ŘÍKÁTE NĚKOMU Z OKOLÍ, ŽE ZTLOUSTL? OSUDOVÁ CHYBA!

06.03.2023 Jana Čiháková

Je tak snadné poradit někomu z našich blízkých, jak se má o sebe starat. Možná si ani nevšiml, že v posledních letech přibral pěkných pár kilo, tak bychom mu to měli jasně říci.  Právě tento způsob uvažování si vzaly na paškál účastnice diskuse, pořádané ke Světovému dni obezity společností STOB (Stop obezitě). Lékařky, psychoterapeutky i další odbornice v jiskrné diskusi probraly své zkušenosti s podobným zjednodušováním situace lidí s nadváhou.

Výsledek byl jednoznačný. Ne, "dobře míněná upřímnost" v tomto případě nepomáhá. Hudebnice Ridina Ahmedová připomněla nedávné závěry průzkumu mezi teenagery, kde jen čtvrtina z nich zareagovala na negativní komentáře snahou zlepšit svou kondici. Zbylé tři čtvrtiny se naopak stáhly hlouběji do sebe. 

To je bohužel velmi častá reakce. Lidé s větší nadváhou či obezitou se cítí společností odstrčeni, stydí se za sebe, připadají si nedostateční, a proto je pro ně těžké vykročit ze začarovaného kruhu. Nechtějí jít sportovat, aby je při tom někdo nekomentoval s úsměšky. Často se stahují ze společenského života a upadají do deprese. Člověk v depresi ale jen těžko hledá energii k zásadnější změně. 

Zajímavý je i pohled sociálních věd. Socioložka Kateřina Kolářová vysvětlila, že je důležité vnímat i sociální prostředí, ve kterém dotyčný člověk žije. Zatímco pro někoho je snadné udělat si čas na zdravé domácí vaření, nakoupit si na tržišti farmářské suroviny a vařit podle moderních zdravých kuchařek, pro celé sociální skupiny je tento životní styl nedostupný. Nemají čas (protože moc pracují na náročné pozici, nebo mají tři malé děti), nemají peníze (protože se ocitli ve složité životní situaci)... A tak zkrátka jedí to, co je pro ně snadno dostupné. Poučující komentáře pak mohou jen prohloubit jejich pocit bezmoci.

STRACH Z BÍLÉHO PLÁŠTĚ?

Na další začarovaný kruh upozornila lékařka Klaudia Hálová Karoliová. V poslední době je diskutovaným tématem přístup lékařů k pacientům s obezitou. Je bohužel časté, že někteří pacienti se vyhýbají návštěvě lékaře jen proto, aby nemuseli poslouchat příkré komentáře své váhy - což logicky vede ke zhoršení jejich zdraví. Podle paní Hálové se naštěstí situace velmi zlepšila. Lékaři se snaží naučit účinnější způsob komunikace (podle psycholožky Šárky Slabé je na jeho začátku otázka, jestli má pacient chuť si o tomto tématu promluvit). Je ale těžké chtít to po unaveném praktikovi, který ošetří šedesát pacientů za den. Někdy mu nezbývá než volit nešetrnou zkratku, která je ale ve výsledku kontraproduktivní.

Ze všech těchto začarovaných kruhů je možné vykročit. Odbornice na naší diskusi přišly se spoustou tipů ze své praxe - i s některými svědectvími, ze kterých mrazilo. Celou zajímavou diskusi najdete na youtubovém kanálu STOBu pod názvem "Necpi se a cvič!" - Řešení, nebo škodlivá nálepka?