Pamlsková vyhláška po dvou letech: Proč už po ní neštěkne ani pes?

30.11.2020 Jana Čiháková

První verze pamlskové vyhlášky vyvolala mezi navrhovateli a odpůrci divokou přestřelku. Po dvou letech se dočkala potřebného zmírnění. Jak se má ale teď, kdo na ni dohlíží a není náhodou někde porušována?

Vyhláška o nezdravých potravinách, které se nesmějí prodávat ve školách, vešla v platnost v roce 2016. Přísný seznam požadavků na obsah soli, tuků a cukrů v potravinách a zákaz sladkostí a dalších nezdravých potravin ale vyřadil kromě školních automatů na slazené nápoje a sladkosti i „zdravé“ potraviny (respektive potraviny, které jsou za zdravé všeobecně považovány).

Už tenkrát se členové Potravinářské komory k vyhlášce postavili velmi odmítavě. Původní znění zcela popíralo technologie výroby potravin a základní požadavky na jejich výrobu a nejen to. Jak tehdy argumentovala nutriční terapeutka Květa Krajíčková, vyhláška povolovala velmi omezený sortiment výrobků a povolené výrobky si navíc byly svou povahou tak podobné, že v podstatě docházelo k omezování pestrosti stravy.

Fraška původního návrhu

Podle původního znění se nesmělo prodávat vícezrnné pečivo, výrobky z žitné mouky či pečivo, které obsahovalo olejnatá semena. Důvod? Moc tuku. S tím, že například pečivo z žitné mouky dosahuje na výživové tvrzení, že díky zvýšenému obsahu vlákniny napomáhá zažívání, si bohužel hlavu nikdo nelámal. Na pranýři se ocitly i mléčné výrobky. Těm byl vytýkán vysoký obsah cukrů, bohužel aniž by se někdo zamýšlel nad tím, že i laktóza je cukr a v mléce se přirozeně vyskytuje. Odpůrce novely neobměkčil ani fakt, že vápník, jehož jsou mléčné výrobky nenahraditelným zdrojem, je nezbytný pro pohyb svalů, přenos signálů v nervovém systému, umožňuje srážení krve, kromě toho mléko obsahuje také řadu vitamínů A, D, B12, nebo B1. Mléko také obsahuje selen, který zpomaluje proces stárnutí a přispívá k ochraně imunitního systému.

Nová cesta

Za novelu a zmírnění se tehdy postavila celá řada lidí, šlo nejen o odborníky přes výživu, lékaře, ale i ředitele škol a koneckonců i rodiče. Častým argumentem bylo, že přísné restrikce děti spíš vyšlou do fastfoodů nebo obchodů o přestávkách, případně, že se ve školách rozehrají obchodní hry, kdy budou starší ročníky kupovat za úplatu nezdravé potraviny mladším žákům. O tom, na kolik a v kolika procentech případů se tyto scénáře skutečně odehrávaly, přesná data nemáme, nicméně z vyjádření zástupců základních škol a gymnázií víme, že nešlo o výjimečné případy.  

Pamlsková vyhláška se nakonec dočkala rozumné podoby v roce 2018. Nové znění do bufetů vrátilo obložené chleby, housky a rohlíky, přes nové síto se však již neprodraly těžké majonézové dresinky. Schválen byl také vyšší limit pro cukry u nealkoholických nápojů ze 4 g na 5 g na 100 ml (tj. o 1 gram více), zařazeny tak mohly být i doslazované ovocné šťávy, též vrátily některé druhy zeleniny a ovoce, sýry, šunky, tvarohy a pečivo.

Big Brother ve škole

A jak to vypadá ve školách a jejich bufetech nyní po dalším roce? Automaty na slazené sycené nápoje se už na chodbách nevyskytují, stejně tak jsou odstraněny automaty na čokoládové tyčinky, brambůrky, křupky atd. Provozovatelé školních zařízení projevují stále více zájem o takzvané “happysnack” automaty. Žáci si mohou zakoupit v automatu ovoce a ochucené mléčné výrobky. Tyto výrobky jsou k dispozici s doplatkem žáka. Každý žák má nárok na jedno ochucené mléko za dotovanou cenu za jeden den. Druhé mléko v daném dni si nakupuje již za plnou cenu.

 „Podle zjištění ČŠI reagovala naprostá většina škol a školských zařízení na vyhlášku tak, že upravila nabídku automatů a bufetů, aby byla v souladu s vyhláškou, nebo (většinou) provoz těchto doplňujících stravovacích služeb zrušila. Ve školním roce 2017/18 už nebyl zjištěn žádný případ porušení vyhlášky. To bylo také hlavním důvodem, proč ČŠI tyto kontroly ukončila,“ říká Radovan Bogdanowicz ředitel odboru ústředí, odboru hodnocení vzdělávací soustavy. 

Alena Strosserová, referentka odboru školství pro školní stravování, na dotaz redakce uvedla, že sama osobně nezaznamenává, že by docházelo k porušování a prodeji zakázaných potravin ve školních bufetech. Dana Gabrovská z Potravinářské komory doplnila: „Provedla jsem průzkum trhu a ve všech základních skupinách potravin lze najít výrobky splňující požadavky. Z jemného pečiva splní požadavky i kobliha s ovocnou náplní.“ V pořádku je podle Dany Gabrovské i nabízení párků v rohlíku. “Do limitů se párek v rohlíku vejít může, je však třeba, aby provozovatel použil kvalitní párek s vysokým obsahem masa, který splní maximální hodnoty stanovené pro tuky a obsah soli. Závěrem mohu říct, že sortiment potravin nabízených v bufetech splňujících pamlskovou vyhlášku se díky novelizaci velmi rozšířil.

A co kdyby?

„Obecně lze říct, že za dodržení povinností vyplývajících z vyhlášky o školním stravování a z pamlskové vyhlášky odpovídá ředitel školy. Pokud bufet provozuje jiná osoba než školní jídelna při dané škole, typicky se tak děje na základě písemně uzavřené smlouvy, kde jsou vymezeny mj. i bližší podrobnosti týkající se nabídky bufetu včetně sankcí za případné porušení povinností provozovatelem bufetu,“ uvedla tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Aneta Lednová a dodala: „Pokud by v důsledku nabídky určitých potravin došlo k nedodržení výživových požadavků, jde o porušení právních předpisů, které v rámci inspekční činnosti kontroluje Česká školní inspekce (ČŠI). V případě podezření na porušení právních předpisů v konkrétním případě je možné ČŠI podat stížnost.“

Je tedy částečně i na rodičích, aby se o to, co jedí jejich děti zajímali. „Rodiče se také mohou podílet na správě školy prostřednictvím školské rady,“ doplnila Aneta Lednová.