Nějvětší dánské dobroty. Také se vám sbíhají sliny?

Nějvětší dánské dobroty. Také se vám sbíhají sliny?

09.02.2021 Jana Čiháková

Z Dánů bychom si mohli vzít příklad – nikoliv v konzumaci alkoholu, ale ve vyznávání lokál-ních, organických, domácích a čerstvých potravin. Kuchyně tohoto severského národa vychá-zí z tradic místního zemědělství. Není sice velkolepá, ale originalitě se nevyhnula. A těch chle-bíčků… V těch jsou Dánové opravdoví mistři a nežinýrují se přiznat, že právě tak jednodu-chý pokrm je zároveň i národním jídlem.

gallery

Základem dánského stravování jsou pokrmy ze základních surovin, které se v této zemi s krátkým létem a chladnějším podnebím daly vypěstovat, jako jsou ječmen, cibule, brambory, žito, červená řepa a listová zelenina. Až do 19. století byly hlavními potravinami žitný chléb, nasolené vepřové maso a herynkové (nasolení sledi, pozn. red. :).

Zpracovávají se také bobuloviny a houby, Dánové milují i křen a kopr. Vynikají v produkci mléčných výrobků, hlavně místní sýry patří také k oblíbeným suve-nýrům turistů. Zajímavé je, že si sýry kupují vždy vcelku a krájí je až doma pomocí strunky. Dánové patří k největším milovníkům piva, ale i vepřového masa, je dokonce největším producentem celé Evropy, velmi vyhledávaná je i místní slanina nebo klobásy. Pochutnají si ale rádi i na hovězím, telecím anebo kuřecím. Jako přímořský stát využívají i ryby a mořské plody, oblíbený je hlavně losos, úhoř, slaneček, treska, platýs a především sleď, kterého upravují a nakládají na sto způsobů. Dánové dávají přednost lokálním produktům před dováženými, chlubit se můžou vysokou kvalitou surovin i pokr-mů.

Země plná chlebíčků


K oblíbeným úpravám jídla patří již historicky uzení a nakládání, které dokázalo potraviny uchovat déle čerstvé. Dánskou kuchyni ovlivnila kromě skandinávské a německé kuchyně také kuchyně ame-rická, odkud převzali opékané brambory, úpravu masa pomocí barbecue anebo vánoční sváteční krůtu, anebo kuchyně italská s pizzou a rajčaty. Vzhledem k výše zmíněnému nepřekvapí, že dánským ná-rodním jídlem je smørrebrød, tedy „chléb s máslem“ – tmavý žitný chléb potřený máslem a dozdobe-ný teplým nebo studeným masem, slanečky či jinými rybami, sýrem, zeleninou, krevetami, rostbífem, kousky krabího masa, játrovou paštikou s červenou řepou anebo omáčkou. Takový obložený chlebí-ček nebo sendvič byl jako studený oběd populární již v 15. století, ovšem v mnohem skromnější po-době. Tehdy si plátky chleba mohli vzít zemědělci s sebou na pole a obložili jej tím, co bylo doma ve spíži. Od té doby se na jeho popularitě nic nezměnilo, jen výrazně přibylo množství příloh, kterými je jej možné obložit, a vznikly restaurace zaměřené prodávající pouze tento druh pokrmu.

Dalším oblíbeným pokrmem jsou frikadeller, masové koule, takové karbanátky podávané s brambo-rami a zelím, červenou řepou či cibulkou. Připravit se dají i z ryb. Ochutnejte i rød pølse, jasně červe-nou, vařenou vepřovou klobásu s kardamonem a pepřem, podávanou s chlebem, kečupem, hořčicí a smaženou cibulí nebo remuládou a nakládanými okurkami, která se prodává u stánků s hot dogy. Ná-rodním jídlem je i rullepølse, tedy plátky závitku z vepřového žaludku s bylinkami a v aspiku, anebo tučná vepřová pečeně flæskesteg, která je i oblíbeným vánočním jídlem.

Večeře je základ

Oběd často bývá studený, hlavním jídlem dne se postupně stala večeře. Téměř k jakémukoliv jídlu se podávají omáčky: k mnoha pokrmům se podává remuláda, studená omáčka na bázi majonézy se zele-ninou, kari, ančovičkami, paprikou, křenem apod. Oblíbená je i petrželová omáčka, k mnoha druhům masa se podává červená řepa, ke kachně zase švestky. Dánové také milují kompoty, ty nahrazují vět-šinu sladkostí. Čerstvé ovoce vůbec se tu těší velké oblibě, ostatně stejně jako ovocná polévka sod-suppe. Dánové mají rádi i ovesné kaše, které upravují na sto způsobů, často je podávají ke snídani a zajít si na ně můžete přímo do specializovaných do porridge barů.

Sladkosti ovšem umí dánští kuchaři také, po celém světě je známý dánský marcipán a také původně vídeňský dosrt wienerbrød z máslového těsta a s krémovou náplní anebo ebleskiver, smažené sladké jablečné plátky v těstíčku, které se podávají i na Vánoce.

Pijou jako Dánové?

Velmi rozvinuté je už po staletí pivovarnictví, z piva se zde dokonce vaří i polévka. Dánové mají vřelý vztah k alkoholu, jak napovídá rčení „pije jako Dán“. Proslulé jsou místní pivovary Tuborg, Carlsberg a Faxe, ale skvělé pivo (bez pěny) umí i lokální malé pivovary. Proslulý je i hořký bylinný likér Gammel Danks, třešňový likér Peter Heering a hlavně destilát šnaps. 

Zajímavý je už od roku 1531 alkoholický nápoj akvavit, jehož název je odvozený od latinského aqua vitae, tedy živá voda. Jde o bylinkový destilát z brambor nebo obilovin s koprem a kmínem a dalšími bylinkami a kořením, který dozrává v sudech po sherry anebo po portském víně na norských lodích. Houpání lodi má totiž vliv na chuť nápoje. Pije se ledově vychlazený, a to hlavně o svátcích, protože pomáhá s trávením těžších jídel.

Když chcete popřát Na zdraví, vystačíte si s přípitkem Skål! Dánové milují také kofein, patří k zemím s největší spotřebou kávy na světě a místní baristé se pravidelně umisťují na předních příčkách celosvětového mistrovství v přípravě kávy. 

Je libo velrybu nebo papuchalka?

V roce 2004 vznikl díky kuchařům a odborníkům v oblasti gastronomie tzv. Manifest Nové nordické kuchyně, který definoval severskou kulinární identitu a pomohl rozvoji gastronomie. Dánsko se může pochlubit desítkami michelinských restaurací, od roku 2016 i první restaurací Geranium, která získala maximální počet hvězd, najdete ji v Kodani. Zde také sídlí Noma, která se stala několikrát nejlepší restaurací světa podle britského časopis Restaurant Magazine. 

Až půjdete do dánské restaurace, nezapomeňte, že spropitné je již v ceně. Už tak počítejte s tím, že návštěva restaurace se v této severské zemi poměrně prodraží. Zato vás ale nejenom v michelinských podnicích čeká opravdový koncert chutí, vydařené experimenty, prvotřídní suroviny i respekt k potravinám a ročnímu období.

K Dánsku patří i Grónsko, kde kuchyně vychází z tradic Eskymáků a je založena hlavně na mase, třeba na uzeném velrybím, a Faerské ostrovy, kde loví a vaří papuchalky i velryby. Na vzduchu také suší skopové maso.

Foto: shutterstock


Mohlo by vás zajímat

O lihoviny je menší zájem, jejich prodeje poklesly

10.09.2024 | Prodeje výrobců lihovin v ČR klesly za první pololetí letošního roku v porovnání se stejným obdobím loni o 51,3 procenta, vyplývá z údajů Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL). Unie proto v otevřeném dopise, který má ČTK k dispozici, žádá politiky, aby zrušili další navyšování spotřební daně na lihoviny plánované na roky 2025 a 2026. UVDL zároveň tvrdí, že zvýšení spotřební daně příjmy státní pokladny nezvýšilo.

SZPI zakázala prodej halucinogenních bonbonů, obsahovaly výtažek z muchomůrky

05.09.2024 | Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakázala prodej želatinových bonbonů, které obsahují látku muscimol. Jde o neurotoxin, tedy silný tlumič centrálního nervového systému, a halucinogen vyskytující se v muchomůrce červené. SZPI o tom informovala v tiskové zprávě.

Pesto není jen směsí zdravých bylinek: Nyní po jeho konzumaci skončilo v nemocnici pět osob

12.09.2024 | Pět lidí skončilo ve Francii na jednotce intenzivní péče poté, co se nakazili botulotoxinem z kontaminovaného pesta. Jak dnes informoval zpravodajský server BBC News, otravu v departementu Indre-et-Loire v západní části střední Francie mohla způsobit místní značka omáčky z divokého česneku kontaminovaná nebezpečným neurotoxinem.

Nové číslo CZ TEST právě v prodeji!

202408

Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.