Změny na trhu práce se dotknou i potravinářství

29.10.2020 Jana Čiháková

Pandemie spojená s nemocí COVID-19 výrazně urychlila nové trendy na pracovním trhu, které se začaly prosazovat už v předchozích letech. Zrychluje se také proces digitalizace, robotizace a automatizace, tedy nástup Průmyslu 4.0. V příštích deseti letech zanikne zhruba 30 procent pozic, ale stejný počet jich zase vznikne, uvedla vedoucí Ústavu práva a humanitních věd PEF Mendelovy univerzity v Brně Martina Rašticová.

„Už dnes můžeme sledovat řadu nových pozic, které před pár lety ještě nikdo neznal, nebo vůbec neexistovaly. Jedná se například o specialisty na sociální sítě, další profesí bude učitel chatbotů, tedy komunikační specialista vytvářející jazyk, kterým mluví chatbot, počítačový program, který simuluje lidskou konverzaci," uvedla Rašticová. Dalšími novými pozicemi podle ní budou analytik velkých dat, dálkový on-line učitel, instagramový influencer, pověřenec GDPR a další.

Naopak časem odzvoní účetním, protože jejich práci už dokážou dělat automatizované programy. Na ústupu jsou poštovní doručovatelky, protože klasickou poštu nahradila elektronická a také důchodci už preferují bezhotovostní platební styk. Mizí pokladní, bankovní úředníci, agenti v cestovní kanceláři, asistenti právníka apod. „Naopak nezaniknou profese, ke kterým sice není potřeba velké vzdělání, ale nelze je nijak nahradit. Například úklidové služby, extrémně vyžadované budou v souvislosti se stárnutím společnosti pečovatelské služby. Nezaniknou také kreativní profese," popsala Rašticová.

Změny se na trhu práce objevují dlouhodobě

Akceleruje je kromě pandemie i Průmysl 4.0, jehož cílem jevytvoření tzv. inteligentní továrny. Digitalizace, robotizace a automatizace výrobních procesů se pak logicky odrazí také na změnách na trhu práce. „Změny vyvolané Průmyslem 4.0 budou polarizovat trh práce a vytvářet nové nerovnosti," říká vědkyně.  Zajímavou novinkou posledních let je portfoliová práce. Tedy jeden člověk či jedna firma pracuje pro více zákazníků. „Jsou účetní, kteří dělají pro více firem a třeba v Brně se velmi rozvíjejí shared service centra. Firmy zjistily, že je pro ně levnější některé činnosti zadat externím firmám a nesnažit se někoho vychovávat pro danou práci. Spoustu věcí lze navíc v současné době dělat přes počítač na dálku," uvedla Rašticová.

Nezaměstnanost v Česku se zatím v současnosti dlouhodobě drží na velmi nízkých číslech kolem čtyř procent. Zaměstnanost na příznivé úrovni udržuje stát uměle díky podpůrným programům Antivirus, kurzarbeit, ošetřovnému, podpoře nájemného atd. Aktuální čísla tedy neodráží stav ekonomiky, navíc je dlouhodobá podpora programů na zaměstnávání ohrožených skupin na trhu práce neudržitelná. „Opětovný rozsáhlý podzimní lockdown ohrozí existenci malých a středních podniků a živnostníků, pro mnohé z nich bude tento stav likvidační. Očekáváme propouštění v restauračních a hotelových zařízeních, utrpí také zaměstnanci v turistickém ruchu a v leteckém průmyslu," zmínila socioložka.

Dlouhodobé důsledky tvrdých ekonomických opatření budou ohrožovat zranitelné skupiny, tedy samoživitelky, ženy se zdravotním hendikepem, lidi se základním vzděláním a mladistvé uchazeče o zaměstnání, zaměstnance nad 50 let a osoby bydlící v okrajových částech okresů s omezenou dopravní obslužností. Každá krize je nicméně příležitost. Skvělé věci podle vědkyně nikdy nevznikají v komfortní zóně, tedy i tato doba spojená s nepohodlím, řadou omezení a nepopulárních opatření přestavuje výzvu, jejíž překonání a zvládnutí bude přínosem nejen v oblasti digitalizace, ale také zavedení práce z domova, které nepochybně přežije pandemii.