V Praze se otevřou tři komunitní lednice, první na Kotlasce

10.05.2018 ČTK

V Praze přibudou tři lednice v komunitních centrech, kde budou lidé moci darovat jídlo pro potřebné. Jde zatím o pilotní projekt, který má na jedné straně zabránit plýtvání s potravinami a na straně druhé pomoci například seniorům nebo matkám samoživitelkám.

Pokud se osvědčí, počítá se s jeho rozšířením. Dnes to u příležitosti zprovoznění lednice v Komunitním centru a zahradě Kotlaska v Praze 8 uvedla manažerka projektu Veronika Doubnerová.

Další lednice budou v Holešovicích a na Žižkově. Protože organizátoři ještě nemají uzavřené smlouvy s provozovateli, tak přesná místa nezveřejnili. Měly by začít fungovat do léta.

Myšlenka komunitních lednic není nová, v roce 2012 se podle organizátorů objevila v Británii a ve Španělsku, poté začaly komunitní lednice fungovat v Indii, na Novém Zélandu nebo v Německu. Jenom v Británii je zatím 31 komunitních lednic, dalších 30 je připravováno na spuštění. Mezi loňským listopadem a letošním lednem se podle projektové manažerky britské sítě lednic Hubbub Catherine Darraghové podařilo přerozdělit 21.521 kilogramů potravin.

Lednice budou v komunitních centrech, starat se o ně budou koordinátoři, kteří zajistí, že v nich není zkažené jídlo nebo potraviny po datu spotřeby. "Lednice jsou veřejně přístupné - může si tam brát každý, kolik chce," řekla Doubnerová. Koordinátor by měl udělat takové kroky, aby předcházel zneužívání systému, například aby někdo přicházel každý druhý den a celou lednici vybral. "Ale pokud by nebyl nikdo rychlejší, tak mu také bránit nebudeme," dodala Doubnerová.

V Praze i dalších českých městech už několik komunitních lednic je, podle organizátorů současného projektu ale naráží na nepřístupnost pro veřejnost, když jsou například na studentských kolejích.

Podle průzkumů až dvě pětiny Čechů vyhazují jídlo několikrát do měsíce. Za rok tak podle Doubnerové skončí v koši kolem 80 kilogramů jídla na osobu, v přepočtu to představuje až 20.000 korun. V EU je ale průměr hmotnosti vyhozených potravin skoro dvojnásobný.

Aktivit, jak zamezit plýtvání potravin, je v ČR více. Například obchodní řetězce začaly před několika lety nabízet ovoce a zeleninu nestandardních tvarů, tyto plody by v minulosti neprodávaly, zelenina by z estetických důvodů skončila nesklizená na polích.