Hořkosladká neřest aneb co nevíte o čokoládě

14.02.2009 Zdenka Ulmannová

Hořkosladká neřest aneb co nevíte o čokoládě… 4. 12. 08–4. 1. 09 proběhla v Botanické zahradě hl. města Prahy výstava věnovaná čokoládě a jejímu původu.

CO BYLO MOŽNÉ NA VÝSTAVĚ VIDĚT?

starodávné obaly od čokolád a kakaa panely s informacemi o vzniku a výrobě čokolády ukázka starobylé kuchyně prodej čokoládových výrobků, včetně točené horké čokolády – v týdnu i o víkendech (do 24. 12.) Když Kryštof Kolumbus v r. 1492 nevědomky objevil Ameriku, pila se čokoláda na území Mexika a Střední Ameriky. Když jste v těchto dnech zavítali do trojské botanické zahrady, starodávné kouzlo dálek na vás příjemně dýchlo. Může za to lahodné afrodiziakum – čokoláda. Ne, že by kakaovník ve skleníku Fata Morgany plodil tolik bobů, že by nás zva na „kávo či čoko braní“… K právě uplynulým Vánocům však ale čokoláda patří a bez kakaovníku by to taky jaksi nešlo. Pravdou ovšem je, že ten v pražské botanické zahradě plodil naposled vloni, což ovšem nijak nesnižuje působivost této slastné pochoutky.

A ČÍM BYLA ČOKOLÁDOVÁ VÝSTAVA PLNĚNÁ?

Ustoupila od původní, velice hořké chuti čokolády, a i chilli papriček, které se do ní původně přidávaly, je zde rovněž poskrovnu. Výstava byla především jakousi retrospektivou vycházející z mayských čokoládových prvopočátků a končící „u nás v kuchyni“ (konce 19. století). Takže vedle unikátní mayské keramiky, pocházející ze soukromé sbírky, jsme se mohli seznámit s historií a vývojem obalů čokoládovny Milka, oprášit staré cukrářské formičky a nádoby, a s originálním porcelánovým čokoládovým servisem se nechali se unést třeba do zapadlého francouzského městečka, kam přijíždí záhadná cestovatelka v podání Juliette Binoche a otevírá si obchod plný neodolatelných sladkostí (to si přece musíte pamatovat z filmu „Čokoláda“ s Johny Deppem). Jediné její sousto prý dokáže změnit člověka i lidské vztahy, rozehrává příběhy pokušení a odříkání. A pravděpodobně má pozitivní účinky na lidské zdraví – jako prevence zánětlivých onemocnění. Ovšem, bohužel, pouze při dodržení denní dávky – 2x týdně malá tabulka. Vzpomeňte si na to, až budete příště jíst svou třetí porci za den! Marcela Uhlíková, tisková mluvčí BZ

MĚLI BYSTE VĚDĚT…

• Kakaový bob měl kromě zemědělského významu pro Maye i význam náboženský: byl symbolem plodnosti a úrody (proto každý rok obětovali zajatce – bylo mu vyrváno srdce z těla poté, co vypil pohárek čokolády).  
• Mayové s kakaem obchodovali a stejně jako Aztékové čokoládu považovali za afrodiziakum.
• Původní chuť čokolády byla velice hořká, proto se kakaové boby nejdříve fermentovaly, pražily a drtily. Rozdrcené boby se zahušťovaly kukuřičnou moukou a přidávalo se různé koření jako vanilka a chilli.
• Pochoutku z čokolády, nazývanou chocolatl, pila pouze vládnoucí vrstva. Aztécký král Moctezuma I. dokonce nepil nic jiného, a to pouze ze zlatých pohárů.
• Kakaové boby byly využívány jako platidlo: platily se jimi daně a žold vojákům, měly vysokou hodnotu a na trhu byly za vše směnitelné (např. za 10 kakaových bobů se dal pořídit králík nebo prostitutka, za 100 kakaových bobů si mohl plantážník koupit otroka).
• Do Evropy přivezl kakaové boby a nápoj chocolatl španělský dobyvatel Hernando Cortés v polovině 16 století, když si podrobil Mexiko.
• V roce 1847 vznikla pr vní tuhá čokoláda smícháním kakaového másla, kakaového prášku a přidáním cukru.
• První mléčná čokoláda byla vyrobena v roce 1875 přidáním kondenzovaného mléka.
• Mezi významné osobnosti, které nějakým způsobem přispěli k rozvoji čokoládové výroby rozhodně patřili například Cadbury, Lindt, Nestlé, Peter, Suchard a Tobler.