Pandemie Junk Food: Nezdravé jídlo má negativní dopad i na psychiku

20.03.2019 Jana Čiháková

Výživové hodnoty nula, zato kalorií na rozdávání. Jídla, která se řadí do kategorie Junk Food, mohou vypadat objemně, pro naše tělo ale fungují jen jako vata, která ukojí hlad. Bohužel ale za dost vysokou cenu.

Nejde jen o to, že „junk foodové“ dobroty nestojí málo, zaplatí za jejich častou konzumaci poměrně vysokou daň i vaše zdraví. Častá konzumace nezdravých potravin zvyšuje příjem tuků a jednoduchých sacharidů, což může vést k vyššímu riziku obezity a ruku v ruce s ní i onemocněním, které způsobuje. Tuk také zanáší tepny, takže negativně ovlivňuje kondici celého kardiovaskulárního systému.

Známá je pak i španělská studie, která potvrdila negativní dopady konzumace Junk Food na psychiku. Vědci při ní sledovali 9 tisíc lidí, kteří konzumovali nezdravé potraviny této kategorie. Ukázalo se, že konzumenti Junk Food mají vyšší sklony k depresi, a to o nezanedbatelných 40 procent. Alarmující je, že nárůst depresivity byl zaznamenán již při pravidelném příjmu malého množství „dobrot“.

Nejedná se přitom jen o fastfoodová jídla. I když nutno podotknout, že hamburgery a hranolky na black list bezpochyby patří, Junk Food zahrnuje daleko více potravin. Patří sem téměř všechny smažené lupínky, krekry, brambůrky, tyčinky, dále pak bonbony a sladké zákusky, levné sušenky a nekvalitní čokolády, slazené sycené nápoje, pizza, polotovary, jako jsou například nugety, průmyslově vyráběné polotovary. Odborníci doporučují ohlídat si u potravin trans-tuky, rafinovaná zrna, sůl a kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy. Vyhýbat se doporučuje také  potravinám, které obsahují kukuřičná sladidla. 

Bludný kruh

Čím více se nezdravé potraviny konzumují, tím více narůstá hrozba závislosti. Někdy se mluví též o heroinovém efektu. Podle amerických vědců je totiž závislost na špatných cukrech, tucích a soli stejně silná, jako na tvrdých drogách a stejně jako u nich si tělo neustále žádá vyšší dávky. Odborníci to vysvětlují stejnými neurobiologickými mechanismy. Závislost na nezdravých potravinách může dokonce vést k odmítnutí zdravějších možností stravování.

V jídelníčku pak chybí ovoce, zelenina, saláty, kvalitní bílkoviny a s tím i vitaminy a minerální látky a dochází k rozvoji podvýživy. Malnutrice přitom způsobuje celou řadu onemocnění a komplikací. Projevuje se na práci každého orgánu v  těle, kterou snižuje. Zvlášť ledviny a plíce poté musejí vynaložit daleko více energie na svou běžnou činnost, podvýživa může  významným způsobem zhoršovat hojení ran či prodlužovat léčbu infekcí. Tyto komplikaci zase mohou vyústit v celkový zánět organismu, jehož léčba je i v dnešních moderních zdravotnických podmínkách poměrně omezená. 

Junkfoodový paradox

Vyšší rizika závislosti na Junk Food a zdravotních komplikací z jeho konzumace odvozených jsou úměrná i věku konzumentů. Tato strava představuje nebezpečí zvlášť pro děti a dospívající. Je velmi zajímavé, že více ohrožené jsou skupiny z nižších socioekonomických vrstev.

Los Angeles Times uveřejnili studii socioložky Priyi Fielding-Singh, která sledovala nákupy v rodinách. Nebylo překvapivé, že nákup Junk Food vyžadovaly děti z vyšších i nižších vrstev. Rozdíl je však v chování rodičů. Zatímco ekonomicky silnější rodiny na prosby svých dětí reagují odmítavě, ti chudší dětem jim skoro vždycky vyhoví. Socioložka to odůvodňuje jako důsledek toho, že ekonomicky slabší rodiče nemohou dětem dopřát movitější odměny a „pár korun na plechovku limonády nebo chipsy se vždycky najde“. 

Junk Food je přitom ale paradoxně dražší. Pro představu: kilogram smažených hranolků stojí průměrně 70 korun, zato nakrájíte-li brambory, pokapete-li je kvalitním olejem a upečete v troubě, vyjde vás to na pouhých 9 korun za kilo. Podobně je to i se sušenkami. Ty doma pečené bez margarínů vyjdou o 65 % levněji. Nemusíte kupovat ani jogurt s komiksovým hrdinou, stačí do kvalitního bílého jogurtu nastrouhat trochu dobré čokolády. Úspora? 7 korun na každém kusu. 

Zpět k racionální stravě

Jedinou účinnou prevencí, jak se všem komplikacím vyhnout, je zdravá strava, která by měla být zároveň vyvážená, pestrá a musí energeticky odpovídat potřebám konzumenta. Proto, aby tělo správně fungovalo, potřebuje kvalitní živiny. Pakliže jich má dostatek, dokáže velmi rychle a efektivně vyrovnávat ztrátu, která vznikne, pokud si dáme sem tam k obědu langoše a ke svačině balíček sušenek. 

V zásadě platí, že člověk by měl denně přijmout 50 až 55 procent sacharidů. Nacházejí se v podobě škrobů v ovoci a zelenině, těstovinách, rýži, bramborách, luštěninách nebo ovesných vločkách. Nezbytnou částí potravy jsou proteiny, které by měly tvořit 25 až 30 procent energetického příjmu. Ty bychom měli čerpat z libového masa, mléčných produktů (tvarohy, jogurty), vajec nebo kvalitních sýrů. I tuky tělo potřebuje, a to v zastoupení 15 až 20 procent. Najdete je se v ořeších semenech, rybách nebo v kvalitních olejích. 

Nedílnou součástí zdravé životosprávy je dbát na výběr kvalitních potravin. Snadnou orientací jsou značky kvality.