22.11.2009 Radek Jaroš
Jak vypadá tradiční štědrovečerní hostina v řadě zemí Evropské Unie?
NĚMECKO A RAKOUSKO
Oblíbeným jídlem na Štědrý večer je pečená husa, sladké kompoty a zavařeniny. na severu se podávají pečené klobásy a bramborový salát, v Rakousku a Bavorsku si stejně jako u nás potrpí na rybu. Z Německa pochází tradice zdobení vánočních stromků a vyřezávaných betlémů. Německá vánoční kuchyně nabízí mnoho pokrmů z ryb (pečená štika, candát na roštu, plněný kapr). Oblíbená je konšelská mísa, ať již teplá nebo studená, na níž jsou plátky vepřové pečeně, uzeného masa, pečené kachny nebo husy, pečené krůty a kusy smetanových klobás. Nechybí ani tradiční jablečný závin, do kterého se přidávají i kompotované třešně. Lahůdkou na závěr večeře je ovocný salát s příchutí šampaňského nebo likéru. Na německých vánočních stolech nechybí ani cukroví - zhruba od 18. století se peče vaječné cukroví, které má různé názvy. nejčastěji se mu říká „marcipán chudých“ nebo „springle“.
FRANCIE
ve Francii se slaví Štědrý večer tradičně v rodinném kruhu. Všichni se sejdou 24. prosince u večeře, kdy se podává le reveillon. Tento pokrm z ústřic, klobásek, vína, pečené šunky, salátů, ovoce a sladkostí je v tento den k mání i v restauracích a barech. Na venkově se také připravuje na štědrovečerní večeři pečený krocan s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou a kuřata se zeleninovým salátem, rajčaty a olivami. Francouzi si dopřávají také škeble, kaviár, lososa a obalovaná žabí stehýnka. Kromě toho se servíruje pečený kristův chléb ozdobený cukrovou pěnou, aby se podobal malému Ježíškovi. Podle starých zvyků se rozdává chudým. Francouzi popíjejí k večeři víno nebo calvados. Nesmí chybět bohatá sýrová tabule.
v Alsasku se nejčastěji na svátečním stole objeví pečená husa a v burgundsku pečený krocan s ořechy. V metropoli Paříži se jedí čerstvé ústřice. Vánoční večeře nezapře vyhlášenou francouzskou kuchyni a mívá až dvanáct chodů. Francouzi si potrpí více na jídlo než na dárky.
ITÁLIE
Na vánočním stole tu jen stěží najdete vánočního kapra a bramborový salát. Tradiční jsou zde artyčoky, plněná zvěřina, nejrůznější druhy ryb, pečená kuřata a slaná kukuřičná kaše - takzvaná „polenta“. Jako zákusek si potom vychutnáte kaštanové pyré se spoustou šlehačky nebo se zakousnete do tureckého medu s oříšky. A pro ty, kdo stále nemají dost, je v každé správné italské domácnosti připravena pravá italská bábovka „panettone“. S výjimkou hodování se však Štědrý den slaví velmi podobně jako u nás; Italové navštěvují své příbuzné a přátele a večer se scházejí v úzkém rodinném kruhu.
VELKÁ BRITÁNIE
Večeří se hrachová polévka a šunka. Pečeného krocana krájí pán domu pod trsy jmelí a cesmínových větviček. Na stůl putují i bochánky plněné jižním ovocem a puding.
Tradičním vánočním jídlem je ve velké británii puding (christmas pudding), na kterém si o vánocích od nepaměti pochutnávaly mlsné jazýčky anglických panovníků i chudáků z londýnského předměstí. Vánoční puding vydrží při dobrém uskladnění rok i déle. V poledne se potom celá rodina sejde u vánočního stolu, kde si pochutná na nadívaném krocanovi se švestkovým pudingem. Tento puding patří mezi tradiční anglické pokrmy; je to jakási speciální směs oříšků, rumu, vajec, strouhanky, cukru, citronu a samozřejmě švestek. K vánočnímu obědu patří ve Velké Británii neodmyslitelně také flambovaný koňak a horký punč.
POLSKO
v polsku se u stromku schází celá rodina. nejdříve si všichni vzájemně popřejí vše nejlepší a podle zámožnosti rodiny následuje u bíle prostřeného stolu dvanáct chodů jako měsícův roce. podává se boršč z červené řepy nebo zelí s houbami, pokračuje se pokrmy z mořských i sladkovodních ryb. nejčastěji to bývá kapr v černé omáčce se švestkami nebo mleté rybí maso v rosolu. Nezapomíná se ani na těstové „ušky“ a pirožky plněné houbami a zelím. bývá i krocan, makový závin a studená mísa. popíjí se kořalka „vařonka“ a grog.
Na Štědrý den se zde tradičně jedí ořechy a česnek v medu, což by mělo odhánět ďábla. Kruh jablek má symbolizovat jednotnost rodiny a těžko si představit zdejší sváteční tabuli bez ryby.
Na štědrovečerní tabuli najdete v obyčejné dánské rodině obvykle husu, kachnu, vepřovou pečeni s červeným zelím, teplou šunku, pivní a pšeničný chléb a stejně jako ve Švédsku také sladký rýžový nákyp s jednou zapečenou mandlí. Komu se poštěstí ji najít, ten dostane speciální dárek, takzvaný „Julemand“.
Vánoce jsou v norsku tím nejoblíbenějším svátkem. Vánoční tradice se v různých částech norska liší především kuchyní. Na východě Norska a podél fjordů dominuje vepřové žebírko. Na jihu a severu je pak vařená treska a na západě jehněčí žebírka. Jedna věc Nory a Čechy o vánocích spojuje. Norové si už nedokáží představit vánoce bez české pohádky Tři oříšky pro popelku, tu vysílá norská televize každý rok na Štědrý den.
Ke švédské štědrovečerní večeři se nejdříve podává vařená sušená treska v bílé omáčce a šunka potřená hořčicí, zapečená do brambor a červeného zelí. Hlavním jídlem jsou vařené hnědé fazole se slaninou, zapečené v cibuli. Za moučník se považuje sladká rýžová kaše politá jahodovou merendou. V rýžovém nákypu se hledají zapečené mandle. Kdo najde mandli, dostane dárek.
Nejvýznamnější den je 24. prosinec - ryze rodinný, ulice měst málem vymřou. Jedinou výjimkou je návštěva kostela. To je vlastně jediný okamžik v roce, kdy jsou kostely plné. když lidé přijedou zpět domů, usednou ke slavnostnímu stolu. Podávají se obyčejná jídla - jelítka, brambory a vepřové - vše pečené. K tomu kyselé zelí velmi pomalu vařené s tlustým vepřovým a v poměru 50:50 s čerstvým zelím. otec rodiny postaví na stůl pivo (kdysi vlastní výroby, dnes obyčejně už jen z pivovaru), jen zřídkakdy trochu vodky, pro děti jsou kali (nápoj podobný pivu, ale bez alkoholu, něco jak ruský kvas) anebo džus, obyčejně domácí výroby z lesních jahod. na stole jsou brusinky, salát z marinovaných tykví, hub, slaných okurek atd.
Španělská štědrovečerní krmě je bohatá na maso, především ovčí a kozí. Mvěcných darů se přinášejí koše s lahůdkami, ovocem a vínem. na ulicích probíhá bujné veselí obdobné jako o našem silvestru. V jihošpanělské Andalusii se pečou už po staletí různé dezerty- tortera. Například kořeněný mandlový koláč s ovocem, olejové a máslové placky a omelety, citronový dort s kandovaným ovocem nebo pečivo s piniovými jadérky, opečenými na sladkém oleji, a různé vaječné sladkosti. vaří se pudingy (fl an) a připravuje se paštika svaté Kateřiny.
Na ruském vánočním stole sice asi nenajdete takové pochoutky jako například ve Francii, ale o hladu také nezůstanete. obvyklé se podávají bezmasá jídla, případně ryby nebo takzvané „vareniky“, plněné taštičky z kynutého těsta s náplní z brambor, rýže, zelí nebo hub. rusové vám často nabídnou i nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem. A pokud dostanete chuť na sladké, máte možnost vybrat si z mnoha druhů sladkých zákusků; nejoblíbenějším je asi medový perník. A čím budete zapíjet? Jste přece v Rusku, takže čím jiným než pravou ruskou vodkou.
V pravoslavném Bulharsku se vánoční svátky slaví až 6. ledna, a tak si milovníci vánoc mohou nadělovat dárky hned dvakrát - 24. prosince a 6. ledna. Tradičním vánočním jídlem je v bulharsku vepřové maso, čočka, fazole, rýže a zelí. místo vánoček, na které jsme zvyklí u nás, připravují bulhaři ze sladkého kynutého těsta pečivo ve formě kroužků.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.