01.07.2021 Jana Čiháková
Pro zákazníky možnost nakoupit si kdykoli poptávané zboží, pro prodejce ušetření nákladů za pracovní sílu – zhruba tak lze ve stručnosti charakterizovat základní výhody pro spotřebitele a pro obchodníky v případě prodejů potravin a nápojů z automatů. K rozvoji této formy prodeje přispěla, stejně jako k výraznému nárůstu nákupů potravin a nápojů prostřednictvím e-shopů, „doba koronavirová“. Lze předpokládat, že i po odeznění regulací spojených s tlumením rizik šíření koronaviru bude trend prodeje z automatů pokračovat a nabízí se tak otázka, zdali jde o trend žádoucí.
Nápoje, ale především potraviny patří mezi druhy zboží, při jejichž nákupu byl měl hrát důležitou roli jak kontakt zákazníka s prodejcem, tak vizuální kontakt zákazníka s nakupovaným produktem, neboť i ten může sloužit k orientaci spotřebitele týkající se kvality kupovaného zboží. Prodej potravin a nápojů z automatů také nemůže zákazníkům poskytnout dostatečnou nabídku objemu výrobků, neboť kapacita automatů není nekonečná. A kromě toho vyžadují různé druhy potravinářských produktů odlišné skladovací podmínky, takže v praxi není možné nabízet při prodeji z jednoho typu automatu „vedle sebe“ například masné produkty a zároveň zeleninu.
Na druhou stranu je bezkontaktní prodej výhodný, mimo jiné pro zemědělce, kteří mohou čas, který by jinak museli věnovat prodeji své produkce zákazníkům, využít při obhospodařování polí nebo chovaných zvířat. I proto je v některých zemích běžným zvykem nabízet volně mimo areály farem, na místech, kde se pravidelně pohybují potenciální zájemci o nákup, zemědělské produkty bez přítomnosti zemědělce, což lze považovat za systém předcházející prodeji z automatů. Nevýhodou takového prodeje je ale možný negativní vliv meteorologických podmínek na vystavené zboží a také riziko zcizení nabízeného zboží bez odpovídající úhrady.
Samotný prodej ze zabezpečených automatů nicméně není myšlenka nová, i když touto formou se dosud prodávaly a prodávají zejména pochutiny a nápoje. Po celém světě jsou tak běžné automaty na kávu a další různé nápoje, stejně tak ale i automaty na produkty rychlého občerstvení, například (ale nejenom) na čerpacích stanicích. Již před mnoha lety také vznikl v ČR boom prodejních automatů na mléko, lidově „mlékomatů“, a i když některé z mlékomatů do dnešní doby nepřežily, na řadě farem nebo v jejich blízkosti se touto formou mléko prodává i nadále. A prodávalo by se zřejmě i častěji, kdyby nebyl prodej z mlékomatů v myslích části spotřebitelů zpochybněn poukazem na rizika konzumace tepelně nedostatečně ošetřeného mléka.
Spektrum zemědělských surovin nabízených v podobě prodeje z automatů navzdory všem zmiňovaným údajům i tak neustále roste – kromě mléka se tímto způsobem prodávají na řadě míst i zpracované mlékárenské produkty, jako jsou sýry nebo máslo, objevují se snahy o prodej vajec, na Moravě lze narazit na místa, kde si lze zakoupit zcela mimo vinné sklepy nebo vinotéky bez jakékoli obsluhy také víno, například při cestě k mandloňovému sadu v Hustopečích. Spotřebitelé se také mohou běžně setkat s prodejními potravinovými automaty na cukrovinky, pochutiny, na chlazené a hotová jídla, saláty nebo i polévky. V ČR se také rozvíjí segment výrobců prodejních a výdejních automatů, což je samo o sobě důkazem, že jde o trend, který je spotřebiteli stále častěji využíván. Mimo jiné i proto, že pokud jsou prodejní automaty veřejně přístupné, je pro spotřebitele v takovém případě výhodou, že bezkontaktní nákup lze uskutečnit kdykoli, modelově sedm dní v týdnu a 24 hodin denně.
Právě na dostupnosti založil prodej svých produktů i Jan Basař z rodinné farmy v blízkosti Vrchlabí, přičemž prodejní automat je jak na samotné farmě, tak na páteřní vrchlabské komunikaci v Lánovské ulici přímo ve Vrchlabí. Lze přitom říci, že jde o další posun v segmentu prodeje potravin z automatů, neboť v tomto případě jde o prodej partií hovězího (a postupně i rybího) masa, což jsou komodity vyžadující specifické podmínky, na rozdíl od balených nápojů, chipsů, cukrovinek, ale i baget nebo sýrů. „Basařovy masomaty“ navíc mimo jiné chrání prodávané produkty před UV zářením a umožňují jak platbu v hotovosti, tak platební kartou, což je docela správná reakce na vývoj trhu a skutečnost, že v naší zemi platí za nákup zboží kartou velmi vysoké procento spotřebitelů, a to včetně klasických nákupů potravin v kamenných maloobchodech.
Výše zmiňované riziko užšího spektra nabídky odstraňuje také na „masomat“ navazující Basařova myšlenka „Farmářského domu“, v němž má být v konečné fázi několik prodejních automatů na maso, dalších několik výdejních automatů, v nichž si zákazníci budou moci vyzvednout produkty objednané od dalších místních zemědělců, a dále farmářské trhy pod střechou, a ještě k tomu v závěrečné fázi farmářská restaurace. Za zmínku pak stojí v tomto případě i způsob, kterým je při prodeji masa z masomatů vyřešen problém s ne vždy stejnou váhou příslušných partií masa z bourárny, což je pro část producentů masa jistou komplikací. Vzhledem k tomu, že hospodářská zvířata nejsou roboti, je každý kus trochu jiný. Pokud se má zachovat celistvost kýty nebo jakékoli jiné naporcované partie masa a nepřerušit přitom nežádoucím způsobem svalová vlákna, je výsledkem produkt mírně se lišící svou hmotností, a tedy i cenou. Basařovi se přitom inspirovali v zahraničí a použili způsob, kdy se společná prodejní cena všech kusů stejného sortimentu stanoví na základě nejlevnějšího kusu, takže někteří z nakupujících nakoupí za tuto cenu i výrobek, který by měl být například o několik korun dražší. Pořadí výrobků v řadách za sebou přitom zákazník neovlivní, takže někdy na nákupu vydělá jeden, jindy zase někdo jiný, a je to tak trochu loterie, na níž může někdo vydělat, ale nikdo neprodělá. Což je minimálně marketingově inspirativní.
Inspirativní a rostoucí je ale i sám prodej nápojů a potravin z automatů, už i proto, že automatizace, bezkontaktnost a postupující změny v prodeji nápojů a potravin, kdy – obrazně řečeno - přestává chodit zákazník za zbožím, ale zboží naopak „chodí“ za zákazníkem, budou podle všech dosavadních signálů pokračovat. Svět se mění a s ním i způsob prodeje potravin, i když je zřejmé, že kontaktní a fyzický nákup potravin nevymizí – stejně jako nezmizely ze světa i přes digitalizaci knihy nebo tištěná média.
Text Petr Havel, foto automaty Sixta, farma Basařovi
11.09.2024 | Letošní úroda bramborám přeje, a tak nadešel čas vytáhnout oblíbené recepty a třeba v kuchyni i trochu experimentovat. Než se ale pustíte do domácích hranolek nebo bramboráku, osvěžte si, co vlastně o bramborách víte a jak vybrat tu pravou odrůdu nebo varný typ.
12.09.2024 | Slovensko zavede daň ze slazených nealkoholických nápojů a stávající spotřební daní z tabákových výrobků nově zatíží náplně do elektronických cigaret, nikotinové sáčky a podobné zboží. Současně se bude dál zvyšovat zdanění cigaret. Rozhodl o tom dnes slovenský parlament.
10.09.2024 | Prodeje výrobců lihovin v ČR klesly za první pololetí letošního roku v porovnání se stejným obdobím loni o 51,3 procenta, vyplývá z údajů Unie výrobců a dovozců lihovin (UVDL). Unie proto v otevřeném dopise, který má ČTK k dispozici, žádá politiky, aby zrušili další navyšování spotřební daně na lihoviny plánované na roky 2025 a 2026. UVDL zároveň tvrdí, že zvýšení spotřební daně příjmy státní pokladny nezvýšilo.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.