lidé s nízkou hladinou vitamínu D téměř dvakrát náchylnější k vážnějšímu průběhu infekce dýchacích cest, která navíc trvala u takových pacientů delší dobu. I to je důležitá informace pro seniory, neboť souvisí s riziky opakujících se vln různých modifikací koronaviru, které jen tak neskončí, skončí-li vůbec někdy. Právě senioři jsou přitom všeobecně považování za jednu z nejvíce rizikových skupin v populaci. Podle uvedené australské studie by mělo pro běžnou populaci stačit k dostatečné tvorbě vitamínu D pouhých pět až 10 minut na sluníčku, i když se většinou uvádí doba 20 minut. Intenzita slunečního záření v Austrálii je však jiná než u nás, a pokud se týká právě seniorů, pak těm navíc ani dlouhodobější pobyt na slunci nemusí pomoci. Lidé po padesátém roku věku totiž nemají v kůži dostatek prekurzorů pro výrobu vitamínu D. To vše spolu s příchodem zimy znamená, že senioři by neměli zanedbávat příjem tohoto vitamínu buď z vitamínových doplňků, ještě lepším řešením je ale příjem ze stravy.
Denní doporučená dávka vitamínu D pro dospělého člověka přitom činí 20 mikrogramů (µg), nebo zhruba 800 International Unit (IU), což je mezinárodní jednotka uváděná především u doplňků stravy. Jeden mikrogram tak představuje 40 IU, což je vhodné vědět pro případný přepočet a porovnání obsahu vitamínu D v potravinách a doplňcích. Doporučená denní dávka pro kojence a seniory je poloviční, čili přibližně 10 µg nebo 400 IU. Reálně je ovšem příjem vitamínu D potravou nebo doplňky o mnoho nižší, což dokazuje řada studií zkoumající příjem tohoto vitamínu u nejmladší generace či právě u seniorů. Podle statistik má hladinu vitamínu D v ČR v pořádku jen zhruba jedno procento populace, pokud se pak týká seniorů, pak u nich činí podle statistik průměrný denní příjem vitamínu D jen 4,2 µg/den, přičemž 10 procent z nich má příjem dokonce nižší, než 0,5 µg/den. V zájmu svého zdraví by tak měli všichni, a senioři zvlášť, příjem vitamínu D zásadně zvýšit, přičemž se není třeba obávat případného předávkování. Vitamínem D se totiž v praxi předávkovat nelze, nelze ale ani spoléhat na jednorázový přísun této pro člověka potřebné látky – v těle totiž vydrží jen zhruba po dobu 4 až 6 týdnů, podle individuálních dispozic.
Vzhledem k tomu, že je vitamín D rozpustný v tucích, jsou jeho nejlepším zdrojem tučné ryby, zejména pak ryby mořské, a zejména pak losos (16,3 µg/100 g). Ty jsou ale při současných vysokých cenách potravin pro řadu spotřebitelů finančně obtížně dostupné, a proto je vhodné vědět, že vitamín D obsahuje i kapr (zhruba 2,7 µg/100 g), vejce (1,8 µg/100 g) nebo žampiony (1,9 µg/100 g), což jsou cenově přijatelnější produkty. Koupit si kapra (nebo jinou tučnější sladkovodní rybu) na sádkách, nebo zvýšit konzumaci hub, je tak jednou z možností, jak více vitamínu D získat, byť v případě hub je třeba přiznat, že z hlediska jeho obsahu se v lese rostoucí houby žampionům nevyrovnají.
Vůbec nejlepší strategií pro zvýšení příjmu vitamínu D je ovšem konzumace mlékárenských produktů, neboť ty obsahují také vápník, a účinnost vápníku i vitamínu D roste, pokud jsou obě tyto látky do lidského organismu dodávány společně. Mořské ryby totiž zas tak velké množství vápníku neobsahují, v porovnání se sýry, jogurty nebo mlékem je jeho obsah méně než desetinový. Zvýšit konzumaci produktů obsahující vápník i vitamín D současně proto také doporučují nutriční odborníci, a tato doporučení také potvrdily v minulosti prováděné testy, mimochodem právě na populaci seniorů. Jejich denní příjem vitamínu D se při pravidelné konzumaci mlékárenských výrobků obohacených (fortifikovaných) vitamínem D zvýšil na 8,9 µg/den a jen 10 procent z nich mělo příjem nižší, než 5,5 µg/den. Pokud se pak týká ztrát vitamínu D při přípravě pokrmů, pak ty činí v průměru 10 procent. To také znamená, že nejvhodnější je dodávat tělu vitamín D z potravin, které se už dále nezpracovávají, což je například vitamínem D obohacené mléko. Dodat lze také, že doporučená denní dávka vápníku činí 1000 až 1200 mg/den, její dodržení je ale zejména důležité po nejmladší generaci.
Tak či tak, je zejména pro seniory velmi vhodné kombinovat konzumaci mlékárenských produktů a ryb. Zatímco ale spotřeba mlékárenských produktů je v ČR na docela dobré úrovni a v minulých letech rostla, v konzumaci ryb má ČR velmi velké rezervy. Spotřeba ryb a mořských plodů činí totiž v ČR pouze 14 g na osobu a den, zatímco například v Norsku je to 63 g na osobu a den. Není přitom nutné dorovnávat se právě s Norskem, uvedený příklad je jen modelovým obrazem stavu konzumace ryb v naší zemi. Předvánoční a vánoční období je ale možností, jak uvedené statistiky alespoň trochu pozměnit, i kvůli potřebě zvýšit příjem vitamínu D.
12.08.2024 | Tukužroutská polévka je často zmiňována jako zázračný způsob, jak rychle shodit přebytečná kila. Tento koncept slibuje dramatický úbytek váhy během několika dní, a to pouze konzumací specifické polévky bohaté na zeleninu, která má údajně schopnost "spalovat tuky". Avšak při bližším zkoumání se ukazuje, že tato dieta je nejen neudržitelná, ale také neúčinná pro dlouhodobé udržení zdravé tělesné hmotnosti.
11.09.2024 | Letošní úroda bramborám přeje, a tak nadešel čas vytáhnout oblíbené recepty a třeba v kuchyni i trochu experimentovat. Než se ale pustíte do domácích hranolek nebo bramboráku, osvěžte si, co vlastně o bramborách víte a jak vybrat tu pravou odrůdu nebo varný typ.
26.07.2024 | V evropském regionu umírá denně na následky konzumace alkoholu 2200 lidí, jak uvádí server rakouské televize ORF. Česká republika je třetí v pořadí evropských zemí s nejvyšší konzumací čistého alkoholu na osobu, po Gruzii a Rumunsku.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.