ZBÍDAČENÁ ZVÍŘATA NA JATKÁCH? VETERINÁŘI MLUVÍ JINAK

18.09.2023 Jana Čiháková

I vzhledem k tomu, že tuzemská média čas od času prezentují záběry prokazující porušování dobrých životních podmínek (animal welfare) hospodářských zvířat, věnuje této oblasti trvalou pozornost také Státní veterinární správa (SVS).

Z již zpracovaných komplexních dat za uplynulý rok nicméně vyplývá, že situace v tuzemských chovech v této oblasti není nijak tragická, ale není také úplně bez závad. Způsob chovu, ale také podmínky porážek zvířat mají přitom vliv na kvalitu masa (především pak porážky), takže kontroly mají význam jak pro ochránce zvířat, tak také pro řadového spotřebitele.

Podle dat SVS bylo v loňském roce v chovech hospodářských zvířat v ČR provedeno celkem 1 960 kontrol na dodržování zásad animal welfare, při nichž bylo zjištěno 419 závad. To představuje 21,4 procent kontrol se závadou, a tedy porušení platné legislativy. Nejčastější pochybení se týkala nevhodných podmínek chovu, omezování výživy a napájení nebo nedodržení minimálních standardů pro hospodářská zvířata vyplývajících z vyhlášky č. 208/2004 Sb. Z dalších zjišťovaných závad při kontrolách hospodářských zvířat lze podle SVS zmínit nezajištění zdravotní péče o zvířata, nedostatečné záznamy o provedených veterinárních úkonech a aplikovaných léčivých přípravcích, neevidovaná hospodářství, neohlášení změn ve stavu chovaných zvířat a chov neoznačených zvířat, a také úniky zvířat.

JATKA POD DOZOREM

Pokud jde o kontroly na jatkách, proběhla v loňském roce kromě běžného veterinárního dozoru také mimořádná kontrolní akce (probíhala od 16. 6 do 22. 8. 2022), která byla zaměřená na jatka porážející do 3 000 kusů domácích kopytníků ročně (skotu, ovcí, koz, prasat a lichokopytníků). Důvodem vyhlášení této mimořádné akce byl videozáznam nevhodného a neetického chování ke zvířatům na jatkách INTRAMO Znojmo, spol. s.r.o. v Hraběticích. V tomto případě se ale jednalo o jatka, kde porážka neprobíhala každý den, a na místě tak nebyl stálý veterinární dozor. V rámci akce bylo zkontrolováno 111 jateckých provozů, které porážely do 3 000 kusů kopytníků za rok, a co je v tomto případě podstatné, při kontrolách SVS nedošlo k žádným nevyhovujícím zjištěním. V současné době běží další mimořádná kontrolní akce zaměřená na zhruba sedm desítek jatek z celkového počtu cca 200 jatek specializovaných na porážku kopytníků. Kontroly probíhají na základě nedávno zveřejněných případů neetického chování ke zvířatům na jatkách v Kraji Vysočina, prověrky jatek mají probíhat od prvního července letošního roku do 30. září.

VŠE V SOULADU

Z výše uvedených informací lze přitom odvodit pro spotřebitele minimálně dva poměrně pozitivní závěry. Jednak, že naši veterináři operativně reagují na mediální a jiné podněty s cílem napravit zjištěná provinění, a to nejen v konkrétních chovech a podnicích, ale i prostřednictvím širšího kontrolního záběru, který může odhalit obdobná pochybení jinde. A za druhé, že porážky hospodářských zvířat, jejichž způsob může mít vliv na kvalitu masa, probíhají v ČR až na výjimky v souladu se zákonem. Jak ovšem poznamenává ústřední ředitel SVS Zdeněk Semerád: „Jakýkoliv dozor nedokáže zcela vyloučit přítomnost excesů na jatkách, tak jako například silná přítomnost policistů a kamer v ulicích nedokáže zcela vymýtit zločin. Cílem SVS je rozhodně co nejméně takových případů a dlouhodobé zlepšování úrovně animal welfare nejen na jatkách“.

Chovatelé hospodářských zvířat přitom netrápí jen stále se zpřísňující povinnosti týkající se dobrých životních podmínek zvířat, ale zprostředkovaně i dobrý stav životního prostředí. Nejde ale jen o emise, ale nově také o Nařízení (EU) 2023/1115, jehož cílem je „zabránění odlesňování a degradaci lesa, ke které dochází různorodou hospodářskou činností člověka, tedy i např. chovem a produkcí zvířat a jejich produktů“. Důsledkem uvedeného Nařízení by pak měla být povinnost chovatele dokladovat (patrně nejen) u hospodářských zvířat, že jejich chovem nedošlo k odlesňování nebo snížení plochy ekologicky cenných systémů, například pralesů. Takové riziko ale reálně hrozí zejména ve třetích zemích (zejména v Jižní Americe), kde se skutečně využívají plochy vykácených pralesů jako nové pastviny, a Nařízení EU by mělo v takovém případě jistou logiku. EU ale vztáhla povinnost dokládat nepoškozování lesů i sama na sebe (zřejmě proto, aby nebylo opatření vykládáno jako netarifní překážka zahraničního obchodu), takže se bude týkat i všech chovatelů zvířat v EU. SVS nicméně již v oficiálním stanovisku zaslanému na Ministerstvo zemědělství deklarovala, že na kontrolu dodržování příslušného Nařízení EU nemá lidské ani odborné kapacity. Otázkou tak je, kdo to bude vlastně v naší zemi kontrolovat, ale i jak se nové Nařízení EU zneužije v konkurenčním boji.

Ten v letošním roce přitvrdil také v obchodu drůbežím a zejména kuřecím masem, což je také jedna z komodit exportovaná na území EU z Ukrajiny. Kontroly SVS sice nepotvrdily v kuřecím z Ukrajiny výskyt (v EU již léta zakázaných) růstových stimulátorů, a podle posledních zjištění ani v kuřecích prsou z této země, odhalily však skutečnost, na kterou již v minulosti poukázali zástupci našich potravinářů. A to, že na trh v ČR se dostává i drůbeží maso z jiných členských zemí EU, jehož skutečný původ je ale na Ukrajině.

PROBLÉMOVÉ TŘETÍ ZEMĚ

V dubnu a květnu letošního roku totiž proběhla kontrolní akce, při které byly zvlášť evidovány zásilky, které byly do ČR dodány z jiných členských států EU, a při kontrole byl přitom zjištěn skutečný původ suroviny ze země ležící mimo EU. V případě, že se jednalo o drůbeží maso, byly odebrány vzorky k detekci salmonel. Při kontrolách zásilek drůbežího masa byl skutečný původ (chov a porážka) ze třetí země zjištěn v 16 případech (12x Ukrajina, 2x Brazílie, 1x Vietnam a 1x Velká Británie). Z odebraných vzorků drůbežího masa byl jeden nevyhovující na salmonely (původ Ukrajina), v případě zásilek drůbežích polotovarů bylo zjištěno 7 zásilek drůbežích polotovarů skutečného původu z třetí země (2x Brazílie, 4x Thajsko a 1x Ukrajina).

Od počátku letošního roku do 9. 8. 2023 bylo kromě toho do ČR z Ukrajiny napřímo dovezeno (nahlášeno) celkem 29 zásilek drůbežího masa o celkové čisté hmotnosti 558 tun. Pokud jde o čerstvá vejce, bylo do ČR v tomto období z Ukrajiny dovezeno cca 18 milionů kusů, přičemž se jednalo celkem o 65 zásilek. Jak již SVS zveřejnila dříve, v průběhu letošního dubna proběhla také kontrolní akce zaměřená na zásilky drůbežího masa a vajec původem ze zemí mimo EU. Celkem bylo v rámci této akce provedeno 21 kontrol a při nich odebráno 43 vzorků. Čtyři vzorky byly pozitivní na salmonelu, (3x maso z Brazílie, 1x z Ukrajiny).