13.02.2013 Jana Uhlířová
Po Ovoci do škol a Školním mléku je tady další osvětová akce zaměřená na stravování školáků – Zdravá svačina. Role jednoho z porotců v soutěži pro mladé výtvarníky pořádané v rámci tohoto projektu je i Petr Havlíček, specialista na výživu a zdravý životní styl, se kterým jsme si povídali o nešvarech dětského stravování, vybírání výrobků pro děti i o tom, jak by měla vypadat ideální svačina.
Řekl bych, že všechny tři trendy dneska fungují, rodiče připravují dětem svačiny čerstvé, aby si je mohly vzít do školy. Samozřejmě, že ke svačině může být i sušenka nebo zakoupená zdravá sladkost. Dávat dětem peníze na nákup svačiny považuji za naprostý nesmysl, může to udělat jedině rodič, kterému na jeho dítěti nezáleží, neboť dítě si nekoupí svačinu hodnotnou. Je to umocněno tím, že ve školách jsou automaty, ve kterých nejsou ani zdravé svačiny, ani nápoje pro děti.
Ideální svačina je taková, která obsahuje kousek ovoce, může tam být kousek celozrnného občas i bílého pečiva namazaného máslem s kouskem sýra, kouskem šunky, dochucené kolečkem okurky nebo listového salátu a sušenka. Vhodný je i mléčný výrobek a jogurt nebo tvaroh atd. Je třeba myslet na to, že svačina nemůže být jednochodová. Většina dětí totiž snídá kolem sedmé hodiny a na oběd se dostávají kolem 12. až 13. hodiny, takže v prostoru mezi obědem a snídaní je 5 až 6 hodin času na dvě menší svačiny.
Myslím, že většina dětí je docela konzervativních a potrpí si na jeden tip svačin a nijak zásadně neprotestuje. Pokud jde o pití, bylo by ideální, kdyby dítě umělo pít čistou vodu, vhodnou alternativou pak může být voda s džusem nebo lehce přislazený čaj.
Jedinou možností, jak naučit děti svačit, je pozitivní příklad rodičů a edukace na téma „Když nebudeš svačit, budeš unavený, nebudeš se soustředit, bude tě bolet hlava a budeš mít třeba i horší prospěch ve škole.“ Jiná cesta víceméně není. Příkazy, zákazy a tresty jsou tím horším možným způsobem, protože dítě, když už bude svačinu jíst, bude tak činit s odporem nebo se strachem. Nebo svačinu prostě vyhodí, aby nebylo hubované.
Pokud bychom se bavili pouze o svačinách, za největší prohřešky považuji svačiny typu různých čokoládových tyčinek, sušenek a pití výrazně sladkých limonád a kolových nápojů. Sám mám dceru ve druhé třídě, takže do té školy zajdu a vídám, že si děti nosí ke svačinám různé krekry nebo chipsy, což je svačina naprosto příšerná. Vůbec netuším, kde se tenhle ten zvyk vzal a co je to za nezodpovědného rodiče, který svému dítěti takovouto svačinu dá – naprosto slanou, tučnou a nevhodnou.
Výrobků, na kterých je nápis „určeno pro děti“, není mnoho. Já sám, protože chodím nakupovat, jsem zatím objevil pouze šunky a sýry. Tyto výrobky jsou specifické tím, že v případě sýrů mají nižší obsah soli a v případě šunky mají nižší obsah soli a konzervantů. Pak jsou i výrobky, které se prezentují jako vhodné pro děti, což jsou různé sušenky, čokolády, ale ve většině případů se zdravou svačinou nemají nic společného. Navíc tyto výrobky, protože jsou od silných bohatých koncernů, mají obrovskou reklamu. To je problém, protože rodiče i děti vnímají tyto výrobky jako zdravé, a to je ne vždy pravdou. Je lepší orientovat se spíše zdravým rozumem nebo se podívat na různé diskuze na chatech.
Naučit děti jíst zeleninu je problém. Většina dětí, když přechází z mléka na polokojeneckou stravu, je schopna v dětských přesnídávkách zeleninu sníst. Později u spousty dětí chuť na zeleninu mizí. První problém je, že se ve většině rodin zelenina nekonzumuje. Je to moje vlastní zkušenost s klienty, kdy drtivá většina z nich ji nejí, protože je údajně složitá její příprava nebo na ni zapomínají. Chtít po dítěti, aby jedlo zeleninu ve chvíli, kdy jeho vlastní rodič ji nejedí, je vlastně nesmysl. Jde o to, zaprvé dítěti dávat pozitivní příklad, za druhé je nějakým způsobem motivovat, jako to dělá například designérská soutěž Zdravá svačina. Jde o to dítěti nějak zeleninu zatraktivnit, ale ne tím, že ji výrazně okořeníme nebo osolíme.
Projekt Zdravá svačina mě oslovil tím, že jde o netradiční snahu naučit děti snídat a zvýšit jim povědomí nebo atraktivitu ovoce a zeleniny jinou formou než je vysvětlování. Je to hra, a protože i na našem pracovišti velmi často řešíme obézní a nemocné děti, přijde mi to jako velmi smysluplné. Když vidím stravovací návyky dětí, tak si někdy myslím, že možná bude jednodušší kolikrát vysvětlit správné návyky dítěti než vysvětlovat je jeho rodičům. Dítě si pochopitelně bere příklad ze svých rodičů, takže je jasné, že ve chvíli, kdy se objeví obézní dítě, z 80 % je na vině rodič. Má dcera je ve druhé třídě a já sám vím, jaký je problém děti naučit jíst jinak než tak, jak jsou zvyklé. Ne že by moje dcera jedla výrazně nezdravě, ale pochopitelně s ovocem a zvlášť se zeleninou má poměrně zásadní problém tak jako tak.
02.01.2014 | Ať školáci nebo studenti, stojí před dětmi měsíc testování a pololetních hodnocení. Pozornost, paměť, porozumění, ale i schopnost vstřebat a zpracovat nové informace jsou tím, co rozhoduje.
15.10.2013 | Jsou školní jídelny ochotné umožnit dětem dietní stravování?
16.10.2013 | Nutit či nenutit jíst své děti svačiny? Tuto otázku si jistě kladl nejeden rodič, který má doma školáka.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.