Únor - měsíc masopustu, piva, vína a lásky

08.02.2012 Šárka Škachová

Už víte, kam vyrazit za masopustní zábavou? Tušíte, kde se vzalo slovo afrodiziaka a které zajímavé akce na poli gastronomie v únoru určitě nevynechat?

MASOPUST

Jedná se o třídenní lidový svátek plný veselí a jídla, který podléhá církevnímu kalendáři. Slavil se ve dnech před Popeleční (Škaredou) středou, která symbolizuje začátek čtyřicetidenního předvelikonočního půstu. Protože datum dne Velikonoc je pohyblivý svátek, stal se pohyblivým i masopust. Významným masopustním dnem je „tučný čtvrtek“ lidově zvaný „tučňák“, kdy je dovoleno jíst a pít co hrdlo ráčí. Věřilo se, že potom bude člověk po celý rok při síle. O masopustní neděli býval na stole bohatý oběd a večer se šlo k muzice, kde bylo povoleno tančit až do rána. Tanec a zábava se neopouštěla ani v pondělí. Masopust vrcholil úterkem. Masopustní průvod v maskách obešel celou ves a v každé chalupě čekalo nějaké pohoštění. Zejména pálenka a pivo napomohlo zvýšení veselí všech zúčastněných. Každý průvod měl několik tradičních maškar, ke kterým patřil zejména medvědář s medvědem na řetězu, kobyla, bába s nůší, Žid s pytlem na zádech, kozel a kominík se žebříkem na zádech. Před půlnocí se pochovala basa na znamení, že už nikdo nebude hrát. Věřilo se, že kdyby se tančilo i po půlnoci, objeví se na parketě v zeleném kabátci ďábel s lidskou podobou. Úderem půlnoci zatroubil ponocný a veselice byla v tichosti rozpuštěna. Nastal předvelikonoční půst. Lidé se po celou postní dobu věnovali duševnímu rozjímání, jedli střídmě, nedělali žádné rozpustilosti a těšili se na jarní oslavy Velikonoc. O masopustních veselicích se dochovaly v kronikách zprávy již ze 13. stol.

Masopustní hody můžeme prožít ve své pravé podobě, obohacené lidovými tradicemi, hlavně na vsi, kde se daří staré tradice lépe uchovávat. Masopustních dobrot se není třeba vzdávat, protože na jídelním lístku nejedné restaurace je štědrá nabídka masopustních dobrot se spoustou zabijačkových specialit. Tradičním jídlem si můžeme čas masopustní příjemně připomenout. Tradiční pochoutkou se stala zabijačka: ovar, guláš, jelítka, jitrnice, vepřová pečínka se zelím, klobásky, zabijačková polévka, škvarky, sádlo. Tučné maso se zajídalo sladkostmi. Nejoblíbenější byly masopustní koblihy pečené na másle. Na popeleční středu se už jedlo střídměji a bez masa. Nejčastěji se na talíři objevila čočka s vajíčkem.

Pestrá masopustní nabídka z jídelního lístku: www.masopustnihody.cz

 SLAVNOSTI PIVA

XXII. Reprezentační slavnosti piva v Táboře začínají ve dnech od 8. do 11. února 2012. Akce se koná v Hotelu Palcát. Od 9.00 h pro odborníky, od 17.00 h je otevřeno pro veřejnost. K ochutnání budou piva z malých i velkých pivovarů a nebudou chybět zahraniční pivní speciality.

Na loňském ročníku Slavností piva v Táboře 2011 si podmanil „světlý ležák František“ z hor milovníky pivního moku tak dokonale, že byl vyhlášen zcela suverénně extrovním pivem par excellence. Jak to bude letos, to se teprve uvidí. Zájem o české pivo a malé pivovary je značný a stále populárnějšími se stávají malé minipivovary, kde se vyrábí nepasterizovaná, nefiltrovaná piva.

http://www.slavnostipivatabor.cz/

Pivní zajímavosti

Pivo je považováno za nejstarší nápoj lidstva. Staré slovanské slovo „pivo“ označuje „nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější“. Základní způsob jeho výroby zůstal téměř beze změn. České pivovarnictví hraje ve světovém pivovarnictví jednu z nejzásadnějších rolí. Samotná sláva českého piva, tak jak ho známe dnes, se datuje až od 18. století. Sládek František Ondřej Poupě naprosto přesně stanovil obsah všech surovin potřebných na jeho výrobu a založil v Brně pivovarskou školu, o které se tvrdí, že je první svého druhu v celé Evropě.

Pivo v českých zemích:

 Spolu s medovinou patřilo k nejoblíbenějším nápojům našich předků. Prvním dochovaným dokumentem je nadační listina prvního českého krále Vratislava II, která pochází z roku 1088. Český chmel se začal pěstovat v oblasti Chotěšovic, Přelouče i Litomyšle a sazenice chmelu se pod přísným zákazem nesměly vyvážet za hranice. Královská města získala od panovníka výsadu vařit pivo, tzv. várečné právo. V 16. století bylo po celých Čechách na 3.000 menších i větších pivovárků patřících městu, klášterům i šlechticům a výroba piva se stává výnosným řemeslem. Vznikají tajné recepty, kde se chuť piva vylepšuje bylinkami a jinými přírodními produkty. Vaří se zázračná piva medicinální. Pivo šalvějové pro upevnění viklavých zubů, pivo višňové proti ledvinovým kamenům, pivo pelyňkové proti žloutence, pivo rozmarýnové proti trudnomyslnosti, pivo levandulové proti mrtvici a jiné pivní lektvary.

 GASTRO TOUR 2012

9. – 12. února 2012, v Křižíkově pavilonu B Výstaviště Praha – Holešovice, se otevřou brány do světa profesionální gastronomie. Koná se specializovaný festival GASTRO TOUR 2012. Akce určená jak odborníkům, tak veřejnosti. Profesionální gastronomie dostane šanci představit se formou exhibicí i atraktivních gastronomických programů. Je to jedinečná příležitost vidět a ochutnat práci nejlepších profesionálních kuchařů a blíže se seznámit se světem profesionální gastronomie.

http://www.akce.cz/akce/208218/gastro-tour-akce-nejen-pro-odborniky

 14. 2. – Sv. VALENTÝN a afrodiziakální intriky

Svátek svatého Valentýna je oslavou lásky, ke kterému neodmyslitelně patří i romantika při svíčkách u dobré večeře. Profesionální kuchaři to dobře vědí, proto se v tento den v nabídce restaurantů objevuje valentýnské menu, plné skrytých afrodiziak, které naladí naše chuťové buňky, ale má za cíl i nenápadně vzbudit tělesnou žádostivost skrze euforizující účinky. Afrodiziakální intriky jsou v tento den doporučeny a láska opravdu prochází žaludkem.

Co jsou to afrodiziaka?

Jméno jim propůjčila Afrodité - řecká bohyně lásky, krásy a plodnosti.

Afrodité – byla velmi vynalézavá a svým milencům podávala kouzelné nápoje zvyšující jejich touhu. Fungovaly tak dokonale, že z jejího jména vznikl termín „afrodiziakum“, používaný pro označení všech prostředků k povzbuzení sexuálního vzrušení a libida. Víra v afrodiziaka byla a je poměrně značná a již od pravěku s nimi lidé experimentovali a snažili se erotické prožitky zvýraznit všemožnými způsoby. A k tomu jim velmi dobře sloužilo i rafinovaně připravené jídlo, které umělo okořenit milostný život.

14.2. 1941(Salcburk - Rakousko) † Paul Fürst, rakouský pekař a vynálezce slavné čokoládové speciality  "Mozart Kugeln" – 1890

Pravé “Mozartovo koule” jsou plněné jemným lískooříškovým nugátem z čerstvě pražených lískových oříšků, mandlovým a pistáciovým marcipánem z čerstvých zelených pistácií a to vše je zahaleno v jemné mléčné a hořké čokoládě ve svůdném kulatém tvaru.  Mozart Kugeln by se klidně mohly stát dokonalým sladkým valentýnským dárkem (http://www.original-mozartkugel.com/).

 OSOBNOST ze světa gastronomie

2.2. 1826 (Paříž) † Jean Anthelme Brillat-Savarin, právník, houslista, spisovatel a velký gurmán. Autor knihy Fyziologie chuti. Henri Androuet po něm pojmenoval plísňový sýr Brillat-Savarin. Pojmenování nese i Gâteau Savarin.

Právem tohoto muže považujeme za jednu z největších osobností světové gastronomie: Jean-Anthelme Brillat de Savarin – nar. 2.4.1775 – zemřel 2.2.1826, ale jeho dílo, kniha Fyziologie chuti výrazně poznamenala vývoj gastronomie a jeho aforismy jsou plné moudra, ze kterého si můžeme vzít mnohá ponaučení a vylepšit svůj vztah k jídlu z konzumace na požitek.

Jean-Anthelme Brillat de Savarin:

·         Když Stvořitel učinil člověku jídlo podmínkou života, vyzval jej k němu chutí a odměnil rozkoší.

• Kuchařem se může stát každý, ale kuchařem-umělcem se člověk rodí.
• Stůl je jediným místem, kde se člověk během první hodiny nikdy nenudí.
• Objev nového pokrmu má více smyslu pro štěstí lidského pokolení než objev nové hvězdy.
• Menu bez sýra je jako krasavice bez oka.
• Lidé se při dobrém jídle stávají veselejšími a přístupnějšími.
• Káva se běžně pije jako ranní potrava. A po obědě jako nápoj radosti.
• Řekni mi, co jíš, a já ti řeknu, kdo jsi.
• Kdo se přejídá nebo opíjí, nerozumí jídlu ani pití.
• Osudy národů závisejí na způsobu, jak jsou vyživovány.

Brillat-Savarin je také autorem mnoha zlatých pravidel stolování, která se dodnes dodržují. Jeho teta mu zanechala velké jmění pod podmínkou, že přijme její příjmení (Savarin), jež se stalo příponou mnoha slavných labužnických pokrmů.

 Jiné zajímavosti ze světa gastronomie:

5.2. 1790 (†) William Cullen ve Skotsku v roce 1756 předvedl jako první, proces umělého zmrazování

6.2. 1804 (†) Joseph Priestley, anglický teolog, přírodní filosof , pedagog a politický teoretik.  Jeden ze dvou autorů, kteří nezávisle na sobě vynalezli sodovku, perlivou vodu (1772)

12.2. 1935 (Monte Carlo - Monako) † Georges Auguste Escoffier, šéfkuchař, restauratér a kulinářský spisovatel, vynalezl delikátní šalotkové máslo do studených předkrmů a na grilované maso.