Sendviče: klamavá hra na první linii

28.07.2014 Mgr. Jana Uhlířová

Léto je oblíbeným obdobím pro nákup chlazených hotových výrobků. Jedním z těch nejoblíbenějších jsou bagety a sendviče.

Historie chlebových plátků s náplní spadá až do starobylé Palestiny a nechyběly ani na lodi Kryštofa Kolumba, když se plavil objevit Ameriku. Název ale získaly až v 18. století díky Johnu Montagovi, lordovi ze Sandwiche, který si nehodlal karetní radovánky komplikovat pojídáním pokrmu příborem a vyžádal si sendvič přímo do ruky.

Neslaný nemastný

Právě praktičnost sendviče a jednoduchá příprava je jeho hlavním plusem. Na tak jednoduchém složení jako je toastový chléb, šunka, sýr, máslo nebo pomazánka a trocha zeleniny se asi nedá moc zkazit, chtělo by se říct. Inu, dá. Je velký rozdíl mezi sendvičem, do kterého výrobce navrstvil nejlevnější suroviny bez ladu a skladu, a mezi jídlem, u kterého se někdo zamyslel nad souladem chutí. V prvním případě se sice najíte, ale za chvíli už nevíte, že a co jste vlastně jedli, v druhém případě může sendvič výjimečně nahradit i oběd. Což se nám však při redakčním testování nepovedlo.

Obnažená pravda

Sendviče jsme rozbalili, obnažili, rozkryli a přísady pečlivě zvážili. Vám to ovšem nedoporučujeme – některé věci by asi měly zůstat tajemstvím výrobců. Gramáže plus mínus souhlasily, rozložení přísad je promyšleným strategickým tahem, ale o tom dále. Balení jsou hodně podobná, lepší jsou samozřejmě dva odděleně zabalené kousky, o které se prakticky a hlavně hygienicky můžete podělit s druhým jedlíkem bez nutnosti oddělovat dva přilepené kusy chleba nerozlučné jako Romeo a Julie.

Zlatý střed

Sendvič hraje především na první dojem. Buď se vám líbí, nebo ne. Tady se na nějaké pozdější oceňování vnitřní krásy nehraje. Navíc na několikáté kousnutí stejně přijdete na to, že všechny ingredience, které se hrdě až parádivě promenují v první řadě, už se do druhé linie nedostaly. Když to máme, tak to ukážeme, říkají si asi výrobci, zatímco rovnají ingredience na kraj a přesně do středu, aby po rozkrojení plátku vypadal sendvič naducaně, barevně, čerstvě a lákavě. Že na vás na konci čeká suchá kůrka, vám hned nedojde. Pak tedy nezbývá než vykousat první linii a střed, nebo si ingredience sám rovnoměrně uspořádat. V prvním případě rezignujeme na cenu, v druhém na hygienu. 

Sníst raději hned

Chuť a kvalita šunky, případně sýru, mají kolísající úroveň, ale na množství výrobci nešidí. Sporné je jen použití listového salátu – sice dodává na estetičnosti, ale rychle se kazí a ovadlý nebo zahnědlý kousek dokáže ovlivnit celý degustační zážitek. Některé výrobky obsahují i tatarku nebo majonézu, která hlavně ve vyšších letních teplotách může být kamenem úrazu, ať už při samotné přepravě sendviče do prodejny nebo už ve vašem batůžku.

Tajemství timingu

A když už jsme u té přepravy – do obchodů a trafik jsou sendviče obvykle zaváženy dvakrát týdně, v pondělí a ve čtvrtek, proto se raději jejich nákupu vyhněte v nedělní večer, pondělní ráno, středeční večer a čtvrteční ráno. Moc složité na zapamatování? Pak tedy alespoň pečlivě zkontrolujte datum trvanlivosti, případně datum výroby, pokud na obalu je. I nás překvapilo, když jsme v pondělí ráno sendvič objevili v nejmenované síti pekařství. A hle – byl tři dny starý. Obezřetnost je tedy na místě, zvláště v případě, kdy člověk tyto věci obvykle nekontroluje, a třeba v případě pekařství a výrobku vlastní značky nepředpokládá starší výrobek. I zde tedy platí – důvěřuj, ale prověřuj.

VÝSLEDKY:

Víte, že…

• průměrný Američan sní ročně 193 sendvičů?

• připravit si můžete i sendvič banánový nebo zmrzlinový?

• jako první ocenili tuhle svačinu školáci a dělníci?

• existuje pojem sendvičová generace? Označuje lidi, kteří se ve středním věku dostávají doprostřed „sendviče“ dvou generací – péči o své děti a své rodiče.

• sendvič patří mezi oblíbená jídla Julie Roberts, Quentina Tarantina a Johnnyho Deppa?