30.06.2010 Tomáš Miškovský
Se zavedením umělých náhrad mateřského mléka vyrobených z mléka kravského začal vzrůstat i počet alergických reakcí na cizorodé bílkoviny kravského mléka.
Kravské mléko se do stravy kojenců dostalo až během 20. století. Do té doby byl nedostatek mateřského mléka řešen vždy za pomoci kojných. Děti tedy dostávaly až do batolecího věku pouze ženské mléko a riziko alergizace na jiná mléka tak bylo nízké. Až po zavedení umělých náhrad právě z kravského mléka se objevily i větší počty alergických reakcí na bílkoviny v něm obsažené.
Nežádoucí reakce po požití mléka však vždy neznamenají pouze alergie. Odlišení od nesnášenlivosti na jiném než alergickém podkladě je mnohdy velmi problematické. Alergické reakce jsou vyvolávány zejména bílkovinami, které jsou odlišné od bílkovin mateřského mléka. Je to kravský betalaktoglobulin a kasein. Podstatou ostatních, nealergických reakcí může být například porucha trávení mléčného cukru.
Příznivá zpráva pro alergiky je, že z tzv. pravé alergie na kravské mléko, která je způsobena alergickými IgE protilátkami proti jeho bílkovinám, většina – až 80 % – dětí do věku 3 let vyroste. Celkově se odhaduje, že touto alergií trpí přibližně 5 % dětí do věku 3 let.
Příznaky mohou být velmi pestré a někdy je jejich přímá souvislost s alergií na mléčné bílkoviny nejasná.
Mezi nejčastější příznaky alergie na mléko se řadí:
Pokud je stanovena správně diagnóza, mizí tyto obtíže po zavedení diety bez mléka a mléčných výrobků. Pacient nesmí dostávat ani malá množství mléčných bílkovin obsažená například v pečivu a jiných potravinách. To je rozdíl proti nealergickým reakcím, kdy závažnost reakce roste s množstvím požité potraviny. Většinou vadí i různými způsoby zpracované mléčné bílkoviny. Až jejich extrémní naštěpení na jednotlivé aminokyseliny nevyvolává alergickou reakci.
Na trhu je mnoho přípravků z kategorie hypoalergenních nebo zcela nealergizujících mléčných výživ vhodných k podání již od novorozeneckého věku. Tzv. hypoalergenní přípravky, označované nejčastěji HA, slouží výhradně k prevenci alergie. V případě, že se onemocnění už projevilo, podávají se zcela nealergizující přípravky. Některé jsou vyrobeny ze sóji, některé upravením kravského mléka. Podávání těchto mlék má smysl do doby, než začne dítě jíst další potraviny. Potom totiž potravou přijímá už tolik cizorodých potravinových alergenů, že nějaká přísná dieta bez mléka ztrácí na významu.
Při rozhodování, zda určité potraviny z jídelníčku dítěte vyřadit, se vždy řiďte zejména příznaky:
Bohužel se často setkáváme s doporučením přísných diet pouze na základě laboratorního stanovení protilátek, nikoli příznaků. Takový postup je nesprávný. Podezření na jakoukoli potravinovou alergii by mělo správně být ověřeno podáním dané potraviny a sledováním reakcí. Potom se dá přesněji určit, zda se jedná nebo nejedná o alergii, a teprve na základě takového testu je možné doporučit dietní opatření.
08.11.2013 | Čeští veterináři odhalili v zásilce 20,5 tuny brazilských kuřecích prsou nadlimitní množství antibiotika doxycyklinu.
09.10.2013 | Do programu Ovoce do škol se v letošním školním roce zapojilo zhruba 455.000 dětí, což je asi o osm procent více než v loňském školním roce.
04.02.2014 | Nejčastěji svačí české děti pečivo, sýr a sladkosti.
Zajděte si pro svou porci čtení o kvalitě potravin. Nové číslo koupíte v prodejnách Kaufland, Albert, Globus, Tesco a COOP, na vybraných novinových stáncích sítě Valmont a dalších, včetně vybraných poboček České pošty.