Potřeba a zdroje energie

08.10.2010 Tomáš Miškovský

Náš organismus potřebuje energii nejen k tělesnému pohybu, ale také k dýchání, srdeční činnosti a veškerým dalším fyziologickým pochodům.

Energii dodáváme našemu tělu potravou, která obsahuje bílkoviny, sacharidy a tuky. Množství energie v potravinách bývá vyjádřeno v kilojoulech (kJ) nebo starších jednotkách kilokaloriích (kcal). Jednotky se dají vzájemně přepočítat:

Příjem a výdej energie

Příjem naší energie by měl být úměrný našemu energetickému výdeji. Pokud je tento poměr vyrovnaný a příjem energie se řídí na základě výdeje, energetická bilance je vyrovnaná a tělesná hmotnost se nebude výrazně měnit. V případě, že náš příjem energie bude větší než její výdej, projeví se to zvýšením tělesné hmotnosti. Pokud bude naopak náš příjem energie nižší, projeví se to snížením naší tělesné hmotnosti. Je vhodné si udržovat svoji hmotnost, při které se cítíme dobře. Pokud se ručička váhy výrazněji vychýlí, upravíme poměr mezi naším příjmem a výdejem energie.

Například pokud chceme snížit svoji hmotnost, můžeme to udělat třemi způsoby:

1. snížit energetický příjem tím, že budeme jíst méně.
2. zvýšíme energetický výdej tím, že se budeme více pohybovat.
3. nejlépe však uděláme, pokud o něco málo snížíme příjem a zároveň o něco málo zvýšíme výdej energie. Rychleji a efektivněji dosáhneme svého cíle.

Zdroje energie, které organismus využívá při zátěži

Svalové buňky potřebují pro svoji činnost energii. Zdroje energie pro naše svaly jsou především sacharidy a tuky.

Poměr využívání sacharidů a tuků při zátěži

Zdroj: KONOPKA (2004)

Momentální využívání sacharidů a tuků zaleží především na intenzitě a délce trvání zátěže, naší trénovanosti a výživě před zátěží. Při střední intenzitě a době trvání okolo 30 minut jsou využívány v poměru zhruba 50:50. Čím se zvyšuje intenzita a snižuje délka trvání zátěže, tím více energie pochází ze sacharidů. A naopak, čím se snižuje intenzita a zvyšuje délka trvání zátěže, tím více energie pochází z tuků.

Zásoby glykogenu jsou ale omezené, a jejich stav záleží na intenzitě a době trvání zatížení. Při velké intenzitě zátěže může dojít k vyčerpání zásob glykogenu zhruba po 60-90 minutách. Ve svalech je možné uložit 200-500g sacharidu (glykogenu), podle trénovanosti jedince. Zásoby tuků jsou prakticky nevyčerpatelné.

Při extrémně dlouhé a náročné zátěži nebo při nízké zásobě glykogenu využívá organismus jako zdroj energie také bílkoviny. Je to však velice neekonomické pro organismus a měli bychom správnou výživou dodat tělu dostatek energie v podobě sacharidů. To platí především při výkonech nad 2 hodiny, kdy bychom měli dodávat sacharidy i během zátěže.

Pravidelná vytrvalostní zátěž zvyšuje schopnost organismu využívat jako zdroj energie tuky a šetřit zásoby glykogenu. To znamená, že pokud se budeme pravidelně věnovat pohybovým aktivitám, organismus bude využívat více energie z tukových zásob, a my si udržíme pěknou postavu.