01.02.2022 PETR HAVEL
Zejména období zimy je nejen v naší zemi pravidelně spojeno se zvýšeným výskytem ptačí chřipky a prakticky každá informace o zjištění nového ohniska této nemoci a likvidaci příslušných chovů je spojena s konstatováním, že je ptačí chřipka přenosná na člověka. Tato neustále opakovaná teze přitom může u části spotřebitelů vyvolat obavy z konzumace drůbežího masa, což je ovšem závěr veskrze chybný.
Ptačí chřipka, zejména některé její varianty, představují zásadní nebezpečí především pro drůbež samotnou, a právě proto se chovy napadené touto nemocí likvidují. Doprovodná bezpečnostní opatření, jako je zákaz přesunů zvířat, jejich izolace od vnějšího prostředí a záběry na veterináře oblečené do oděvů zabraňující kontaktu s napadenými kusy a likvidující chovy drůbeže jsou tak spíše prevencí zabraňující dalšímu šíření nemoci než nákaze lidí, kteří tyto akce provádějí.
Člověk se sice ptačí chřipkou od živé drůbeže teoreticky nakazit může, aby se tak ale stalo, muselo by jít i intenzivní a opakovaný kontakt s nemocnými ptáky. Případy nakažení lidí ptačí chřipkou jsou i proto známé především (respektive pouze) z jihovýchodní Asie, a to u lidí, kteří pracovali v chovech drůbeže, příliš podrobností ale ani tak známo není. Také proto se občas objevily informace, podle nichž se může člověk nakazit od živých ptáků ptačí chřipkou pouze, pokud s nimi, s nadsázkou řečeno, spí. V podmínkách naší země přenos ptačí chřipky z živé drůbeže na člověka znám není, takže lidé, kteří zejména na venkově chovají například několik kusů drůbeže, se nákazy v zásadě nemusí bát. Což je vhodné zejména v dnešní době obav před virovými nemocemi v hlavní roli s koronavirem připomenout.
Při dodržení základních ochranných pravidel je tedy pravděpodobnost nakažení od živé drůbeže minimální, jak ale upozorňuje Státní veterinární správa ČR (SVS), především z hlediska prevence rizika je třeba se vyvarovat všech zbytečných kontaktů s podezřelými zvířaty, uhynulými kusy, ale i s jejich trusem, peřím a podobně, a po kontaktu s drůbeží si mýt ruce teplou vodou a mýdlem, případně použít běžně dostupné dezinfekční prostředky.
Každopádně podle SVS historicky není znám, a to nejen z ČR a Evropy, ale ani ze zahraničí včetně Asie, žádný příklad, kdy by došlo k přenosu nákazy z drůbeže na člověka prostřednictvím potraviny. Je tomu tak především proto, že virus ptačí chřipky lze velmi snadno zlikvidovat tepelnou úpravou drůbežího masa i vajec, a to při dosažení teploty 70 stupňů Celsia v jádru (tedy „uprostřed“) potraviny již po dobu jediné sekundy. To potvrzuje i platná legislativa EU v rámci Nařízení 2020/687 v části „Ošetření zmírňující rizika pro produkty živočišného původu z uzavřeného pásma“. Produkty z drůbeže, i v době ptačí chřipky, jsou podle SVS bezpečné, neboť veterinární dozor začíná už v samotných chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen.
V případě, že je v chovu drůbeže zjištěna vysoce patogenní ptačí chřipka (HPAI), je nutné dle evropské legislativy nejen utratit a neškodně zlikvidovat veškerou drůbež v chovu, ale také dohledat veškeré maso a vejce, které hospodářství opustily minimálně v období 21 dnů před oznámením podezření na nákazu. Pokud by šlo o nízce patogenní ptačí chřipku (v ČR byl pouze jeden prokázaný případ v posledních jedenácti letech) legislativa, pokud jde o maso a vejce z takového hospodářství takto striktní není, nicméně říká, že potraviny uváděné na trh musí pocházet od zdravých zvířat. Proto se i těla utracených zvířat z takového hospodářství likvidují a na základě principu předběžné opatrnosti je nelze použít na výrobu potravin.
Otázkou je, zdali hrozí riziko přenosu této nemoci na člověka, pokud jde o vejce nebo maso z malochovů, které jsou postiženy ptačí chřipkou, ale příslušný chovatel o tom neví a vejce od svých slepic nebo maso z nich zkonzumuje. Pokud ovšem tyto produkty projdou tepelnou úpravou podle výše uvedených podmínek, žádné riziko by hrozit nemělo. To v zásadě potvrzuje také oficiální stanovisko EFSA z roku 2005 (Evropského úřadu pro bezpečnost potravin), které říká, že maso a vejce riziko nepředstavují. Žádné aktualizované stanovisko od té doby EFSA nevydal, a je tedy dosud stále platné.
V souvislosti s ptačí chřipkou a mírou rizika nakažení chovů drůbeže je nicméně vhodné také připomenout, že původcem nákazy jsou volně žijící ptáci, především pak vodní ptáci, a hospodářská zvířata tak mohou onemocnět touto nemocí pouze po kontaktu s nimi, jejich výkaly a podobně. To v praxi znamená, že mnohem vyšší riziko nákazy existuje v případě volně se pohybující drůbeže, na rozdíl od drůbeže chované v halách. Pokud je tedy v současné době společenský tlak na chovy drůbeže ve volném, před vnějším prostředím nijak nechráněném prostředí, je také korektní dodat, že takovým chovům hrozí riziko ptačí chřipky a následná likvidace drůbeže s mnohem vyšší pravděpodobností.
05.09.2024 | Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zakázala prodej želatinových bonbonů, které obsahují látku muscimol. Jde o neurotoxin, tedy silný tlumič centrálního nervového systému, a halucinogen vyskytující se v muchomůrce červené. SZPI o tom informovala v tiskové zprávě.
12.09.2024 | Slovensko zavede daň ze slazených nealkoholických nápojů a stávající spotřební daní z tabákových výrobků nově zatíží náplně do elektronických cigaret, nikotinové sáčky a podobné zboží. Současně se bude dál zvyšovat zdanění cigaret. Rozhodl o tom dnes slovenský parlament.
12.09.2024 | Pět lidí skončilo ve Francii na jednotce intenzivní péče poté, co se nakazili botulotoxinem z kontaminovaného pesta. Jak dnes informoval zpravodajský server BBC News, otravu v departementu Indre-et-Loire v západní části střední Francie mohla způsobit místní značka omáčky z divokého česneku kontaminovaná nebezpečným neurotoxinem.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.