04.04.2013 Ing. Jana Poděbradská
V dnešní době najdeme v obchodech jen málo potravin, kde by nebyla použita sladidla.Pohled na ně je však dosti rozporuplný. Část veřejnosti je spojuje s nepříznivým vlivem na zdraví, zatímco jiní v nich vidí téměř zázračný prostředek na hubnutí. Podívejme se, jak je to s nimi ve skutečnosti.
Cukr nevznikl v Americe, jak se mnozí domnívají, ale v Indii, kde se vyráběl z cukrové třtiny. V roce 1099 bylo možné v Anglii sehnat cukr pouze na předpis v lékárnách. O něco později, kdy již byl k dostání běžně v obchodě, stál kilogram cukru půlroční plat pracujícího člověka. Mohla si ho tedy dovolit pouze vyšší třída a chudší lidé doslazovali ovocem nebo trochou medu.
Samotná umělá sladidla mají ale poměrně krátkou historii. Sacharin, jako vůbec první umělé sladidlo, vznikl v podstatě náhodou v roce 1879 díky chemikům Remsenovi a Fahlbergovi. V roce 1937 pak byly objeveny cyklamáty a roku 1965 aspartam. Další umělá sladidla vznikala náhodně jako vedlejší produkty a meziprodukty při tvorbě jiných látek. Sukralóza byla například objevena náhodou při výrobě insekticidů.
Můžeme je znát též pod pojmy náhradní cukry nebo náhražky sacharózy. Na rozdíl od chemicky připravených umělých sladidel však přírodní sladidla vypadají podobně jako běžný řepný cukr. Mají i stejnou energetickou hodnotu (4 kcal na 1g) a zvyšují glykémii, i když o něco pomaleji než řepný cukr. Můžeme je najít v diabetických, ale i běžných potravinách. Mezi nejvíce používaná přírodní sladidla patří glukóza, fruktóza, maltóza a cukerné alkoholy.
Zákon definuje náhradní sladidla jako „látky, které udělují potravinám sladkou chuť a které nepatří mezi monosacharidy a disacharidy“. Vyrábějí se ve formě tablet, kapek nebo sypkých směsí. Jedná se o sloučeniny, které nejsou zdrojem žádné energie a neovlivňují glykémii. Zároveň nezpůsobují tvorbu zubního kazu, protože na rozdíl od běžného cukru nepodporují růst bakterií v ústní dutině. Umělá sladidla nesmějí být používána pro výrobu potravin pro kojence a malé děti. Potraviny obsahující více než 10 % náhradních sladidel musejí být na obalu označeny výstrahou „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky”.
Sacharin je zcela bez kalorií a dokonce až dvěstěkrát sladší než běžný cukr. Doporučený denní limit je 5 mg na kilo tělesné váhy.
Aspartam sice kalorie obsahuje, při jeho konzumaci se však nemusíme se bát o naši štíhlou linii, jelikož pro oslazení potravin ho stačí opravdu jen malé množství. Pozor by si však měli dát lidé, kteří trpí fenylketonurií, jelikož aspartam obsahuje fenylalanin.
Sukralóza je vyráběna ze skutečného cukru, a přesto, že je až šestsetkrát sladší, tak neobsahuje žádné kalorie. Její hlavní výhodou je, že je termostabilní a může tedy být použita také při pečení, což z ní dělá jedno z nejpopulárnějších umělých sladidel. Doporučený denní limit pro sukralózu je stejný jako u sacharinu, tedy 5 mg na kilogram tělesné váhy.
Cyklamát má velmi pošramocenou pověst. Ve Spojených státech nebo v Norsku je zcela zakázán. A to především proto, že podle některých studií může mít cyklamát karcinogenní účinky. Použití cyklamátu je však povoleno v Evropské unii a škodlivé účinky dosud nebyly prokázány.
Sladidlo Sladivost vůči sacharóze
Cyklamát 30 x vyšší
Sacharin 200 x vyšší
Aspartam 200 x vyšší
Sukralóza 600 x vyšší
Umělá sladidla mají uplatnění jak v běžných domácnostech, tak i v potravinářském průmyslu při výrobě diabetických nápojů, kompotů, džemů, přesnídávek, žvýkaček a bývají obsaženy i v některých mléčných produktech. S výjimkou sukralózy by se neměla umělá sladidla používat při tepelné úpravě pokrmů, zvláště pečení. Už při teplotě 30 až 40 stupňů Celsia u nich dochází k rozpadu na jednotlivé složky, které jsou samy o sobě toxické.
Mnohé vědecké studie prokázaly, že umělá sladidla podporují spíše přibírání na váze, protože v mozku po konzumaci potravin se sladidly vyskočí informace ke zpracování cukru. Cukr však v těle není, a tak mozek vysílá signály, které vyvolají jen další chuť na sladké. Proto umělá sladidla spíše zvyšují chuť k jídlu a zpomalují trávení. Odborníci doporučují, pokud si chcete i v době hubnutí osladit život, používejte přírodní sladidla - např. stévii, javorový sirup, skořici.
Umělá sladidla jsou ve velké míře užívána především diabetiky. Některé studie však upozorňují, že zvýšený přísun umělých sladidel u diabetiků může vést ke komplikacím cukrovky. Potraviny označované jako DIA nedoporučují ani lékaři. Sice v sobě nemají žádný cukr, ale obsah tuků je více než sporný.
Americký kontrolní úřad již před lety provedl rozsáhlý výzkum, na základě kterého zdokumentoval 92 toxických příznaků organismu při nadměrné konzumaci umělých sladidel. A mezi nejčastější příznaky patřily bolesti hlavy, únava, závratě, zvyšování hmotnosti, deprese, slabost, nespavost. Jako nejlepší variantu tak specialisté doporučují omezit sladké potraviny a ze sladidel upřednostňovat ty na alkoholové bázi. Nemají nic společného s alkoholem, jak jej známe my, jen ho svou chemickou strukturou připomínají. Jejich název velmi často končí příponou -ol, například sorbitol, xylitol nebo maltitol. Ani tyto sladidla však nejsou zcela bez kalorií, v průměru jich však obsahují přibližně poloviční množství než běžný cukr. Jsou sice dražší než sacharin či aspartam, ale na rozdíl od nich nemají omezenou denní dávku a jsou považované za relativně bezpečné.
08.08.2014 | Herce, režiséra, autora Romana známe především jako doktora Lišku ze seriálů Rodinná pouta a Velmi křehké vztahy. Jaký je ale v kuchyni?
30.06.2014 | Jak má vypadat ideální chléb? A co znamená označení "selský" nebo "staročeský"?
18.08.2014 | Bodlák, jetel, mařinka nebo vratič.Víte o tom, že vypadají dekorativně nejen na louce, ale i na talíři?
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.