Prezident: V případě Podluží čeká vinaře několikaletá práce

14.10.2021 Jana Čiháková

Vinařství naší země prošlo možná největší zatěžkávací zkouškou. Kromě covidové situace se muselo poprat i s bouřkami, krupobitím a tornádem, které zejména u Hrušek, na Moravské Nové Vsi a u Lužic a Mikulčic srovnalo vinice se zemí. Na prognózy je brzy, je však víc než patrné, že letošní vinobraní bude prostě jiné.

Francie nebo Itálie již prezentovali svá očekávání. Letos obě země očekávají jednu z nejhorších úrod ve své historii. Jak na tom budou Čechy a zejména pak Morava, ve které některé vinice přestaly po řádění tornáda existovat takřka ze dne na den, se ukáže v příštích týdnech. Ty totiž budou pro letošní sklizeň stěžejní. 

Jako na houpačce

Je však pravdou, že letošní počasí vínu moc nepřálo. „Rád bych odpověděl, že počasí se letos na úrodě projevilo jen a pouze pozitivně. Ale je to jak na horské dráze. „Nicméně vezmu-li situaci jako celek, pak hned ze startu sezóny jsme nabrali cca tři týdny skluz. V průběhu července příroda zabrala a jsme přibližně týden za normálem, ale klíčové bude září,“ sdělil dále prezident vinařů M. Chlad. Připomněl však, že v případě Podluží čeká vinaře několikaletá práce. „Fatální dopady budou některá vinařství napravovat ještě roky,“ řekl. Nejde navíc jen trpělivost a investici časovou, ale zejména pak finanční. Náklady na obnovu jednoho hektaru vinic převyšují milion korun. Zároveň se zdražuje materiál, který celkovou cenu ještě navýší. Jde například o sloupky či dráty. Taková renovace v podstatě znamená začít od píky. Půda se musí vyčistit, pohnojit a zorat. Pokud bude možné příští rok provést první výsadbu, keře budou plodit až za tři nebo čtyři roky.

Růžová boudoucnost?

Bez ohledu na tíživou situaci, kterou si republika prošla, máme prý dobře nakročeno k velkým úspěchům. „Pokud ustojíme hrozby, které se na nás porůznu hrnou, včetně následků pandemie a opodstatněných i méně logických nápadů evropské komise, pak by se dalo říct, že krok po kroku směřujeme mezi menší, avšak úspěšné evropské producentské země,“ řekl dále M. Chlad. Zároveň také připomněl, že je nanejvýš nutné zabývat se dopodrobna odrůdovou skladbou, referenčními odrůdami a celkově posílit marketing značky našich vín. To zároveň znamená i systematicky vzdělávat odbornou veřejnost a pracovníky z provázaných oborů.

Mutující klima

Je taktéž potřeba zabývat se problematikou klimatických změn a jejich dopady na pěstování vína. Podle prezidenta vinařů se již tématem zabývají typické producentské země i naše vinařství a akademická půda. „Pojednávat o vlivu klimatických změn na teroirre bude i srpnová mezinárodní konference Oenoforum, která se v Lednici koná pod patronací francouzské OIV,“ připomněl. A jak to bude vypadat v blízké budoucnosti? Podle slov M. Chlada vývoj u následujících letech možná nebude nahrávat všem odrůdám a na každé poloze, ale prý není ani cílem. „Aktuálně jich totiž máme registrovaných na šedesát a je třeba se soustředit na ty, které dávají smysl. Jak z hlediska vazby na polohu a podmínky, tak z hlediska spotřebitelských preferencí. A tady spatřuji obrovský potenciál, protože již dnes se ukazují odrůdy a místa, která ve spojení fungují bezvadně,“ podotkl k tématu. 

Úspěch až za oceán

Víno z Moravy a Čech rezonuje i ve světě. Ocenění si vozíme i z těch nejprestižnějších soutěží. Nedávno vinaři z České republiky získali v soutěži Great American International Wine Competition v New Yorku dva tituly šampiona, sedm platinových medailí a 17 medailí zlatých. Sbírku doplnilo 78 stříbrných a 38 bronzových medailí. Plodný byl i rok minulý, vinaři si přivezli z Great American 18 platinových medailí.

Podle prezidenta Svazu vinařů dokážou naši vinaři produkovat skvělý Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Pálavu nebo “burgundské” odrůdy, lépe řečeno vína z nich. „Tato vína získávají 95 a více bodů na uznávaných světových podnicích - za všechny Councours Mondial de Bruxelles, jedna z nevětších světových soutěží nebo londýnský Decanter World Wine Awards,“ doplnil.

Víno jako kultura

Chlad také připomněl, že víno je bez ohledu na naše úspěchy naším kulturním a krajinným dědictvím, které si musíme chránit. „Málokdo dnes jede na Jižní Moravu, Uherskohradišťsko, Mělnicko či Litoměřicko, aby nezavadil o víno. A i ten, kdo jede čistě a jen za nákupen vína, nemůže obráceně nevnímat čilý turistický ruch, pozvednutou architekturu, služby nebo folklórní, chcete-li kulturní dění,“ řekl také. M. Chlad chce víno jednoznačně prezentovat jako kulturní nápoj, jehož přiměřená konzumace je nedílnou součástí zdravého životního stylu, tradic a dědictví, fungujících ekonomik, cestovního ruchu či vzdělání a poznávání. To stvrdil i ve svých cílech, které prezentoval po zvolení do funkce.  

Foto shutterstock