SAMI VE SPÁRECH VYSOKÝCH CEN? SITUACE NENÍ BEZVÝCHODNÁ

15.12.2021 Jana Čiháková

Rok 2021 byl těžký. Ovšem ani v roce 2022 a dost možná ještě v letech dalších si příliš neodpočineme. V důsledku vysoké inflace se poženou vzhůru ceny, které se dotknou všeho, včetně základních potřeb. Někteří výrobci slibují, že navýšení cen potravin nepřesáhne 10 procent, ale vzhledem k tomu, že některé komodity už navýšily cenu i o 50 a více procent, je tento výhled možná až moc optimistický. Avšak situace není bezvýchodná…

Inflace ještě není na svém vrcholu. Podle odborníků se bude ještě navyšovat. Oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu informovalo, že meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 3,4 procenta, ovšem to „nejlepší“ nás teprve čeká. Ceny pohonných hmot se šplhají již nyní mnohdy k 38 korunám za litr, zvyšuje se cena bydlení, zvyšuje úroková sazba hypotčních úvěrů a úvěrů na bydlení, stejně jako cena pronájmu hal, těch výrobních nevyjímaje. Zdražování se samozřejmě nevyhne ani potravinám.

MÁLO PRACOVNÍ SÍLY

Navýšení cen potravin ovlivní patrně i nedostatek pracovní síly. Podle agentury Bloomberg je totiž úbytek pracovníků celosvětový problém, který ohrožuje dodávky některých potravin. Ohrožená jsou samozřejmě ta nejméně automatizovaná odvětví. Chybějí sběrači, pracovníci na jatkách i řidiči. Například taková Velká Británie je nucena vylévat nespotřebované mléko, chybí totiž pracovníci, kteří by jej byli schopni vyvážet. Je potřeba dodat, že podíl pracovníků v zemědělství klesá už léta, může za to stěhování obyvatel do měst. Z tohoto důvodu již ve Spojených státech probíhá proces automatizace. Jenže robotů pro sázení mrkve nebo sběr jahod je poskrovnu a podle analytičky finančního ústavu Rabobank Cindy van Rijswickové potrvá ještě roky, než se roboti v zemědělství skutečně uchytí.

ROBOTIZACE JAKO ŘEŠENÍ

Robotizace rezonuje už i mezi českými výrobci. „Zaměstnavatelé si již uvědomují, že na řadu pracovních míst a profesí budou zaměstnance shánět jen s velkými obtížemi. Dočasně je třeba získat pracovníky ze zahraničí, kteří chtějí v Česku pracovat, ale i těch je nedostatek,“ sdělila k věci prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Výraznou úlevou by tak byla automatizace provozů, ovšem ta se neobejde bez razantních nákladů a které společnosti si to po koronavirové krizi budou moci dovolit?  „Nová vláda by měla co nejvíce motivovat a podporovat výrobce, aby co nejrychleji své provozy modernizovali a inovovali. V této souvislosti je třeba, aby zaměstnanci byli schopni rekvalifikace a mohli tak plynule přejít do nových modernizovaných provozů,“ upozornila dále Dana Večeřová.

DESET PROCENT?

Výrobci prozatím předpokládají, že vícenáklady na výrobu potravin pokryje navýšení cen maximálně o 10 procent. Tohoto výhledu se chce držet Choceňská mlékárna. Podle ředitele společnosti Pavla Marka ale může cena ještě povyskočit v důsledku zvedání marží v maloobchodní síti. Vyšší náklady se dotýkají i výrobce minerálních vod Mattoni 1873. Ačkoli se snaží zdražení energií vyvážit snižováním spotřeby, je možné, že tento stav nebude trvale udržitelný. „Je tedy možné, že v určitém okamžiku již nebudeme schopni nárůst těchto nákladů absorbovat a budeme nuceni zvýšit i cenu výrobků," varoval generální ředitel Alessandro Pasquale. Agrofert se prozatím od procent drží raději dál. „Zatím nebudeme konkrétní. O jakékoliv úpravě cen budeme samozřejmě nejprve jednat s našimi odběrateli a budeme hledat společná řešení," sdělil mluvčí firmy Karel Hanzelka. Vzhledem k výše popsanému je ale zřejmé, že nás čekají vyšší ceny, než jsou jejich výhledy.

MÁSLO ZA MILION

Jiní výrobci na nový rok naopak nečekají. Již nyní je citelné zvyšování některých základních potravin, jejichž cena narostla mnohonásobně více, než je avizovaných 10 procent. Ukázkovým příkladem jsou máslo nebo chléb. Jak vyplývá z analýzy společnosti Česká distribuční, cena másla proti loňsku stoupla o 47 procent na průměrných 184 korun za kilogram, což je na úrovni 46 Kč za čtvrtku, chléb pak zdražil průměrně o 30 procent na zhruba 29 korun.

Nárůst ceny lze ovšem zcela přirozeně očekávat u všech plodin a živočišných výrobků. To vychází z navýšení ceny hnojiv a krmiva. Cena močoviny například stoupla o 139 procent a draselná sůl o 38 procent. Informovala o tom Helena Kavanová, mluvčí Potravinářské komory ČR. Prudký nárůst se dotkl i krmných směsí, na vrcholu je řepka, jejíž cena vygenerovala částku vyšší o 72 procent.  

NIŽŠÍ KVALITA ZA DVEŘMI

Tlak na vyšší finanční náročnost může mít ve finále i negativní dopady na zdraví každého jednoho spotřebitele. Je jasno, že výrobci potravin si nemůžou dovolit vyrábět s mínusovými body, ovšem třetí země kapacitu i zboží mají. Pokud by ale nastala situace, že nebude odbyt pro kvalitní produkci, která zvýšila cenu, a na trhu bude nabízena kvalita nižší, je v ohrožení bezpečnost potravin. „Jak vyplývá z indexu týdeníku the Economist Česká republika letos obsadila skvělé 5. místo hned za Finskem, Irskem, Nizozemskem a Rakouskem. Česko tak patří v bezpečnosti potravin mezi nejlepší. A to si přece nechceme nechat vzít,“ řekla dále Dana Večeřová, která stále věří, že situace není beznadějná, ale je třeba jednat.

V tomto důsledku také zmínila Achillovu patu Green Deal. Ano, šlo sice o smysluplný generační plán na revoluci v životech a hospodaření s globálními změnami klimatu, který měl eliminovat znečištění ovzduší, půdy a vody, ale bohužel se ukazuje, že dopady této strategie do každodenního života včetně zdražování úplně všeho mohou způsobit u řady lidí až existenční problémy.