Vápník – důvod proč pít mléko 3

03.12.2009 Ing. Jiří Kopáček, CSc., Ing. Oldřich Obermaier, Český komitét Mezinárodní mlékařské federace

V minulém čísle jsme si podrobně vysvětlili důvody, proč je vápník obsažený v mléce a mléčných výrobcích tolik důležitý z pohledu zdravé výživy. Popsali jsme zejména jeho mimořádně dobrou vstřebatelnost, jeho biodisponibilitu, tedy množství, které se po vstřebání v organismu bezpečně zadrží v kostech, což je nezbytné pro jejich zdravý růst. Popsali jsme také, jak významným zdrojem vápníku je právě mléko a výrobky z něj oproti jiným potravinovým zdrojům. Dnes jsme pro vás připravili odpovědi na otázky, které spotřebitelé často vyslovují. Určitě vám tato vysvětlení napomohou lépe porozumět této problematice a vyvrátit i některé mýty, které se o mléce často objevují.

TLOUSTNE SE PO MLÉČNÉM VÁPNÍKU?

energii dodávají pouze makroživiny (tuky, cukry, proteiny). Vápník je minerál a minerály (stejně jako vitaminy) nedodávají kalorie, tedy se z nich netloustne. Naopak nedávné studie hovoří o příznivém vlivu vápníku na váhu a tukovou hmotu.

CO SE STANE, KDYŽ NEMÁME DOSTATEK VÁPNÍKU?

Důsledky jsou v různých obdobích života různé: • U dětí se můžeme obávat horšího růstu. • V dospívání nedostatek vápníku vyvolá menší pevnost kostí a později, v dospělém věku, větší riziko osteoporózy a tedy i menší odolnost vůči zlomeninám. • U těhotných nebo kojících žen může mít nedostatek důsledky pro matku ( hypertenze v těhotenství, problémy s porodem …). Pokud matka nepřijímá dostatek vápníku, bude si ho novorozenec brát z jejích kostí. • U starých osob může nedostatek vápníku zrychlit úbytek kostní hmoty.

JSOU TABLETKY VÁPNÍKU URČENÉ DĚTEM ÚČINNĚJŠÍ NEŽ MLÉKO?

Není tomu tak, mléko se jeví účinnější než tabletky! Dva srovnávací pokusy provedené u dětí a dospívajících s mléčnými výrobky, se sledováním situace po skončení pokusu ukazují, že příznivý efekt na kosti přetrvává. V případě vápníku v tabletkách tomu tak není. To může být dáno dalšími složkami mléka, možná proteiny.

JE VÁPNÍK Z ROSTLINNÝCH ZDROJŮ SROVNATELNÝ S MLÉČNÝM VÁPNÍKEM?

Mléčný vápník představuje tři hlavní výhody: velice dobře se vstřebává ve střevě, je velice dobře biodisponibilní pro kosti a ve většině mléčných výrobcích se vyskytuje ve velkém množství. Na druhé straně mnoho rostlinných zdrojů obsahuje další látky (oxaláty, fytáty …), které brání vstřebávání vápníku (koefi cient vstřebatelnosti mléka 32,4 %; špenátu a řeřichy 5 % až 13 %). Navíc obsahují mnohem méně vápníku než mléčné výrobky (na 300 mg vápníku je čtvrt litru mléka, ale 850 g kapusty nebo 3 kg pomerančů); navíc jejich vápník nemá ani srovnatelnou biodisponibilitu, ani kostní retenci s mléčnými výrobky (dobrý poměr Ca/P v mléce).

PŘISPÍVAJÍ PROTEINY K ÚBYTKU VÁPNÍKU?

Ne, proteiny nevyvolávají odvápnění kostí. Kost je vytvořena z proteinové struktury, na niž se vážou krystaly fosforečnanu vápenatého. Aby byly kosti v pořádku, je třeba jim dodávat proteiny, fosfor a vápník - tři základní živiny, které jsou obsažené v mléce a mléčných výrobcích. Četné studie ostatně ukazují, že velcí konzumenti proteinů (zejména mléčných) mají vyšší kostní hmotu než slabí konzumenti.

ZASTAVUJÍ MASTNÉ KYSELINY OBSAŽENÉ V SÝRUVSTŘEBÁVÁNÍ VÁPNÍKU?

Ne, protože vápník je hlavně vstřebáván na začátku tenkého střeva (dvanácterník a lačník), zatímco k interakci s mastnými kyselinami může dojít až v další, „nižší“ části zažívacího traktu. Vápník, který není vstřebán, může vytvářet „mýdlovou hmotu“ s mastnými kyselinami (zejména jde o volné mastné kyseliny a nasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem) a mohou se podílet na snížení jejich vstřebávání ve střevě.

JE PŘÍLIŠ MNOHO VÁPNÍKU NEBEZPEČNÉ?

Ne, zdravý organismus si dokáže regulovat potřebný přísun vápníku. Pokud je ho mnoho, méně ho vstřebá a více ho vyloučí. „Bezpečnostní“ limit se většinou stanovuje na 2 g denně.

DODÁVAJÍ VŠECHNY MLÉČNÉ VÝROBKY STEJNÉ MNOŽSTVÍ VÁPNÍKU?

Ne, proto se doporučuje výrobky střídat.

JE TŘEBA SE VÁPNÍKU VYHÝBAT V PŘÍPADĚ ONEMOCNĚNÍ LEDVINOVÝMI KAMENY?

Po mnoho let lékaři většinou radili lidem s tímto rizikem onemocnění, aby omezili spotřebu vápníku a tedy mléčných výrobků! Od této praxe se v současné době upouští. Za posledních deset let několik studií provedenýchu mužů a žen ve zralém věk dokazuje, že vápník obsažený ve výživě nevyvolává ledvinové kameny a že je dokonce ochranným faktorem. Tyto výsledky jsou nyní potvrzeny studií provedenou u více než 96 000 žen mezi 27 a 44 lety. U žen, které konzumují nejvíc vápníku, se dokonce riziko kamenů snižuje o 27 %! Vápník obsažený v potravinách brání pravděpodobně vstřebávání oxalátů: vyskytují se zejména ve špenátu, šťovíku, celeru, petrželi a podílejí se na vzniku kamenů. Odborníci tedy dnes doporučují u pacientů s rizikem ledvinových kamenů normální spotřebu mléčných výrobků. Pozor! Výsledky s vápníkem ve formě léku jsou méně příznivé. Podle jednotlivých studií a u různých věkových kategoriích nemá vápník v této formě příznivý účinek nebo dokonce zvyšuje riziko. V případě ledvinových kamenů je tedy výhodnější konzumovat vápník obsažený v mléčných výrobcích!

OBSAHUJE ODSTŘEDĚNÉ MLÉKO VÁPNÍK?

Mléko, ať plnotučné, polotučné nebo odstředěné, obsahuje stejné množství vápníku, asi 120 mg na 100 ml.

JAKÉ MNOŽSTVÍ MLÉČNÝCH VÝROBKŮ SE MÁ KONZUMOVATK POKRYTÍ POTŘEB VÁPNÍKU?

Množství mléčných výrobků ke každodenní spotřebě se počítá podle potřeb vápníku, jehož jsou hlavním zdrojem. Tyto potřeby se mění podle věku a podle fyziologického stavu. Abychom se vyhnuli příliš obtížným výpočtům, můžeme si zapamatovat, že je třeba jíst ke každému jídlu jeden mléčný výrobek (včetně odpolední svačiny).