03.12.2009 Martin Chlup
Tuky (lipidy) by měly tvořit v naší stravě asi 30% podíl. Tato hranice je často překračována a spolu se špatnou volbou tuků se hovoří o nezdravém stravování.
Základní složkou všech tuků jsou mastné kyseliny, které dělíme na nasycené a nenasycené. Ve většině živočišných tucích převládají nasycené mastné kyseliny. Vysoký obsah nasycených mastných kyselin má však také palmový nebo kokosový olej. Je prokázáno, že nasycené tuky zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, proto bychom je měli omezovat.
Naopak nenasycené mastné kyseliny pomáhají hladinu cholesterolu snižovat a některé dokonce zvyšují hladinu „dobrého“ hDl-cholesterolu, a tak redukují riziko onemocnění srdce. Nenasycené mastné kyseliny najdeme v rostlinných olejích, ořechách, semenech a v tučných rybách.
Lidské tělo je schopné si vytvořit všechny mastné kyseliny až na dvě — kyselinu linolenovou (lA), což je omega-6 mastná kyselina, a kyselinu alfa-linolovou (AlA), což je omega-3 mastná kyselina.
Protože tyto mastné kyseliny musí organismus získávat z potravy, označujeme je jako esenciální mastné kyseliny.
Obě tyto mastné kyseliny jsou nutné k zajištění růstu i k syntéze dalších mastných kyselin.
Vzhledem k tomu, že jejich přeměna na omega-3 mastné kyseliny ikosapentaenovou (ePA) a dokosahexaenovou (DhA) je omezena, doporučuje se do stravy zařadit i zdroje těchto mastných kyselin.
Zatímco v poslední době stoupá spotřeba omega-6 tuků, přísun omega-3 tuků je v populaci nedostatečný.
Přitom jejich nedostatek může být příčinou srdečních nemocí, rakoviny, poruch imunity a dalších civilizačních chorob.
Zcela zásadní význam mají esenciální mastné kyseliny pro zdravý vývoj dětí
Hlavním zdrojem omega-3 nenasycených mastných kyselin je mateřské mléko, rostlinné oleje (např. řepkový) a maso tučných ryb.
Věděli jste, že nenasycené mastné kyseliny v mateřském mléce tvoří 57% všech tuků?
Na tuk je bohaté především tzv. „zadní mléko“, které dítěti poskytuje značnou část potřebné denní energie.
Během těhotenství je třeba zabezpečit přívod esenciálních mastných kyselin důležitých pro rozvoj nervové tkáně a mozku plodu. Těhotná žena by měla konzumovat dostatek nenasycených kyselin, velmi vhodná je konzumace ryb, dále libové maso, žloutek, listová zelenina a rostlinné oleje.
Doporučuje se vybírat kvalitní druhy margarínů a rostlinných olejů a střídat je, aby tělo bylo zásobeno všemi mastnými kyselinami.
To, co platí pro stravu matky, platí i pro děti. Příjem tuků v období růstu by se neměl snižovat pod hladinu 30–35 % celkového denního energetického příjmu. Preferujeme tuky rostlinné, tedy nenasycené. Je to důležité jak pro správný růst a vývoj, tak pro dobrý vývoj zraku a sluchu. Děti potřebují dostatek tuků! Konzumace nízkotučných výrobků pro ně není vhodná, protože výsledkem je nedostatečné zásobení organismu vitaminy rozpustnými v tucích a malý příjem energie, který děti typicky doplňují zvýšenou konzumací cukrů, což je velmi nezdravé.
Fyziologický stav člověka je z významné části podmíněn poměrem esenciálních mastných kyselin omega-6/omega-3. Podle Společnosti pro výživu lze za optimální považovat poměr do maximálně 5:1 (ve prospěch omega-6).
Přibližně 60 % suché části mozku se skládá z tuků. Omega-3 mastné kyseliny jsou často označovány za stavební prvek mozku a nervových buněk (podobně jako je vápník stavebním prvkem kostí). Jsou významné již v období těhotenství. Objevují se informace, že děti, jejichž maminky mají ve stravě dostatek omega-3 nenasycených mastných kyselin, se snadněji učí mluvit a mívají větší slovní zásobu.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.